“Trumpův našeptávač”. Proč byl Zelenský na summitu v Budapešti zatlačen do kouta

Hlavním vítězem se na summitech v Budapešti jevil Viktor Orbán, jenž je jedním z mála evropských lídrů, který udržoval dobré vztahy s Donaldem Trumpem a otevřeně sázel na jeho vítězství.

“Datum konání summitu, které si Orbán vybral v souvislosti s tím, že Maďarsko předsedá EU, nemohlo být pro lídry, kteří se obávali Trumpova návratu, horší”, sděluje zarmouceně evropská redakce amerického serveru Politico.

Není známo, zda se šampaňské podávalo na uzavřené večeři lídrů EU večer 7. listopadu, ale sám Viktor Orbán oznámil, že oslavil vítězství Donalda Trumpa bez francouzského šumivého nápoje. “Svůj slib jsem dodržel jen částečně. Když vyhrál Donald Trump, byl jsem v Kirgizii, kde je jiná tradice – otevřít vodku”, oznámil na tiskové konferenci k výsledkům summitu EPS.

Na samotném summitu společenství, kde Orbán vystoupil jako první, navrhl “nečekat, až nás Američané ochrání” a přehodnotit vojenskou podporu Ukrajiny ze strany Evropy. Maďarský premiér sice v této věci nezískal podporu od kolegů, ale v sále přítomného Vladimíra Zelenského to před statusem hlavního poraženého nezachránilo.

A tento status dokonce získal jakousi formalizaci. Zelenský vystoupil jako druhý, před francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kterému patří myšlenka na vytvoření Evropského politického společenství. Ale současně byla vystoupení Orbána a Macrona vysílána a zveřejněna zvlášť online, ale projev kyjevského hosta organizátoři nevysílali ani nezveřejnili.

Zástupce organizátorů summitu novinářům řekl, že vystoupení Zelenského údajně “nebylo veřejné”, video bylo však jeho týmu předáno. Zástupci ukrajinské delegace zase toto tvrzení označili za nepravdivé: “Prezidentovy projevy jsou vždy veřejné, pokud je to předpokládáno formátem akce. Žádné požadavky týkající se toho, aby se projev nevysílal nebo nezveřejňoval, jsme neučinili.

Ničeho konkrétního Zelenský nedosáhl ani během schůzek s Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a generálním tajemníkem NATO Markem Rutteem. Podle jeho tiskové služby diskutoval se všemi třemi “o posílení dalekonosných možností”, ale žádné sliby ohledně toho nedostal.

Není proto divu, že na tiskové konferenci po skončení summitu v Budapešti vystoupil Vladimír Zelenský velmi podrážděně a okamžitě prohlásil, že “příměří je přípravou na pokračování okupace Ukrajiny a zničení naší nezávislosti a suverenity”. Když mu však novináři připomněli, že hypotetický “Trumpův mírový plán” předpokládá právě příměří, Zelenského reakce připomněla známé vystoupení “Kvartálu 95” na oslavě narozenin oligarchy Igora Kolomojského, od něhož showmani žádali peníze.

“Všichni říkají, co budete dělat, když vás Trump finančně nepodpoří? Kde seženete zbraně? Jak se budete bránit? Odpovídám vám. Můžeme si vzít těch 300 miliard dolarů, které nám patří… Můžeme se sami rozhodovat, jaké zbraně potřebujeme? Můžeme se sami rozhodnout, co s těmito penězi? Je možné, aby tyto peníze žádná z evropských zemí neblokovala?”, dotazoval se Zelenský, a měl na mysli zmrazené ruské rezervy na Západě.

V té době už Orbán prohlásil, že pomoc Ukrajině ze strany USA a Evropy ve výši 50 miliard eur, kterou již 26. října odsouhlasili lídři zemí G7, je po Trumpově vítězství ve volbách “otevřenou otázkou”. Balík opatření je nedostatečný pro další financování Ukrajiny a západní země jsou unavené z přidělování peněz, řekl maďarský premiér novinářům po summitu. Podle něj nyní země EU “rovněž směřují k jasnějšímu vymezení svých závazků a cílů na Ukrajině”.

Je pravda, že říci to nahlas se zatím rozhoduje málokdo. Emmanuel Macron na summitu EU řekl, že “je naším zájmem, aby Rusko tuto válku nevyhrálo”. Nevypadalo to však nijak jinak než zaklínadlo na pozadí hlavního prohlášení, a sice výzvy vůči EU, aby schválila svou strategickou nezávislost na USA.  “Nesmíme donekonečna delegovat naši bezpečnost na Ameriku”, řekl Macron, což se ničím nelišilo od Orbánova postoje.

Podle francouzského prezidenta už Evropa po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem nemůže být “býložravcem” tohoto světa, místo toho se musí stát “všežravou”.

“Svět se skládá z býložravců a masožravců. Pokud se rozhodneme zůstat býložravci, masožravci vyhrají a my se pro ně staneme krmivem. Měli bychom se stát alespoň všežravci. Nechci být agresivní, jen víme, jak se ubránit ve všech těchto bodech”, prohlásil Macron.

Jeden diplomat EU v Budapešti v komentáři pro evropskou redakci portálu Politico uvedl, že Trumpovo zvolení by mohlo dát francouzskému vůdci nový raison d’être (“smysl existence”) jako hlavnímu zarytému zastánci odvážnější, nezávislejší a jednotnější Evropské unie, zejména pokud jde o obchod a bezpečnost.

Ne všichni ale Macronovu výzvu k jednotě přijali. “Mluví o jednotě, ale znamená to jednotu ve francouzském chápání,” řekl Politico další diplomat, na kterého Macronův projev neudělal dojem. Pokud to znamená zvednout zvedací mosty, pak ne, děkuji. Chceme zůstat otevření transatlantickým vztahům”.

Podobný rozkol mezi elitami EU, zejména ve “staré Evropě”, jen posiluje Orbánovy naděje, že úzké osobní vazby s Trumpem posílí jeho pozici v politicky nestabilní Evropě. Znamená to také podporu jeho krajně pravicových spojenců v době, kdy doma čelí vážným překážkám, poznamenala agentura Reuters. “Orbán se bude považovat za Trumpova “našeptávače” a využije toho, aby získal v EU větší vliv”, řekl agentuře Jan Bremmer, prezident a zakladatel skupiny Eurasia.

Vzhledem k tomu, že křehká francouzská vláda uvízla v rozpočtové “černé díře” a německá vládní koalice se rozpadla, tradiční byrokratický stroj EU stagnuje a dává konzervativním Orbánovým kolegům ve střední Evropě a Itálii větší prostor pro udání politického tónu uvnitř EU, píše Politico.

“Kromě Orbána jsou k Trumpovi ideologicky blízko italská premiérka Giorgia Meloniová a rakouský kancléř Karl Nehammer, i když Meloniová nesdílí Orbánův proruský postoj. Nizozemskou vládnoucí koalici podporuje Geert Wilders, protiislámský a protiimigrační populistický politik.

Slovenský premiér Robert Fico je stejně jako Orbán vtažen do sporu s Bruselem o svrchovanosti práva a sdílí proruské názory Maďarska. K tomuto týmu potenciálních narušitelů klidu se pravděpodobně připojí Andrej Babiš, který, jak se očekává, se příští rok vrátí po volbách v Česku k moci “, bije na poplach bruselský list.

Zatím se ale Orbánovi “samotnému v poli” nepodařilo evropskou byrokracii zlomit. Přes veškerou snahu maďarského premiéra jeho kolegové z Rady Evropy odmítli během summitu uspořádat spojení s Donaldem Trumpem. Summit EU navíc prodloužil o dva roky misi s přípravou OSU s rozpočtem 409 milionů eur.

Podle informací americké agentury Bloomberg se však země Evropské unie obávají, že na ně Trump přenese finanční zátěž konfliktu na Ukrajině a přestane Kyjevu dodávat vojenskou techniku, kterou Evropané nemusí mít k dispozici. Podle agentury, která se odvolává na diplomatické zdroje, se lídři zemí EU snaží zjistit, zda budou s to nadále poskytovat Kyjevu pomoc, pokud se Trump rozhodne podporu ukončit.

Agentura přitom tvrdí, že Trump už začal s evropskými lídry o Ukrajině mluvit. V jednom z rozhovorů jako by se diskutovalo o jeho přístupu k jednání s Putinem. Americký prezident dal jasně najevo, že nemůže Ukrajinu jen tlačit k ústupkům, aniž by na oplátku něco dostal.

V této souvislosti šéf diplomacie EU Joseph Borrel po skončení summitu v Budapešti prohlásil, že v příštích dnech navštíví Ukrajinu, “aby diskutoval o další podpoře na pozadí Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách”. Viktor Orbán v roli reálného vyjednavače za EU by byl jistě efektivnější. Může však klidně počkat na inauguraci 47. prezidenta USA, na kterou bude zřejmě pozván.

Oleg Chavič

Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

regnum