Výzkumníci z Thajska zjistili, že povrchové teploty v Grónsku v posledních letech klesají, nikoliv rostou, jak tvrdí klimatičtí alarmisté.
Údaje z přelomu tisíciletí ukazují, že dílčí oblasti Grónska pokryté ledem jsou rok od roku chladnější. Podregiony Grónska bez ledu se naopak ve stejném období stále mírně oteplují, a to v důsledku nárůstu „hustoty osídlení“.
Zjištění, která vycházejí z více než 31 000 satelitních záznamů, naznačují, že k „totálnímu kolapsu“ grónského ledového příkrovu nedojde v nejbližších měsících, jak tvrdí Světové ekonomické fórum (WEF).
Antarktida se za 70 let téměř neoteplila
Ale to je jen Grónsko, říkají si nejspíš někteří lidé o novém výzkumu. No, zamyslete se znovu, protože podobné údaje byly vytaženy z Antarktidy, která se za posledních 70 let podrobných pozorování téměř neoteplila.
Na severním i jižním pólu jsou klimatické podmínky sotva tak hrozivé, jak by nás klimatičtí sektáři rádi přesvědčili. V nejhorším případě dochází na některých místech k velmi mírnému oteplení, které je však vyváženo velmi mírným ochlazením na jiných místech.
Skoro to vypadá, jako by klima neustále kolísalo a jako by to byl zcela normální jev, který by neměl lidi děsit, ale zajímat je o to, jak funguje náš přírodní svět.
Celkově thajští matematici nenašli v Grónsku „žádné důkazy o oteplování nad oblastmi bez ledu a pokrytými ledem“ kromě velmi malých odchylek, které jsou pravděpodobně spíše jen statistickou chybou než čímkoli jiným. Totéž platí i o Antarktidě, což znamená, že nedochází ke globálnímu oteplování.
Velmi malé změny, které jsou pozorovány v okolí Grónska, lze podle vědců přičíst „spíše přirozené proměnlivosti než antropogennímu působení“.
„Většina klimatických modelů nebyla schopna rozumně simulovat nevynucenou přirozenou variabilitu nad Grónskem,“ dodávají.
Co se týče Antarktidy, každou chvíli nějaký led roztaje a odlomí se, zejména v západní části regionu, což vyvolává obavy z „bodu zvratu“. Tyto obavy jsou však neopodstatněné, zejména poté, co mezinárodní vědci podílející se na jiné studii zjistili, že Antarktida, stejně jako Grónsko, se ve skutečnosti poněkud ochlazuje.
Americká meteorologická společnost zjistila pokles teplot o 2 °C za dvacetileté období, které skončilo v roce 2018. V jarním období došlo k poklesu teploty o 1,84 °C za každé desetiletí. Během zimy to byl za stejné období pokles o 1,19 °C.
Jako obvykle je oxid uhličitý v dokumentech a článcích o ochlazování teplot zmiňován jen zřídka, protože tato molekula je zlobně označována pouze tehdy, když teploty varují. Když údaje ukazují spíše ochlazování než oteplování, vědci začnou připouštět, že klima přirozeně kolísá a že CO2 s tím nemá nic společného.
Kupodivu se podobný scénář odehrává i v rovníkové oblasti světa, kde se podobně projevuje spíše ochlazování teplot než oteplování. Jak vysvětlí tenhle případ?
„Nechápu, proč se jim politici, kteří mají přístup ke všem těmto informacím, podbízejí,“ napsal jeden z komentátorů, přičemž „jim“ se myslí klimatičtí šílenci prosazující klimatické nesmysly.
„Proč se ani jeden přední politik z celé Evropy nepostaví jako Trump a neřekne, že jsme všichni naletěli na lži sekty, ale teď už víme, že polární oblasti netají nekontrolovatelně, moře se nevaří a korály jsou docela v pořádku, ani jeden člověk se neutopil ve stoupajících mořích. Před několika dny někdo na těchto stránkách položil otázku: „Na co se vlastně zaměřují v roce 2030, protože to není změna klimatu, tak co jiného to je?“.
*
Autor “vědci” nám opatrně naznačuje, že oteplovači jsou pomalu v prdeli, tedy musí přijít strach z ochlazování. My pamětníci to ochlazování na tzv. západě pamatujeme. To jsme ovšem měli štěstí, že jsme ještě byli na východě a tak se nás to ochlazování netýkalo. Ale hned jak jsme vlítli do demokracie, mohli jsme si ji… Číst vice »
Oteplování je pravděpodobně zapříčiněno faktory které lidstvo nemůže ovlivnit. Zřejmě pohyb vesmírem, změny osy otáčení a pod. Lidstvo ovšem ovlivňuje znečištění půdy, vody a vzduchu, což má katastrofální následky na život všeho na planetě Země.
Hlavní Oteplovač i Ochlazovač Země je Slunce. Tomu neporučíš, můžeš jen tlumit následky. A to určitě nejsou větrníky a soláry, ani vypnutí uhelných a jaderných elektráren. Ale sázení stromů a zalesňování kde to jde, to jsou maličkosti, které zaručeně pomáhají.
A také nevozit potraviny pochybné kvality přes půl zeměkoule (Mercosur) jak níže rozebírá pan Svatoš. Konec konců ani po Evropě kamiony. Když si je můžeme vyrobit doma. Bylo by možná zajímavé dozvědět se, například, kolik uhlíku se skryje v obilním klasu. A kolik se ho vypustí do atmosféry při lodní přepravě z Jižní Ameriky. Ze… Číst vice »
Hlas rozumu.