Z dílny BIS opět nic nového, aneb to byl zase týden

Největší svátek neoliberální demokracie, letošní 17. listopad patří již historii. Manželka současného prezidenta Eva Pavlová zavětřila, že Národní třída nebude žádnou módní přehlídkou, kterou nedávno absolvovala ve Švýcarsku, a tak stejně jako z některých pubertálních žáků se stanou přes noc nemocné bytosti nemusejíc absolvovat nežádoucí písemku, s lehkou virózou zůstala v posteli raději i „naše“ první dáma.

Ministr zahraničí Lipavský, kterému se pozornosti nedávno dostalo díky svému nechtěnému útěku nouzovým východem z přednášky na londýnské univerzitě University College London, sice neonemocněl, ale vyslechl rady „starších“ a namísto piety na Národní se blýskl předáním medaile Za zásluhy o diplomacii končící místopředsedkyni Evropské komise Věře Jourové, proslulé svými aktivitami jdoucími proti skutečným zájmům ČR a státům V4.

Markéta Pekarová Adamová, nejdražší „ klenot“ poslanecké  sněmovny, v poslední době na stránkách nejen bulváru stěžující si na stoupající počet nenávistných příspěvků vůči své osobě, pro změnu nezapomněla ke svému zviditelnění u pamětní desky na Národní třídě utrousit poznámku, že takové chování by si proruští dezoláti v Moskvě dovolit nemohli.

Vrcholem populismu v tento vládními politiky pošramocený sváteční den byl zatím poslední výstup schizofrenika, mnohými občany vnímaného jako českoukrajinského premiéra, Petra Fialy. Svým blábolem a současně slibem, kterak dojde ke srovnání platů našich občanů s Německem během příštích čtyř let, pokud brněnský politolog dostane v příštích volbách opět důvěru, tak navázal na více než třicetileté sliby započaté popřevratovým tunelářem Václavem Klausem. Ve skutečnosti další důvěra v profesora Nutellu by znamenala jen další prohlubování morální, ekonomické a všestranné devastace České republiky, další ztrátu dnes již okleštěné státní suverenity.

Bezkonkurenčním mediálním vítězem letošního 17. listopadu se stal prezident Petr Pavel. Ten dorazil na Národní třídu za doprovodu desítek policistů a těžkých ozbrojenců. Jedno z mnohých krátkých videí umístěných na sociálních sítích, ve kterém jeden z přítomných jazykem vzdálenému českému, Pávkovi sděluje, že „není disident, ale komunista“, či že „není Havel ale Brežněv“ za necelých 12 hodin od zveřejnění mělo více než 200 tisíc zhlédnutí.

Svou tvář opět potvrdila veřejnoprávní televize. V době, kdy se dožadujíe dalšího navýšení koncesionářských poplatků, které znamená nedodržení jednoho z mnohých vládních slibů, pokračovala v trendu neobjektivního a nevyváženého zpravodajství, které jí ukládá zákon. To se divákům, platícím ČT každý měsíc vynucenou daň, dostalo i během výběru informací, ketré mapovaly události 17. listopadu v Praze.

Následné  konstatování BIS o radikalizaci naší společnosti má zatím hodně daleko k radikalizaci známé např. z Francie, či Španělska.  Vyznamenáními a medailemi ověnčený Koudelka namísto knížecího konstatování, by měl především sdělit svým současným mocipánům, jejichž chování převýšilo mocipány tehdejšího komunistického režimu proti kterým tak usilovně „bojovali“, kdo stojí za skutečným prohlubováním příkopů na které tak často a úmyslně poukazuje Otakar Foltýn, levá to ruka Petra Pavla a pravá ruka Petra Fialy. V době, kdy oblíbenost současné vlády je dlouhodobě na nejspodnější možné hranici, ve skutečně demokratickém státě by znamenala předčasné volby již po prvním roce takového vládnutí.

Za současné situace,  která vygradovala (zatím) 17. listopadu se  BIS a vládní mašinérie bude muset alespoň navenek smířit s jednou skutečností. Pokud agent Pávek na adresu Trumpa, dnes již budoucího prezidenta USA, může uvést, že na něj Trump působil jako odpudivá lidská bytost a vyjádřit přání, aby již nemusel znovu Trumpovi podávat ruku, pak se stejně radikálními názory se musí vyrovnat celá plejáda současných vládních ministrů, včetně premiéra a prezidenta ČR.

*

Miroslav Kavij, Pokec24, redakčně upraveno