Pokud Ukrajina nemá k dispozici žádnou evropskou “pitnou vodu”, všem normálním lidem bude rychle jasné, že ani nemůže masově produkovat stejně kvalitní živočišné potraviny, jaké produkují evropští, čeští a slovenští farmáři. Co je jasné občanům, je ovšem buřt Eurokratům, a ti chtějí Ukrajinu, co nejrychleji přijmout do EU. Podle euro-plánů se má v příštích letech z Ukrajiny do EU dramaticky zvýšit dovoz levné drůbeže, vajec, mléka, sýrů, másla a masných produktů. Ukrajinské ministerstvo zemědělství uspořádalo nedávno velkou konferenci “mlékařů” a na ní zazněly pro české zemědělce alarmující novinky.
Podle Валентина Запорощука (Valentina Zaporoščuka) ředitele mamutí mlékárny Ічнянський, která byla v minulosti kontrolami několikrát načapaná, že do mléka přimíchává až 90% rostlinného tuku, se očekává, že Ukrajina bude po přijetí do EU produkovat až 30 milionů tun mléka ročně, a stane se dominantním hráčem na evropském mléčném trhu. Podle Запорощукa nyní Ukrajina produkuje jen necelých 8 milionů tun mléka, 3.6 milionů vesnické domácnosti s několika kravkami, a 4 miliony velké konglomeráty.
ČR vyprodukovala v roce 2023 celkem 3,2 milionu tun mléka. Produkce mléka byla loni sice 143% čisté domácí spotřeby, ale velká část nezpracovaného mléka se vyváží. Neuspokojený rozdíl mezi domácí spotřebou a vývozem se pak vyrovnává dovozem mléka ekonomicky zhodnoceného v západním zahraničí na pokročilé mléčné produkty. České mlékárenství tak díky nerovné dotační politice EU vykazuje typické rysy koloniálního zemědělství. Plány, které zveřejnil Запорощук, na produkci 30 milionů tun mléka, tak českým farmářům “zvoní hranou“, protože s nižšími dotacemi nebudou ukrajinské koloniální produkci mléka na rozdíl od západních zemědělců schopni konkurovat. Vyvstává typická otázka – co s tímto budoucím neradostným stavem českého zemědělství hodlají podniknout jeho domácí strůjci – čeští fialoví politici?
Na konferenci ukrajinských velko-mlékařů vystoupil i tamní ministr zemědělství Віталі Ковал (Vitali Koval), a sliboval všem ukrajinským zemědělcům tučné evropské dotace. Ředitel Ukrajinského svazu zaměstnavatelů Руслан Іллічов (Ruslan Illičov) dokonce hovořil, že “Brusel nemá ani problém nadělovat velkým agrárním uskupením kompenzace v jednorázové výši 500 milionů EUR” na jednu latifundii. Dotace mají od EU dostat jak malí farmáři, tak velcí hráči agrárního trhu. Podle závěrů konference bude Brusel financovat hlavně malé farmáře, = (malé vesnické producenty mléka), protože jejich mléko se “nyní nesmí vykupovat do mlékáren, které vyvážejí do EU, protože nesplňuje hygienické normy”. Kolik bude Brusel a Kyjev stát, aby navedly hygienu a zajistily pitnou vodu pro počet ukrajinských krav v majetku malých zemědělců, které vyprodukují o 10% více mléka než všechny české krávy chované v hygienických podmínkách a napájené pitnou vodou nadojí dohromady, si nedovedu představit. Kolik však bude stát zavedení pitné vody pro všech 6 milionů krav, které mají podle plánů Bruselu a Kyjeva ročně nadojit 30 000 milionů litrů mléka, si už raději ani představovat nechci. (V ČR v roce 2023 nadojilo 568 472 krav 3 287 milionů litrů mléka.) Zdá se však jasné, že tlak Bruselu proti evropským a českým kravám v posledních letech nespadl jen tak z čisté oblohy, ale má spíše co do činění s přeměnou Ukrajiny na jednu velkou mléčnou latifundii vlastněnou pár kyjevskými oligarchy a několika západními korporacemi.
Cena pitné vody v ČR se letos obecně pohybuje okolo 100 až 140 CZK za 1 metr krychlový. Na Ukrajině byla v létě nejvyšší cena za 1 metr “evropské nepitné vody” 131 UAH, (74 CZK). Odhlédneme-li od skutečnosti, že obdobou “ukrajinské evropské nepitné vody” nelze z důvodů hrozby zdravotních rizik pro evropské občany české krávy napájet, mají i tak čeští mlékaři problém. Jedna česká vysokoprodukční holštýnská dojnice spotřebuje 120 litrů kvalitní české pitné vody denně, v době letního horka i dvojnásobek. Při poměru 2.4 kg vypité vody na 1 litr nadojeného mléka, je české mléko díky vyšší ceně kvalitní české pitné vody o 20 halířů na litr dražší než ukrajinské z evropské nepitné vody. Halíře dělají talíře. Při plánovaných 30 milionech tunách mléka budoucí ukrajinské produkce, je jen úspora na ukrajinské evropské nepitné vodě v mléčné produkci 6 miliard CZK ročně. Naopak celá česká roční produkce mléka je oproti ukrajinské zatížena dodatečnými 680 miliony CZK jen z české kvalitní pitné vody. Halíře dělají talíře. Je tomu pár dní, kdy Rumunsko i Bulharsko požádaly EU o zastavení dovozu ukrajinských vajec a drůbeže, protože jejich drůbežáři nejsou schopni ukrajinským cenám dosahovaným nedodržováním evropských předpisů a standardů konkurovat.
Podle včerejšího sdělení náměstkyně ukrajinského ministra zdravotnictví Marina Slobodničenková, Brusel nepožaduje, aby Ukrajina splnila podmínky, a na celém svém území zavedla “evropskou pitnou vodu”, jak všechny země EU musely. Ale postačí, když Ukrajina zákonem označí všechnu svoji vodu za “technickou”. Ukazuje se tak, že zavedení pitné vody na Ukrajině bude mimořádně nákladné, a Brusel ani Kyjev si její zavedení nemohou finančně dovolit. Jak oznámila Slobodničenková, pitná voda se na Ukrajině zákonem přeznačí za technickou, a sníží se tak její cena pro obyvatele i firmy. Vznikne tak ještě větší problém pro české zemědělce. Voda pro ukrajinské zemědělce bude ještě levnější. Cena elektřiny na Ukrajině nyní je 4.32 UAH za 1kWh, (2.42 CZK), zatímco Češi letos podle Bruselu platí 6. nejvyšší cenu 0,2574 EURO za 1kWh, (6.56 CZK). Každý zemědělský i průmyslový ekonom si snadno spočítá, že ukrajinské zemědělské produkci za těchto podmínek nelze konkurovat. Co na to Fiala?
Fajnšmekři zde najdou v PDF záznam zuřivého sporu Státního zdravotního ústavu s Akademií věd ČR o tom zda je v ČR bezpečná pitná voda. A zde na Rádio Universum speciál o pitné vodě v ČR s Radkem Novotným.
Pokračování příště.
*
Od zkorumpovane EK nic jineho cekat nemuzeme.Snad uz kazdy pochopil, pro koho tvori zakony
Nový autor Michael Svaroš?