Rostislav Iščenko: USA se chystají přesunout válku do Tichomoří. Pro Rusko to rozhodně lepší nebude

Generálmajor ukrajinských ozbrojených sil Dmytro Marčenko uvedl již dříve v rozhovoru s bývalým poslancem Nejvyšší rady Boryslavem Berezou, že obrana ukrajinské armády v Donbasu se rozpadla kvůli nedostatku munice a personálu.

– Rostislave Vladimiroviči, jak tragická je nyní situace ukrajinských ozbrojených sil?

– Už na začátku letošního roku jsem psal, že tendence k rychlému zhroucení fronty se objeví po dosažení hranice Pokrovsk-Selidovo-Kurachovo. Pokrovsk ještě obsazen není, Kurachovo zřejmě padne v nejbližší době, Selidovo už je obsazeno. To znamená, že proces probíhá a musí skončit úplným zhroucením ukrajinské fronty. Pro Ukrajinu se situace zhoršuje po celé frontě. Přinejmenším od Kupjanska po Rabotino. A ještě dál, až k Orechovu. Jinými slovy, téměř všude ruská vojska postupují, všude se postup zrychluje.

Pád Kupjanska se předpokládá do konce roku, ale pokud budeme postupovat tímto tempem či zrychleně, může padnout za měsíc nebo dokonce za několik týdnů. Zrychlení závisí na vyčerpání sil bránících se ukrajinských jednotek. A ty mají sil stále méně. Sledovali jsme historii s Avdějevkou, s následným průlomem od Očeretina, s postupem našich vojsk do průlomu na jižním křídle.

Tam se bojuje v oblasti Torecka a Časova Jaru, v oblasti Kupjanska, to znamená, že postupujeme, a dokonce postupujeme úspěšně. Ale Ukrajina se snaží tento postup zastavit. To znamená, že očekává, že síly postupujících sil dojdou dříve než síly bránících se sil. S největší pravděpodobností se jí to nepodaří.

Po pádu Pokrovska je pro Ukrajinu zbytečné bránit své pozice na levém břehu. Z Pokrovska se totiž otevírá cesta přes step nejen do Dněpropetrovska, ale také do týlu slavjansko-kramatorské aglomerace, kde má Ukrajina stále silný obranný prostor. A dále do týlu charkovského uskupení vojsk.

To znamená, že po pádu Pokrovska je možné postupovat z jihu na sever, neustále napadat týl přes holou step a odříznout nepřátelská vojska. I v tomto případě se již bude fronta rozpadat. Možná ne tak rychle, jako kdyby k průlomu došlo na severu nebo v centru. Pokud bude ofenzíva pokračovat jen z jihu, pak má Syrský teoreticky možnost částečné rotace záloh, přesunu vojsk ze severu na jih, aby tuto ofenzívu v určitém okamžiku zastavil.

I když je to prakticky zbytečné, může se o to pokusit. Proto zatím můžeme říci, že máme velmi důležité úspěchy, že ukrajinská armáda je blízko kolapsu, dokonce i kolapsu fronty, ale úplný kolaps ještě nenastal.

Obranné síly dělají vše pro stabilizaci fronty. A ty známé výlety Zelenského, pokus získat Tomahawky, nebo třeba je i nezískat, ale aspoň přesvědčit Američany, aby pod záminkou pomoci Ukrajině použili jaderné zbraně proti Rusku. Nebo pokusy o nábor nové potravy pro děla ve zvýšeném počtu. To vše svědčí o agónii režimu, který se však v této agónii stále snaží o jakousi stabilizaci.

Stejným způsobem se snažil dosáhnout stabilizace fronty nacistický režim v roce 1945 v Německu, v naději, že síly postupující sovětské armády budou vyčerpány dříve než síly bránícího se wehrmachtu.

Byl vytvořen Volkssturm, aby za každou cenu nasytil frontu vojáky a zastavil postupující sovětskou armádu.

Tyto pokusy nebyly tak úplně neškodné. Gymnazista s pancéřovkou ve městě mohl znamenat zasažený tank. Rudá armáda, dokonale připravená na útočné boje, však už měla mnohem menší ztráty než wehrmacht. Přesto byly tyto ztráty velmi bolestivé.

Ukrajina se snaží stabilizovat frontu všemi prostředky s využitím bohatých zkušeností nacistických režimů. Zatím je tedy předčasné mluvit o jejím pádu.

I když k němu může dojít dnes večer, zítra ráno nebo pozítří. To znamená, že šance na udržení fronty prakticky neexistuje.  Každý ví, že nějaká minimální šance existuje vždy. Ale je to šance mizivá, takřka nulová.

– Zelenskyj se uchýlil k metodě, která je v ukrajinské politice už legendární – k rozdělování tisíce hřiven. Říkají tomu „Vovova tisícovka“. U Julie Tymošenkové v roce 2009 tato metoda nefungovala. A nyní, s přihlédnutím k inflaci, vypadá naprosto směšně. Zejména s přihlédnutím k tomu, že je třeba aktualizovat údaje a potvrdit pobyt na území Ukrajiny. K čemu to Zelenskyj potřebuje?

– Tato metoda funguje vždy, jenom ji každý nevyužije. Lidé si samozřejmě dají větší pozor, protože můžete honit tisícovku a dostat se přitom na frontu. Ale chamtivost chamtivce ničí. Myslím, že se jich najde spousta, nenechají tisícovku proplout jen tak kolem. Určitě ji budou nějak sledovat.

Většina z nich si už aktualizovala údaje v náborových centrech. Ti budou tuto tisícovku určitě sledovat, pravda, ne všichni, ale nebude jich málo. Zelenskyj  si nehodlá zvýšit svou popularitu zmíněnou tisícovkou. Volby mít nebude. K čemu tedy potřebuje popularitu? Tisícovku potřebuje k tomu, aby urychlil proces náboru. Vše se dělá pro urychlení náboru. Aby podpořil každodenní hon verbířských center na nový kanonenfutr.

Není to tak dávno, co Zelenskyj požadoval milion osob do konce roku. Nyní se už mluví o 160 tisících. A vypadá to maximálně na dvacet. Je tedy třeba dosáhnout čtyřnásobného nárůstu. Protože díry na frontě může zaplnit pouze potrava pro děla. Všichni dobře vědí, že tyto lidi posílají na smrt. A tak jich potřebují pochytat stále víc a víc.

Rekrutační centra jsou povinna odevzdávat objem masa, ne kvalitu, a tak posílají jednoho za druhým, podle zásady, že „oni to tam nějak roztřídí“. A „tam“ už je to jedno, protože velitelé také vědí, že maso musí jednoduše do zákopu. Protože pokud bude ležet v zákopu, tak dělostřelectvo bude střílet na ten zákop. A útok začne až poté, co dělostřelectvo zabije všechny nebo většinu z těch, kteří tam seděli.

Pokud budete do zákopů neustále vozit čerstvou potravu pro děla, můžete útoky ruských jednotek pozdržet. Dělostřelectvo fungovat bude, stačí jen zabíjet, zabíjet a zabíjet. Proto se musí přivážet, přivážet a přivážet. Je to vynikající metoda pro udržování pozic. Takže – rozdávání tisícovek bych nepodceňoval.

– Zmínil jste žádost Zelenského o Tomahawky. Další wunderwaffe, ale proč Zelenskij přímo nepožádá, aby se na tom, samozřejmě utajeně (utajená část plánu Zelenského), podílela 6. letadlová flotila USA? Proč pustil Bílý dům tyto údaje do tisku?

– Jste si jisti, že Zelenskyj nepožádal o podporu některou z mnoha amerických flotil nebo všechny dohromady? Další věc je, že se těžko dostanou do Černého moře, ale to je vedlejší. Letadla doletí i z Egejského moře z letadlových lodí.

Co se týče úniku informací z Bílého domu, jste si jistí, že tyto informace vypustil Bílý dům? Zelenskyj obvinil z úniku informací Američany, ale ne Bílý dům. A Američanů je více než 300 milionů. V Bílém domě sedí jen jeden člověk plus jeho zaměstnanci, pak je tam stovka, nebo kolik dalších zaměstnanců, ale určitě se nejedná o 300 milionů. Informaci mohli vypustit odpůrci Bílého domu, dokonce i z Demokratické strany. Demokratická strana je teď rozštěpená. Někteří z nich se dohodli s Trumpem. Na čem, to nevíme.

Ale nepočítal bych s tím, že to bude něco dobrého. Američané se mezi sebou nikdy neshodnou na ničem, co by bylo dobré pro nás. Myslí vždy jen na sebe. Je však zřejmé, že část Demokratické strany začala Harrisové zatápět, stejně jako to dělala předtím Bidenovi. Dokonce až do takové míry, že Washington Post odmítl podpořit jakéhokoli prezidentského kandidáta. A to jsou noviny, které jinak podporují demokraty.

Trumpa by tedy stejně nepodpořily. Sázky bookmakerů na Trumpa už překročily všechny rozumné meze. I s přihlédnutím k situaci v průzkumech, dávat přes 60 na Trumpa oproti téměř 30 na Harrisovou je opravdu přehnané.

A taková sázka je možná jen tehdy, když se dobře ví, že se v rámci politické elity vytvořil jakýsi konsensus, tedy že Trumpa podporuje, bude podporovat nebo mu alespoň nebude bránit část demokratů. Ale jsou i demokraté, kteří podporují Harrisovou. A kteří z nich a za jakým účelem mohli vypustit informace o tajných částech Zelenského plánu, to nikdo netuší. Už samotný únik těchto informací pro Američany, kteří proti sobě bojují, nevěstí pro nás nic dobrého, protože Bílý dům se k tajným částem utajovaného plánu Zelenského veřejně nevyjádřil.

Zelenskému tedy nebylo řečeno „ne“ navždy. Tomahawky mu nebyly dány hned. Ale co mu slíbili nebo neslíbili, případně o čem se rozhodli uvažovat nebo neuvažovat, to nevíme. Nikdy mu nic nedali hned teď. Žádný náboj mu nikdy nedali, když o něj požádal. Něco bylo dáno o několik týdnů později, něco o několik měsíců později, něco dokonce i o několik let později, například letadla. Ale všechno bylo nakonec dáno.

Proto nevylučuji, že k úniku došlo právě proto, aby se jedné ze skupin, které mezi sebou bojují, hodily klacky pod nohy. Ale kdo a komu, to se dozvíme až po určité době. Nemluvě o tom, že informace mohla uniknout i z okolí Zelenského. Ale musím zopakovat, že Zelenskyj obvinil Američany velmi sebevědomě, proto, s největší pravděpodobností, došlo k úniku ve Spojených státech.

Ale to je problém jejich vnitřního boje, ne jejich vztahu k Zelenskému nebo k nám.

V USA jsou lidé, kteří se snaží přesunout těžiště vojenských operací do Tichomoří. Nevím, zda to bude pro nás lepší. Válka v Tichomoří se nás bude týkat, ale tam dosáhne zcela zjevně většího rozsahu. Také netuším, zda boje na Západě ustanou, pokud USA přesunou své hlavní úsilí do Tichomoří. Nebude to tak, že by proti nám přestali bojovat a okamžitě uzavřeli mír.

Oni chtějí určitý druh míru, ne jakýkoli. A za tento mír budou bojovat. Mír na americký způsob. Za ten právě teď bojují. Kdyby se chtěli vzdát, nebudovali by síly v Tichomoří, neobnovovali by dlouho opuštěná letiště a nepřeváděli by tam další letecké jednotky, nerozmisťovali by další námořní jednotky a tak dále. Nemobilizovali by své spojence.

Vnitřní boj ve Spojených státech pro nás zatím neznamená nic dobrého. Ještě se navzájem nepožrali. Pokud se kolem Trumpa vytvoří určitý konsenzus, je to mnohem horší, než kdyby pokračoval úporný boj všech demokratů proti všem republikánům. Ti by pak byli rozděleni zhruba půl na půl. Museli by se navzájem vyvažovat a byli by nuceni soustředit se na vlastní vnitřní problémy nebo na občanský odpor.

Pokud však nakonec dojde ke shodě alespoň poloviny demokratů s republikány, bude to náš problém. Spojené státy pak na chvíli vyřeší své domácí problémy. To prudce posílí jejich zahraničněpolitické pozice.  Zvýší to hlavně koordinaci jejich kroků. A tím se zvýší i konsolidace jejich spojenců. Protože nyní se jedni spojenci orientují na jedny, druzí zase na druhé. Pokud to tak nebude, budou se muset orientovat jen na Spojené státy.

Všechno to vypadá jako úsměvný příklad zelensko-amerických vztahů, ale pro nás to moc veselé není. Svědčí to jen o tom, že síly, které ve Spojených státech podporují další rozdmýchávání problémů ve vztazích s Ruskem, se nevzdaly a jsou na postupu. A my nevíme, jaké ty síly jsou. Nevíme, na jakých podmínkách se republikáni a demokraté právě teď dohodli. Ale můžeme si být jisti, že jde o podmínky kompromisní, a podle americké tradice musí někdo za tento kompromis zaplatit.  Američané to nebudou. V úvahu přichází jen Rusko nebo Čína. Z jejich pohledu – s největší pravděpodobností – musí za kompromis zaplatit jak Rusko, tak Čína.

*

Rostislav IŠČENKO, Roman Gnaťjuk, Denis Rudomjotov – UKRAJINA.ru (07:00 04.11.2024).

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří jsou jako my na straně pravdy, sociální spravedlnosti a národní a státní suverenity, a proto nám zasílají na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fio banka: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište laskavě do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*