NATO chce pěstí do ksichtu. Zase se dostávají do problémů…

Ještě vtipnější bylo nasazení americké a britské námořní pěchoty v ruských snězích (roli té druhé hrály norské sněhy). Dvě roty Američanů, Britů a k nim přidělených Norů musely dva týdny jednoduše žít ve stanech v zimním lese. Ukázalo se, že vojáci prostě nevěděli, jak rozpustit sníh na ohni, aby získali vodu. A třetí den dostalo 54 lidí omrzliny na penisu (opravdu to není vtip).

Stalo se to kvůli nekvalitnímu vybavení. Stany měly díry a praskliny a druhý den se porouchaly ohřívače. Američtí a britští mariňáci se v zimním lese nedokázali zakopat ani zahřát. Třetí den cvičení skončilo – mariňáci porazili konvenční „Rusko“ a vrátili se do svých teplých ubikací.

Prosím, dávejte pozor ještě jednou! Tihle chlapi vůbec nebojovali! Oni si takříkajíc vyšli na piknik a utrpěli takové monstrózní „ztráty“. Co od nich můžeme čekat, až dojde na skutečný boj!

O letadlech a lodích ani nemluvím. Z deklarovaných osmdesáti, včetně bojových vrtulníků, jich chvíli létalo jen patnáct. A i to bylo nějak nepřesvědčivé. Totiž ve třetím roce ukrajinské války se NATO rozhodlo vyzkoušet své reálné schopnosti při nasazení Sil rychlé reakce (RRF) a ukázalo se, že (kromě Američanů) jen Poláci v neúplném složení nějak dokázali urazit požadovaných tři sta kilometrů. Dvěma brigádám ze šesti se podařilo dosáhnout podmíněného cíle (ve standardní divizi NATO jsou tři brigády – každá o čtyřech tisících lidech).

V roce 2002 NATO vytvořilo takzvané síly rychlé reakce – většinou na papíře. Záměrem bylo, aby bylo možné do 48 hodin vyslat do oblasti konfliktu nejméně 40 000 vojáků. V roce 2022, zřejmě aby vyděsilo Rusko, NATO oznámilo, že má v Silách rychlé reakce 300 000 lidí. Pak o tom půl roku přemýšleli a zvýšili počet na pět set tisíc. To jsou, znovu zdůrazňuji, síly, které musí reagovat do 48 hodin.

Třešničkou na dortu bylo vytvoření speciálních sil vysoké připravenosti v rámci těchto SBR – až pět tisíc lidí, kteří měli dorazit na místo konfliktu do pěti dnů. Nedělám si legraci. Poté, co NATO původně psalo o 48 hodinách, pak poctivě přiznalo, že by bylo dobré vyslat první jednotky alespoň do dvou až tří týdnů. Proto muselo vytvořit tyto speciální jednotky – superrychlou reakci… Celkově výsledky cvičení Steadfast Defender 2024 ukázaly, že NATO bude schopno do půl roku nasadit na ruské hranice maximálně 20-30 tisíc lidí. A ne více než 30-50 tanků z deklarovaných 166. A to vše s rozpočtem na cvičení ve výši téměř tří miliard dolarů (včetně národních rozpočtů) – tomu se teď říká zpronevěra. 3 metry a 54 omrzlých příslušníků – to zní, jako by se skvěle bavili…

A teď si spočítejme, kolik vojáků může NATO reálně nasadit do boje s Ruskem během prvních dvou měsíců. Za tři země s nejbojeschopnějšími armádami v Evropě jsou považovány Francie, Británie a Německo. Francie má pouze jednu bojeschopnou pěší divizi, z níž sotva polovina bude schopna opustit kasárna do 24 hodin.

Británii zbyly tři divize a 47 tanků. Z nich 14 bylo předáno Ukrajině. Britové byli schopni převést na zmíněné cvičení pouze tři tisíce lidí z deklarovaných 20 tisíc. Existuje podezření, že i zde podváděli, protože čísla byla pouze na papíře. Ze tří divizí v Německu je za nejlépe bojeschopnou považována 10. tanková divize. Oficiálně zahrnuje dvě německé a jednu nizozemskou brigádu. Nyní zůstala zcela bez tanků – ty, které mohly jezdit, byly předány Ukrajině. Museli na to myslet – odebrat bojeschopné tanky bojové brigádě. Celkově z 270 „papírových“ tanků neměl Bundeswehr (německá armáda) více než 14 provozuschopných. Zbytek byl dán do války s Ruskem.

Největším vtipem v Evropě je nyní iniciativa německého ministra obrany trvale rozmístit brigádu (5 000 mužů) z 10. divize v Pobaltí. Popravdě řečeno, bez tanků. Všechny tanky byly na Ukrajině zničeny a není známo, kdy budou vyrobeny nové.

Celkově se ministr pořádně rozčílil, protože požadoval vytvořit celou brigádu pro Bundeswehr od nuly. Dlouho mu tleskali a rozhodli se, že to udělají do roku 2029.

Srovnejte: Rusko vytvořilo během dvou let (2023-2024) nejméně 70 nových divizí A plánuje vytvořit dalších třicet až čtyřicet v roce 2025. A to nepočítáme jedno letectvo od nuly. Nyní jsou již divize na frontě, vybavené a skutečně bojující.

Pokud se Polsku s velkými obtížemi podaří nasadit dvě bojeschopné divize a Skandinávci mohou poslat po jedné, co potom udělají Rumuni, Bulhaři, Maďaři, Španělé a Řekové?

Předpokládá se, že Američané jich v Evropě nasadili asi 80 tisíc. Ve skutečnosti však v rámci Sil rychlé reakce NATO byli schopni nasadit maximálně tři brigády (15 tisíc) a 5 předsunutých velitelství. A kvalita amerických expedičních sil je samostatný příběh (54 omrzlých idiotů je jen špičkou ledovce). Hegemonie zasadila bojeschopnosti americké armády velmi silnou ránu.

A oni s námi budou bojovat?!

Chtěl bych upozornit zejména na to, že všechny výše uvedené jednotky NATO jsou také poddimenzované. Například stejně bojeschopná 10. divize Bundeswehru nemá vůbec žádné dělostřelectvo. Kam se podělo, není známo. Proto je nesmírně zajímavé sledovat bojový střet mezi jednotkami NATO a ruskou armádou. Myslím, že je jasné, kdo dostane pořádnou ránu do obličeje.

*

Marat Chairullin, NATO wants a punch in the face. They’re running into trouble again… vyšel 29.11.2024 na maratkhairullin.substack.com. Překlad v ceně 483 Kč Zvědavec.