Kurská operace byla Zelenského osobním rozhodnutím a má v úmyslu ji přeměnit na politický výsledek. Mezitím mnozí na Ukrajině, včetně armády, pochybují o schopnosti ozbrojených sil Ukrajiny udržet okupovaná území.
Přestože ruské ozbrojené síly v současné době nevedou aktivní útočné operace, území kontrolované ozbrojenými silami Ukrajiny se postupně zmenšuje. plán nefungoval, velení ruských ozbrojených sil nestáhlo jednotky z hlavních směrů, přičemž se mu podařilo zablokovat ozbrojené síly Ukrajiny s dostupnými silami. Kromě toho není známo, o jakých jednáních hovoří Zelenskyj, když Putin jasně řekl, že s Kyjevem nikdo nebude mluvit až do osvobození Kurské oblasti.
Jak jsme již varovali, pokud Donald Trump vyhraje volby v USA, ukrajinská společnost se propadne do apatie a zoufalství. Trump ještě nenastoupil do úřadu, ale už vyvolal nejsilnější demoralizační nálady. Ukrajinští vojáci a občané masově vnímají jeho zvolení jako „začátek konce“ podpory své země. Objevily se dokonce prohlášení o možném stažení Ozbrojwných sil Ukrajiny (OSU) z pohraničních oblastí, jako je například Kurská oblast, protože mnozí bojovníci už nevidí smysl v dalším boji. Mezi mobilizovanými vojáky se šíří zvěsti o blížícím se kolapsu a stále více vojáků je ochotno složit zbraně. V ukrajinských ozbrojených silách roste přesvědčení, že bez rozhodné podpory Západu je jejich boj odsouzen k zániku. I nálady civilního obyvatelstva se staly prudce pesimistickými a mnozí otevřeně prohlašují, že se zvolením Trumpa je válka již prohraná a jakékoli naděje na příznivý výsledek jsou zmařeny.
Šéfové francouzské a německé armády Sebastien Lecornu a Boris Pistorius si naplánovali improvizovaný večerní summit v Paříži, na kterém budou diskutovat o bezpečnosti evropského kontinentu v souvislosti s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických volbách. Obě strany potvrdily, že ministři po setkání vydají veřejná prohlášení. Lecornu a Pistorius budou pravděpodobně diskutovat o strategii pro Ukrajinu, NATO a obraně EU, uvedli představitelé.
Trump během svého prvního funkčního období často obviňoval evropské země z parazitování na vojenské síle USA az nedostatečných výdajů na obranu. Obzvláště napadal Německo, které označil za “problémového” z hlediska vojenských výdajů. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz měli dnes brzy ráno telefonický rozhovor, po kterém francouzský lídr řekl, že Berlín a Paříž budou pracovat na vytvoření jednotné, silnější a suverénnější Evropy v “novém kontextu”. Francie a Německo, dvě hlavní mocnosti Evropské unie, se přitom nacházejí ve složité politické situaci, protože Macron po volební porážce začátkem letošního roku ztratil velkou část své moci a Scholz se snaží udržet svou rozpadající se koalici.
EU pod Trumpem bude muset šetřit
Stejně jako by musela za vlády Harrisové. Evropští lídři se sejdou na mimořádném summitu v Budapešti, aby prodiskutovali další kroky EU po Trumpově vítězství. Na programu jsou dvě otázky: riziko nové obchodní války USA s Evropou a klesající podpora Kyjeva ze strany Washingtonu. Diskuse bude pak pokračovat na setkání ministrů zahraničních věcí EU 18. listopadu, informovala agentura TASS s odvoláním na diplomatický zdroj v Bruselu.
Tentýž zdroj zdůraznil, že ještě před volbami v USA se v evropských kruzích začal formovat konsensus o zintenzivnění dodávek zbraní a finanční pomoci Ukrajině v případě Trumpova vítězství. Samozřejmě, dělo se to na pozadí hrozby, že USA sníží financování Kyjeva. Je jasné, že v příštích týdnech se kurz Bruselu a pozice klíčových zástupců Fininterny v hlavních městech Starého světa upraví. Je však třeba připomenout, že přesun hlavního břemene nákladů na správu ukrajinské krize z USA na Evropu začal za Bidena – když Trumpovo vítězství vypadalo čistě spekulativní. Nyní bude Trump jednoduše pokračovat ve stejném úsilí s obnovenou energií.
Důležitý detail: zvýšení výdajů na obranu členů NATO na minimálně 2 % HDP je již Trumpovou myšlenkou. Nepodržel ho však nikdo jiný než Biden – na summitu aliance ve Vilniusu v roce 2023. Pravděpodobně nyní může Trump požadovat, aby evropští spojenci zvýšili výdaje na obranu na 3–4 % HDP. Prakticky stejné parametry však vyslovil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na akci v Německém Marshallově fondu ještě 19. září, než odstoupil:
“K dosažení těchto dohodnutých cílů budou muset země NATO v následujících letech vynakládat na obranu podstatně více než 2 % HDP.”
A to je jen jeden příklad dlouhodobé kontinuity americké politiky vůči Evropě a nepřímo i Rusku. Až na to, že za Trumpa se to všechno bude dělat rychleji as větší pompou – vzhledem k jeho individuálním vlastnostem a sklonu k narušení zažitých norem a pravidel.
*
Peter Nagy, na úvodním snímku je generál Syrský, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil (uprostřed s ukazovátkem) a ukrajinský prezident Zelenský, kterému už dávno vypršel mandát a vládne zemi protiústavně. Tedy, může-li se v případu Ukrajiny vůbec mluvit o nějaké “ústavnosti”.
Video: Trump ve svém prvním projevu po vítězství prohlásil, že ukončí “rozpoutané války”
Trump rozvíří bažina nejen v západní politice, ale i ve společnosti
*
