“Даешь Киев!” Generál Gerasimov zahájil přípravy k překročení Dněpru! Kyjev čeká potupná kapitulace!

Násilný přechod Dněpru, stejně jako každé velké řeky, má jednoduché pravidlo – útočící strana musí na místě přechodu řeky bezpodmínečně vytvořit naprostou palebnou převahu a shromáždit útočné čluny k přepravě svých vojsk na nepřátelský břeh. Štábním vzděláním opovrhující západní a kyjevská generalita v loňském roce Dněpr překročila bez zajištění naprosté palebné převahy v místě přechodu ve vesnici Krynky, a v souladu s našimi prognózami i s historickými zkušenostmi skončil loňský kyjevský přechod Dněpru děsivým masakrem jeho elitních brigád. Natvrdlí Zelenského válečníci nedokázali ani využít výhody západního vyššího břehu řeky Dněpr, o které se už dvě stě let píše ve všech štábních příručkách, a neumístili na něm “v krytech za kopečky” dostatečně silné dělostřelectvo a jednotky dronů, aby jejich palbou a nálety zdecimovali Rusy bránící se na plochém rovném a níže položeném terénu východního břehu Dněpru.

Vyhlášená tupost Zelenského nejvyšších velitelů stála zbytečně životy tisíců mladých ukrajinských vojáků.  Ti se utopili, zmrzli v bahně, vykrváceli po zraněních, protože je nebylo, jak přepravit přes řeku zpět, a nebo byli Rusy prostě rozstříleni, a jejich drony roztrháni na padrť. A všichni ti mladí, Zelenského egu a západnímu mainstreamu, aby se mohli vychloubat heroickými příběhy a přesvědčovat masy západních voličů, že Ukrajinci nad Rusy vítězí, nesmyslně obětovaní vojáci teď režimu citelně chybí na Donbasu, u Charkova, i v kurském výběžku.

Násilný přechod velké řeky skončí buď velkým masakrem, a nebo velkým vítězstvím, učí se na všech válečných akademiích. Přechod Ukrajinců skončil jejich masakrem. Přechod Rusů skončí jejich velkým vítězstvím. Kdy Rusové, a Proč Dněpr překročí, dnes rozebereme podrobněji.

(1) Ve středu 27. listopadu velkolepým gestem “kupředu”, (zde v čase 00.10), Марат Хуснуллин, místopředseda ruské vlády zprovoznil novou dálnici z ruského Rostova na Donu do bývalého ukrajinského Mariupolu.

Tzv. ukrajinští partyzáni, kteří mají podle Kyjeva na tomto území operovat, se zřejmě už definitivně vypařili, pokud vůbec existovali, protože Rusové bez potíží za pár měsíců vybudovali velkou logistickou tepnu vedoucí do chersonské gubernie, a ta jim nyní umožní zásobovat svou nejjižnější bojovou skupinu výsadkového generála Teplinského stojící na Dněpru vším potřebným, aniž je už třeba využívat komplikovanou logistickou trasu přes Putinův most na Krym, a z něj na Dněpr.

Každá ofenzíva je možná pouze po zajištění logistických tras k jejímu zabezpečení, zní jedna ze základních pouček vyššího operačního plánovaní. Rusové 27. listopadu tuto podmínku splnili. Nový logistický hub Mariupol se tak konečně stal velkým armádním distribučním skladem, a všechny nutné válečné zásoby se z něj budou moci začít rozvážet až do  prvosledových jednotek.

(2) Včera 4. prosince potvrdili kyjevským médiím prostí ukrajinští soldáti bránící se ve městě Великая Новосёлка (Veliká Novoselka), že všechny 3 ze všech 3 zásobovacích cest do města jsou už pod přímou ruskou palbou z ručních zbraní, a zásobování obránců města je už prakticky nemožné.

Obkličování města Великая Новосёлка, před válkou 5500 obyvatel, řídí ruský generál Sančik, velitel operační skupiny Jih, přezdívaný “Mistr obkličování”. Великая Новосёлка leží 100 km severozápadně od města Mariupol. V roce 2023 sloužila Великая Новосёлка jako výchozí místo a hlavní logistická základna zpackané ofenzívy generála Zalužného vymyšlené nejvyššími pohlaváry NATO. Cílem ofenzívy bylo dobýt Mariupol, a nebo jej aspoň dělostřelectvem vyřadit z funkce hlavního logistického uzlu pro ruské operační skupiny Dněpr generála Teplinského, a Jih generála Sančika. Rok od děsivých masakrů několika čelních ztečí Ukrajinců na řece Mokrije Jaly jižně od Великая Новосёлка je situace přesně obrácená. Rusové do několika málo týdnů zlikvidují zbytky tzv. “vremianského” výběžku, ze kterého generalita NATO vysílala loni Ukrajince do jejich sebevražedných útoků proti Mariupolu, a Mariupol bude od frontové linie vzdálen přes 120 km, a bude jej tak možné zasáhnout už pouze raketami ATACMS, nikoli střelami HIMARS, děly 155mm a lehkými a středními drony. Z Mariupolu se tak stane velká válečná základna se sklady a ubikacemi poschovávanými v relativně anonymním prostředí půlmilionového města, a tuto základnu už Ukrajinci nebudou mít čím, ani jak, vážně poškodit, natož vyřadit z provozu, jak plánovali loni “naivní váleční chytráci” z ústředí NATO. 

(3) Rusové tedy “vybudováním dálnice do Mariupolu” a “vyhnáním Ukrajinců z vremianského výběžku” vybudovali a zabezpečili “strategický logistický uzel” nutný pro násilný přechod Dněpru. Ukrajinci budou v řádu několika týdnů vyhnáni i z Kurachova, a efektivní vzdálenost pro bezpečné vypuštění raket a dronů na Mariupol se tak zvýší na 150 km. Ukrajinci tak sice budou ještě schopni ruské logistické základně v Mariupolu sem tam škodit, ale podstatněji redukovat její provoz a kapacity už bude mimo jejich možnosti.

(4) Podle posledních hlášení tzv. ukrajinského starosty Mariupolu Петрa Андрющенкa, který řídí svůj úřad z nějakého kyjevského bunkru na západním břehu Dněpru, Rusové okamžitě po napojení Mariupolu na dálniční síť, zahájili výcvik nových záložních jednotek na polygonech Бабах-Тарамі (Babach-Tarami) a Новопетрівці (Novopetrovci), které leží u města Berďansk, 100 tisíc obyvatel, na půl cesty mezi Mariupolem a Dněprem na pobřeží Azovského moře.

Přesunutí výcviku ruských záloh na polygony východně od Mariupolu svědčí o značném vylepšení ruské logistiky v prostoru přiléhajícím jižnímu toku Dněpru, a o rostoucí nemohoucnosti ukrajinské branné moci narušovat raketami i drony ruský výcvik v této oblasti, podobně jako tomu bylo v posledních dvou letech, kdy Ukrajinci řadu cvičících jednotek trefili kazetovou municí HIMARS a způsobili Rusům slušné ztráty na živé síle a demoralizovali místí obyvatelstvo, které na tato cvičiště dodávalo hlavní kontingenty vojáků.

Shromážděné ruské cvičící zálohy v prostoru mezi městy Mariupol – Berďansk začaly vytvářet na ukrajinské uskupení za Dněprem a před Záporožím stejný tlak, jaký vytváří tzv. “podivná operační skupina Západ” generála Nikiforova na ukrajinské síly jihovýchodně od Charkova. Pouhá existence a sporadické útoky Nikiforovy skupiny nutí Ukrajince na tomto terciálním bojišti kumulovat značné síly, a ty potom chybí jinde.

17. listopadu 2024 jsme v MAP 2142 detailně popsali brilantní průnik Nikiforových jednotek do centra průmyslové zóny ve městě Kupjansk a analyzovali, že Kyjev buď Nikiforovy prapory z města vytlačí zuřivými čelními ztečemi, a nebo jeho pár brigád jihovýchodně od města padne do obklíčení a bude zničeno, když nebudou staženy.  Generál Syrskyj podle očekávání zvolil první řešení, a vyslal proti Nikiforově pěchotě své elitní záložní brigády Azov, a ty v krvavých týdenních bojích za cenu obrovských ztrát ruskou pěchotu z průmyslové zóny vypudily. Ukrajinská elitní pěchota a obrněná vozidla tak opět válčila na třetiřadém bojišti, a chyběla u Kurachova, Velike Novosilky a u Kursku, a tam všude Rusové snadno postupovali vpřed.

Nyní krom “podivné skupiny Západ” generála Nikiforova východně od Charkova vznikla nová “podivná skupina Dněpr” generála Teplinského mezi městy Berďansk a Mariupol. Už pouhá existence této skupiny donutí ukrajinské velení akumulovat síly za Dněprem a u Záporoží. Jakmile Teplinského skupina Dněpr začne diverzními útoky, podobně jako Nikiforova skupina Západ, narušovat ukrajinskou obranu a prolamovat ji, efekt “požírání ukrajinských sil k obraně linií třetího významu” začne nabývat intenzity, a odčerpávat stále slabší ukrajinské zálohy z obrany úseků prvního významu. Tato efektivní ruská taktika je projevem vysokého válečného umění ruské generality a důsledkem jasné kvalitativní i kvantitativní nadřazenosti profesionální ruské armády nad početně slabším sborem sice zarputilých ukrajinských válečníků ale vyzbrojených pouze velmi slabě a pouze podřadnou západní a starou sovětskou výzbrojí.

Naopak štábně vzdělaná a ostřílená ruská generalita se hodlá při svém vlastním přechodu Dněpru řídit ustálenými pravidly, a jak se zdá, vše potřebné k přechodu Dněpru už má shromážděno.

(5) Protože manévr drony a dalekonosnými raketami je rychlejší a ničivější než manévr obrněné pěchoty mohou Rusové mírně riskovat a na 300 shromážděných člunech přepravit Teplinského výsadkáře přes Dněpr, aby obsadili úzké předmostí. Lze očekávat, že kyjevská generalita, která krom zarputilé obrany praktikuje pouze dvě formy válčení – sebevražednou čelní zteč, (Zauhlá, léto 2022. Zalužnyj, léto 2023), a nebo rychlý mobilní diverzní útok proti řídké obraně, (Zalužnyj, podzim 2022, Syrskyj, Kursk 2024), vrhne proti ruským výsadkářům na předmostí všechny dostupné mobilní obrněné zálohy, aby se je pokusila zahnat do řeky, a Zelenskyj a západní mainstream mohli jásat.

Teplinskyj však je na tuto sebevražednou ukrajinskou čelní zteč dokonale připraven. Jako 3. ruský generál v pořadí, za Mordvičevem a Lapinem, už disponuje “brigádou zabijáckých dronů” jako organickou bojovou silou. Teplinského drony nyní v rámci výcviku svých operátorů, a vyčištění budoucího předmostí na Dněpru od všech Ukrajinců, provádějí masivní hony na vše, co se na západním břehu dolního toku řeky pohne. Drony pro svou efektivní činnost potřebují jasné počasí. To na Dněpru nastává buď s příchodem zimy, nebo léta. Přechod Dněpru tak nastane v jednom z těchto období, protože jakmile Ukrajinci na přecházející výsadkáře zaútočí, snesou se na ně mraky dronů a raket, aby je vyhladily. Pokud je nevyhladí, mohou být ruští výsadkáři zahnáni do řeky stejně nemilosrdně, jako byli ukrajinští námořníci zahnáni v bitvě o Krynky přes zimu 2024. Faktem však je, že Ukrajince ani nenapadlo při bitvě o Krynky pokusit se zorganizovat masivní nálety dronů na Rusy útočící na východním břehu Dněpru na přeplavené ukrajinské námořníky, a Rusové raději profesionálně místo čelních útoků ukrajinské námořníky hubily drony a děly.

(6) “Nová podivná ruská operační skupina Dněpr” generála Teplinského, která začala soustřeďovat a cvičit zálohy v prostoru mezi městy Mariupol a Berďansk z hlediska geografie jižního ukrajinského válčiště bude operovat na “tzv. vnitřních liniích”, a ty umožňují rychlý přesun těchto záloh po vnitřní části oblouku bojiště, kdežto Ukrajinci v tomto prostoru budou muset operovat na “vnějších liniích”, a manévrování jejich záloh po vnější části oblouku bojiště tak bude déle trvat, a ještě bude komplikováno nutností při přesunu z jednoho konce oblouku na druhý překračovat řeku Dněpr severně od Záporoží. Tato stará strategie výhody manévrů po vnitřních liniích umožní Rusům vybrat si rychle směr útoku – buď se Teplinskyj přeplaví přes Dněpr, nebo Sančik zaútočí na Záporoží. Zálohy z prostoru Berďansk – Mariupol umožňují jejich rychlé použití v obou směrech.

Na mapě jsou vysvětleny “vnitřní linie” = žlutá linie a šipky. Ruské nové “podivné zálohy” z polygonů Бабах-Тарамі a Новопетрівці, mohou rychle přejít jak Dněpr, tak zaútočit na Záporoží. Ukrajinské zálohy musí přitom na jejich pohyb reagovat manévrem “po vnějších liniích” a ještě při něm překročit Dněpr. Jde o silnou ruskou strategickou výhodu na jižním válčišti. Černá linie je nová ruská dálnice, která umožňuje zásobování jižního válčiště. Zelená linie je “podivná operační skupina Západ” generála Nikiforova, která plní obdobný strategický úkol, jako “nové podivné zálohy” na polygonech Бабах-Тарамі a Новопетрівці. Podrobné vysvětlení v textu analýzy.

(7) Které z obou ofenzív dají Rusové přednost se teprve ukáže. V každém případě pokračující rychlá dezorganizace a rozpad koheze ukrajinské armády Rusům umožní provést operace obě, a Gosudar si je jist svým velkým vítězstvím, a jak před pár dny potvrdil jeho mluvčí Peskov, žádné příměří uzavírat nebude, protože k němu není důvod. Pokud má Kyjev kapitulovat, musí buď Rusové překročit Dněpr na jihu, nebo přitáhnout na jeho východní břeh až ke Kyjevu, a namířit na město děla, a vyhrožovat srovnáním Kyjeva se zemí, a nebo se musí ukrajinská morálka klesnout na bod 0. Jaké řešení povede ke Gosudarovu vítězství se teprve uvidí. Jisté však je, že buď NATO napochoduje na Ukrajinu a vypukne III. světová válka, nebo Gosudar zvítězí a Ukrajina kapituluje. Zmražení konfliktu nepřipadá při současném poměru sil v úvahu.

*

Michael Svatoš