Syrská svodka. Putinův kavkazský gambit nabírá nečekané rozměry

“Teflonový” Marc Rutte včera ve svém bruselském sídle NATO přivítal jordánského krále Abdalláha II a pověřil ho novými úkoly v plánované válce proti Rusům a Číňanům roztahujícím se na Blízkém východě. (Zdroj: Marc Rutte – X)

“Teflonový” Mark Rutte, nový generální tajemník NATO, totiž včera přivítal ve svém bruselském sídle hlavního arabského vazala NATO na Blízkém východě, jordánského krále Abdullaha II, a bez okolků mu sdělil, (1) že NATO nehodlá přenechat Blízký východ Rusům, ani Číňanům. (2) A že plánované zavlečení lokálních blízkovýchodních spojenců NATO do bojů proti místním ruským a čínským exponentům nebude pro tyto spojence NATO v žádném případě znamenat ochranu podle článku 5 o kolektivní sebeobraně NATO. Stejně jako v případě “kyjevského režimu” tak podle Rutteho i na Blízkém východě mají být lokální vazalové Západu i jejich občanstvo obětováni ve válkách v zájmu Západu proti cílům Východu, ale Brusel i Washington si v každém případě hodlají nad konečným osudem svých vazalů nahnaných do války v případě nutnosti “umýt své čisté ruce”.

I druhá strana syrského konfliktu (BRICS) dávala včera okatě najevo, že nejnovější operace teroristů podporovaných NATO nebude tolerovat. (1) Alžírsko, aktuálně nejsilnější armáda Afriky se 48 odpalovacími zařízeními Iskander-M a další povážlivou moderní ruskou výzbrojí, včera večer důrazně podpořilo boj Sýrie proti teroristům. (2) Vládce Američany okupovaného Iráku Muhammad Shiaa Al-Sudani včera na tureckého Erdogana vykřikoval, že Irák nebude tolerovat terorismus ani etnické čistky a rázně zakročí proti všem spojencům “sionistické entity, která záměrně bombardovala pozice syrské armády způsobem, který připravil půdu pro kontrolu dalších oblastí Sýrie teroristy”, a požadoval jednotu všech muslimů v syrské otázce. Al-Sudani už v pondělí vyslal na pomoc Asadovi 300 elitních iráckých bojovníků uskupení Badr a Nubaaja. Jejich kolony tajně obešly USA strážní body na hranici Irák-Sýrie, a už vstoupily do bojů proti teroristům. (Foto dole.)

Obdobně bojovně ve prospěch Sýrie se vyjádřily jak Rusko, tak Irán, a další arabské země. I Erdogan už změnil rétoriku, a začal nahlas tvrdit, že je pro jednotnou Sýrii, a proti teroristům. Jakou roli v Erdoganově náhlém mediálním obratu hrál tlak ostatních muslimských zemí, Ruska a Číny, je nejasné, nicméně Erdoganův obrat se časově kryje s náletem US letectva (video zde) na pozice syrských vládních sil, po kterém “kurdští rebelové” vytlačily Asadovy síly z poslední malé části syrských ropných polí, která jeho režim ještě kontroloval. Erdogan ze všeho nejvíc nesnáší Kurdy, a po jejich ofenzívě podporované US letectvem začal nabízet Iránu, který Kurdy nesnáší možná ještě víc, že by obě země měly využít situace a s Kurdy jednou pro vždy zatočit. USA chránění Kurdové navíc pod tlakem USA podporovaných teroristů začali vyklízet své pozice v severních částech dobytého syrského Aleppa. Erdogan včera telefonoval Putinovi a ujistil ho, že Turecko podporuje v syrském konfliktu výhradně syrské opoziční síly, které vyčistily od Kurdů oblast Tal Rifaat (severní Aleppo), a bude podporovat Asadovu Sýrii v boji proti teroristům Tahrir al-Sham, kteří obsadili Aleppo a tlačí se na jih.

Putin, tak včera eliminoval potenciálně nejvlivnějšího spojence teroristů. Jakou roli v tom hrála US letecká podpora ofenzívy Kurdů, nebo potřeba Turecka, které trpí vysokou inflací, prodávat Izraeli a EU ropu Turkish Blend, míchanou z ruské a ázerbájdžánské ropy, aby nepodléhala sankcím, přičemž turecký extra-zisk je výlučně generován podílem ruské ropy, či šok Turecka, že se na jeho území opět začínají valit 50-ti tisícové kolony nových syrských uprchlíků, je nejasné, stejně jako, zda Erdogan myslí svá slova vážně, či pouze k uklidnění rozjitřených muslimů, že obchoduje se sionisty, a ti by bez jeho ropy Turkish Blend nemohli tak snadno provozovat své tanky v Libanonu a v Gaze. (Kompletní rozbor tureckých dodávek “ázerbajdžánské ropy” Izraeli i se satelitními fotografiemi a nákresy zde.) USA včera popřely, že by letadly útočily na syrské jednotky, aby podpořily útoky syrských teroristů, ale dodaly, že na syrské jednotky vybavené tanky T-64 letecky útočily, protože prý představovaly potenciální hrozbu pro americké jednotky. Podle této nejnovější podivné US rétoriky by mohl Putin na českém území rozbombardovat tanky Leopard II AČR, a tvrdit přitom podle amerického vzoru, že také představovaly potenciální hrozbu pro ruské jednotky. Nejnovější tvrzení Washingtonu, proč bombardoval syrské tanky na syrském území, tak nepředstavují nejlepší nápad, jak situaci vysvětlit, neboť Putin je bezesporu tvor mimořádně učenlivý.

Ačkoli syrská vládní a různá ruská média včera vítězně tvrdila, že ruské letectvo zničilo a rozprášilo kolony teroristů Tahrir al-Sham, které postupují z Aleppa na jih, dnešní noční teroristická videa ukazovala působivé kolony džihádistů, které i s rozsvícenými reflektory táhnou na Hamá – video zde. Hamá, brána k Damašku na mapě dole v černém Pentagonu. Ruské vlaječky na mapě, menší ruské jednotky podporující obranu Asadových vojsk.

Velmi zajímavý je první důsledek včerejší schůzky šéfa NATO Marca Rutte s jordánským králem Abdalláhem II, na níž mu bylo vysvětleno, že NATO nehodlá beztrestně nechat Rusko a Čínu se roztahovat na Blízkém východě, ale že vazalové NATO, kteří to mají zařídit, nemohou počítat s ochranou NATO v případě rusko-čínské zloby. Jordánský ministr zahraničí Ajmán al-Safadí se nejprve v Káhiře setkal s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Verešinem, a vedl s ním “důvěrné rozhovory”, a potom se “stejně důvěrně” telefonicky radil s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem o řešení “syrského problému”. Z náhlé důvěrné diplomatické aktivity Ajmána al-Safadího lze vyvodit, že jeho panovník Abdalláh II byl v Bruselu Markem Rutte řádně vyděšen, že by mohl být vybrán pro roli Zelenského Blízkého východu.

Všechny tyto aktivity naznačují, že nynější fáze syrské občanské války bude “velmi horká”, a NATO se bude snažit konflikt, co nejvíce rozdmýchat, a pokusí se vyhnat z regionu jak Rusy, tak Číňany. Ruské ani Iránské síly v Sýrii zatím nemají situaci pod kontrolou, a zdá se, že Putin má v dlouhodobém plánu tentokráte spíše hledat diplomatické řešení “nakrmit Erdogana” podílem na “tureckém vlivu v Sýrii”, než vybojovat krvavou bitvu s pro-tureckými rebely, jak si představují Brusel a Washington. Na rozdíl od let 2015 – 2018 už Turek není zavilým nepřítelem Sýrie a Rusů, a po Putinově kavkazském gambitu, (podrobně MAP 1789, MAP 1884  a MAP 2069), při němž vyměnil ruský vliv v Arménii za ruský vliv na Ázerbájdžán, a začal kout spojenectví Turecka, Iránu, Ázerbájdžánu a Iráku, a umetat cestičky Erdoganovi, aby vstoupil do BRICS, je zatímní podivná nečinnost ruské armády i iránských milicí v Sýrii projevem nové vyšší úrovně ruské geopolitiky v muslimském blízkovýchodním světě. Jordánsko, jak mohli v Bruselu očekávat, už projevilo nechuť sehrát roli obětního beránka jako Ukrajina, a bude zajímavé, a o rozložení sil hodně napoví, jak dopadne dnešní zasedání OSN k Sýrii. Včera se za turecké účasti uskutečnilo v Teheránu zasedání skupiny ECO, která sdružuje na 10 muslimských zemí – mapa zde, a Turecko bude mít zájem spíše s touto skupinou kooperovat, nikoli se jménem Západu s ní bít.

*

Michael Svatoš