Odporný dvojí metr

Vezměme si příklad kauzy okolo Josefa Skály, renomovaného historika a politika. Toho soud nařkl z překrucování historie v případě tzv. katyňského masakru. Přitom Dr. Skála žádný zločin nerelativizoval ani nezpochybňoval (zkrátka katyňský zločin jako takový nikterak nepopíral), jen vedl seriózní historickou polemiku (resp. rozvíjel hypotézu) o možnosti, že byl zločin spáchán jiným viníkem. Ty nejasnosti tam objektivně existují.  

Podle dokumentů o lidských právech má každý seriózní vědec právo na vědeckou polemiku – a pozor – v rámci seriózního bádání má dokonce i právo se mýlit. Nutno ještě doplnit, že moderátor pořadu, v němž byla diskuse o možných vinících katyňského masakru otevřena, pan Vladimír Kapal, odnesl mediální a justiční štvanici svým zdravím a ve finálním důsledku i svým životem.

Jiný příklad. Právník a obhájce nespravedlivě stíhaných, pan Jindřich Rajchl, musí v současnosti zaplatit pokutu za to, že si dovolil citovat protiválečný výrok amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye. Dopustil se snad pacifistický spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu, vědomého šíření nenávisti?  Vždyť pouze zavrhl ty, kteří vědomě zatahují svou zemi do války. To nám brzy zakážou citovat výroky klasiků?

A pak tu máme docela jinou „sortu“ – kastu novodobých nadlidí. Například takový řeporyjský starosta, „spratek“ Pavel Novotný. Jeho výroky o „podřezání a vyvraždění Čechů“ jsou stejně tak formulovány v kondicionálu jako výroky těch, kteří byli sankcionováni a odsouzeni. Jen s tím rozdílem, že Novotného výroky onu nenávist skutečně šíří. A nějaký trest? Kdepak!

A co takový Otakar Foltýn, který dokonce z moci vládně úřední označuje obyvatele s jiným názorem za „svině“ a navrhuje kolem nich „vykopávat příkopy“. Nejenže to připomíná nacistickou rétoriku, ale z pozice úřední osoby Vlády ČR je to zcela za hranou!

Takže tu na jedné straně máme lidi trestně stíhané, odsouzené, hnané na policejní podávání vysvětlení za kritiku vládní politiky či lidi absurdně souzené za vědeckou metodickou skepsi…

A pak tu na straně druhé máme někoho, kdo si může dovolit říkat vše (a projde mu to). Někoho v úřední funkci, někoho, s kým se ztotožňují nejen vrcholní vládní politici (i onen bezpáteřní pán na Hradě), ale i morálně pochybná část naší kulturní fronty.

A vůbec největší bizár představují rozsudky soudců, jež jsou předpřipravené, neboť v době krátké procesní pauzy by nemohly být takové elaboráty stvořeny. Tito soudci (čest výjimkám!) mají tak jasně stanoveno, kde je nezpochybnitelná pravda, že by jim mohl závidět lecjaký středověký koncil. A leckterý dogmatik či ideologický štváč a fanatický zaslepenec.

Tak kdo tu vlastně schvaluje a šíří nenávist?

Je cosi shnilého ve státě českém…

*

Marek ADAM, Pokec24

Poznámka Nové Republiky:

Autor ještě krotce popsal děsivý stav naší justice. Od soudů první instance až po Ústavní soud, který popsané nespravedlnosti posvěcuje nebo jako v případě volebního zákona “mění pravidla hry během zápasu”. My, dříve narození si pamatujeme stejnou praxi u soudů řízených “jednou Stranou”. Dnešní úkolování soudců a nařizování, jak má rozsudek vypadat, jde stejnou cestou. Nová totalita u nás nenastoupila náhle ze dne na den jako 15.3.1939 nebo 25.2.1948, ale pozvolna salámovou metodou. Ale výsledek je stejný. Nebo si snad myslíte, že tohle nejsou projevy totality?

–vd-