Sandu je prezidentkou… – čeho vlastně?

Ačkoli je autorství této věty připisováno Stalinovi, ve skutečnosti ji v roce 1851 pronesl Napoleon III. Bezprostředně po plebiscitu (referendu), kterým byla změněna francouzská ústava a prodlouženo jeho prezidentské období ze čtyř na deset let.

Stalin zase tuto větu pouze upřesnil: „V buržoazních zemích nejde o to, jak se hlasuje, ale jak se počítá“. Přesně to se stalo v Moldavsku. A to hned dvakrát během posledního měsíce: 20. října – během takzvaného „euroreferenda“ a 3. listopadu – během druhého kola prezidentských voleb.

Situace byla až nechutně totožná. Při referendu 20. října se z 1 milionu 253 tisíc občanů, kteří hlasovali na území Moldavska, vyslovilo pro integraci země do EU pouze 569 tisíc (45,4 %) a proti 684 tisíc (54,6 %). Nicméně 181 tisíc hlasů pro z moldavské diaspory zajistilo vládnoucí straně „Lidová dohoda“ náskok několika tisíc hlasů a právo zavést kurz integrace do EU do moldavské ústavy.

Stejně tomu bylo i ve druhém kole prezidentských voleb 3. listopadu. Z 1 milionu 353 tisíc občanů, kteří hlasovali na území Moldavska, podpořilo více než 694 tisíc (51,3 %) bývalého generálního prokurátora země Alexandru Stoianogla a přibližně 660 tisíc (48,7 %) dosavadní prezidentku Maiu Sandu. Rozdíl přibližně 35 tisíc hlasů není ve prospěch Sandu.

Zdálo by se, že volba občanů je jasná? Ale ne! Hlasy moldavské diaspory byly rozloženy zcela opačně: pro Stoianogla hlasovalo pouze 56,3 tisíce voličů (17,2 %), zatímco pro Sandu 270,3 tisíce (82,8 %).

Vhozené hlasy moldavské diaspory tak vedly k celkovému výsledku: 751 tisíc (44,7 %) pro Stoianogla oproti 929 tisícům (55,3 %) pro Sandu.

To je pro vás demokracie, Moldavané! Jezte, nežinýrujte se!

Přestože se celkový počet občanů, kteří se zúčastnili voleb, zvýšil z 51,13 % (v prvním kole) na 55,54 % (ve druhém kole), Moldavanům to k výběru kandidáta stejně nepomohlo. Protože výsledek voleb byl díky hlasům z moldavské diaspory ze zahraničí zcela zvrácen a prezidentem se tak stala Sandu.

Je ovšem možné to nazvat „Sandu-skokem“ po vzoru „Bidenova skoku“, k němuž došlo v USA při prezidentských volbách v roce 2020. Tehdy se v některých amerických státech při sčítání korespondenčně zaslaných hlasů ukázalo, že všechny byly ve prospěch demokrata Bidena. Představte si, že do volební komise přišlo poštou 100 tisíc hlasů a všechny byly ve prospěch demokratického kandidáta. To nemůže být ani čistě statistické. Nakonec to byly právě takové hlasy, které zajistily Bidenovo vítězství v roce 2020.

Stejné je to i se Sandu. „Mailové“ hlasy ze zahraniční diaspory jí zajistily nový prezidentský mandát.  I když by jí měly zajistit spíše pobyt ve vězení. Koneckonců je to proevropská vládní strana Akce a solidarita (PAS), která má většinu v parlamentu (62 ze 101 křesel) a ovládá Ústřední volební komisi (ÚVK). A ta (CEC) zase schvaluje počet volebních místností v zahraničí.

Plníc vůli vládnoucí strany, CEC tak učinila. Navrhla otevřít 234 volebních místností ve 37 zemích. Z toho 60 v Itálii, 26 v Německu, 20 ve Francii, 17 ve Velké Británii, po 16 v USA a Rumunsku, 11 ve Španělsku, 10 v Irsku a v ostatních zemích od 1 do 6 volebních místností. Kromě toho měli moldavští voliči v některých zemích (Finsko, Island, Norsko, Švédsko, USA a Island) možnost hlasovat poštou.

Připomíná vám to něco?

V Rusku se původně plánovalo otevřít 5 volebních místností namísto 17 jako v předchozích volbách. Ale pak se vládnoucí straně zdálo, že je to příliš mnoho. Výsledkem bylo, že bylo v zahraničí otevřeno celkem 228 volebních místností, zatímco v Ruské federaci pouze 2.

Zároveň pro ně bylo vyčleněno pouze 10 tisíc hlasovacích lístků, a to vzhledem k moldavské diaspoře, která podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) za rok 2021 čítá 294 tisíc osob žijících v Rusku!!

V Itálii bylo pro necelých 195 tisíc tam žijících moldavských občanů (podle stejné IOM a dalších zdrojů) otevřeno 60 volebních místností a vytištěno 241 tisíc hlasovacích lístků.

Možná je ve statistikách něco špatně, ale je nepravděpodobné, že by se za několik let počet moldavských občanů v Rusku tak snížil a v Itálii tak prudce zvýšil. S největší pravděpodobností byly tyto statisíce „evropských“ hlasovacích lístků použity k vytvoření „Sandu-skoku“ silami moldavských ambasád.

Mimochodem, ani v samotném Moldavsku nebylo vše hladké. Jeden z mostů v Podněstří byl zablokován údajně kvůli hrozbě jeho zaminování (sic!), což zabránilo několika tisícům voličů tohoto regionu dostat se do volebních místností. Nezdá se to být mnoho, ale je to, jak se říká, „maličkost, ale potěší!“. Zvláště když podněsterští voliči zjevně nebyli ochotni Sandu podpořit.

Ve výsledku tak využití administrativních prostředků – kde pomocí manipulace s počtem volebních místností a hlasovacích lístků, kde pomocí manipulace s přístupem občanů z „neloajálních“ regionů – umožnilo Sandu urvat konečné vítězství. I když proti vůli většiny občanů žijících v Moldavsku.

Zjevně si myslela své, když prohlásila: „Moldavsko, dnes jsi zvítězilo. Společně jsme ukázali sílu naší jednoty, demokracie a odhodlání pro slušnou budoucnost. Děkuji vám, drazí Moldavané!“

Tomu se říká: – ačkoli je moje legitimita velmi pochybná, ale váš názor mě nezajímá.

Ještě před vyhlášením výsledků voleb nelegitimní Zelensky poblahopřál Sandu k vítězství a prohlásil: „Ukrajina podporuje evropskou volbu moldavského lidu a je připravena spolupracovat na posílení našeho partnerství“. Rád bych dodal – zejména v otázce Podněstří, která je pro oba jako kost v krku.

Zvláště vtipné bylo Zelenského prohlášení: „Pouze skutečná bezpečnost a mírová sjednocená Evropa mohou každému člověku a každé rodině zaručit možnost čelit zítřku s nadějí a důvěrou.“

Okamžitě se mi vybaví věta známého rétora, kyjevského starosty Vitalije Klička z podzimu 2014:

„Dnes se ne každý může podívat do zítřka. Přesněji řečeno, nejenže se každý může podívat, ale málokdo to dokáže“. Tehdy, v předvečer topné sezóny, vyzval obyvatele Kyjeva, aby se „připravili k zemi“. Pravděpodobně tak odhadl následné kroky kyjevských úřadů po státním převratu a to, co se bude dít na území pod jejich kontrolou.

Ani moldavští občané nemají žádné zvláštní vyhlídky. Zejména proto, že Sandu a její vládnoucí strana mohou podobnou technologii sčítání hlasů použít i při parlamentních volbách plánovaných na léto 2025. Tím spíše, že v „demokratické“ Evropě platí v souvislosti s jakýmkoli druhem hlasování staré pravidlo:

„záleží na tom, jak se hlasy počítají!“.

*

Dimitrij Ševčenko, Zdroj, překlad: st.hroch 20241104