Z práce přímo do rakve

“Důchodová reforma” přijatá poslanci vládních stran je loupež století, která poškodí především mladou a střední generaci.

Poslanecká sněmovna 8. listopadu 2024 schválila ve třetím čtení tzv. důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Poslanci mj.

• schválili postupné prodloužení věku odchodu do důchodu na 67 let do roku 2035;
• snížili zápočet výdělku ze 100 na 90 procent;
• srazili koeficient u započítávání každého roku sociálního pojištění z 1,5 na 1,45;
• zvýšili minimální procentní výměry důchodů;
• zrušili výchovné za první a druhé dítě;
• zavedli možnost dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů;
• snížili povinné odvody pracujících důchodců o 6,5 procentního bodu;
• současně zrušili zvyšování důchodů v závislosti na době odpracované po odchodu do důchodu.

Vládní strany, které nebyly schopny správně předvídat ani růst cen a hospodářskou stagnaci v minulých dvou letech, argumentují predikcí do roku 2050 a tvrdí, že “důchodovou reformu” přijímají s vědomím odpovědnosti k budoucím generacím. Nehorázně lžou, pokud chcete vědět proč, přečtěte si náš článek Proč se tolik lže o průběžném důchodovém systému?.

Několik poznámek k zákonu přijatému poslaneckou sněmovnou, který způsobí, že stále více našich spoluobčanů zamíří ze zaměstnání přímo do rakve:

Důchody jsou funkcí mezd

V letech 2021 – 2024 klesly reálné hrubé mzdy v ČR o 4,3 % (nejvíce v celé EU), a vláda, místo aby přes navýšení mezd státních zaměstnanců a tripartitu zatlačila na zaměstnavatele, přišla s geniálním řešením – sebrat peníze současným a hlavně budoucím důchodcům. A náš šílený premiér tomu teď nasadil korunu slibem, že pokud bude opět zvolen, zvýší za čtyři roky mzdy na německou úroveň…

Důchody by měly být funkcí produktivity práce

Už v roce 2013 psal Václav Umlauf ZDE o tom, kam mizí příjmy dané zvyšující se produktivitou práce. Jsem přesvědčen o tom, že pokud by se o prospěch ze zvyšující se produktivity práce společenské vrstvy dělily férověji a nedocházelo by ke koncentraci bohatství na “vrcholu potravního řetězce”, mohli jsme už dávno pracovat čtyři dny v týdnu a mít přitom o polovinu vyšší mzdy a dvojnásobné důchody.

Důchody nejsou loterie

Průběžný důchodový systém by měl fungovat na základě vzorců pojistné matematiky, ten český však připomíná spíše podvodnou loterii, při níž vítězí pouze sázková kancelář a sázející mají pouze dvě jistoty: Zaplatí čím dál více a výhry budou čím dál hubenější. Česká republika má tak po “reformě” důchodový systém, v němž v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU budou:

• jedny z nejvyšších odvodů v poměru k hrubým příjmům účastníka;
• jeden z nejnižších poměrů mezi vyplácenými důchody a HDP;
• jedny z nejvyšších hranic pro odchod do důchodu;
• jedny z nejnižších očekávaných dob pobírání důchodů.

Podle studie Národní rozpočtové rady ZDE jsme na tom nebyli příliš dobře už v roce 2019, jak na tom v EU-srovnání budeme v dalších letech, se dá poměrně snadno vypočítat. Doufám, že Národní rozpočtová rada, opoziční strany i ekonomické fakulty univerzit už na tom pracují.

Změny penzijního systému nepatří do rukou diletantům

Před rokem jsem se (s velkou pomocí docenta Radima Valenčíka) účastnil Mezinárodní konference o sociální politice s příspěvkem, který vycházel z mého článku, na který jsem odkázal v úvodu. Na půdu VŠE jsem vstupoval s jistými obavami, že na konferenci budou dominovat provládní názory a že se mému příspěvku nedostane příliš příznivého přijetí. Byl jsem však mile překvapen, neboť většina příspěvků se nesla v podobném duchu. Na konferenci, kde vystupovaly největší vědecké kapacity zabývající se sociální politikou, nebyl přítomen nikdo z vlády ani MPSV.

Jsem přesvědčen, že nikdo z tehdy vystupujících by se nebyl ochoten podepsat pod to, co dnes vláda označuje jako “důchodová reforma”. Konečný návrh totiž není žádnou skutečnou reformou, ale diletantskou změnou několika parametrů, která bude mít v případě uvedení do praxe devastující účinky na český penzijní systém a další velmi závažné sociální a ekonomické dopady.

Závěr

Krátce a stručně řečeno, “důchodová reforma” je nástroj, jak důchodce, ty současné i budoucí, co nejvíce okrást, je to “loupež století”, jež poškodí především mladou a střední generaci, tedy paradoxně ty, kteří převážně volili současnou vládní koalici. Dle mého názoru je dlouhodobým cílem našich elit důchodový systém co nejvíce znevěrohodnit.

A proto navrhuji:

1. Vyměnit vládu.
2. Ukončit válku a zbrojení.
3. Zrušit asociální “důchodovou reformu”.
4. Zrušit věkovou hranici pro odchod do důchodu a nahradit ji systémem virtuálních účtů.
5. Nastartovat hospodářský růst na základě inovací a omezení zbytečných intervencí státu.
6. Zavést a vynucovat zdanění zahraničních korporací tak, aby platily daně tam, kde vyrábějí.
7. Změnit ústavu v tom smyslu, že důchody jsou garantované na základě pojistné matematiky a jejich změny jsou možné jen ve prospěch klientů systému.

Související články:

• Proč se tolik lže o průběžném důchodovém systému?
• Česká pravice a její poločas rozpadu
• Krajské volby 2024: Hrozny hněvu
• Konference, jaká tu ještě nebyla
• DemoFest 2013: Svět, ve kterém chceme žít