Povolení Kyjevu střílet západní rakety proti Moskvě – Realita a její důsledky (Analýza MAP)

Zde z posledních aktivit Matthew Millera můžete snadno vyvodit, že údajné “povolení střílet rakety do Ruska” nepředstavuje nyní pro Bidenovu administrativu žádné nosné téma”. Matthew Miller je jemněji rafinovaným americkým protipólem ruské přímo řízlé pusy Мариe Захаровe (Marie Zacharové), a ta jako obvykle na tvrzení amerických médií, o údajném povolení střílet na Rusko raketami z Ukrajiny, reagovala bez nějakých diplomatických fines, a hned všem slíbila “adekvátní a hmatatelnou”, (адекватным и ощутимым), ruskou odpověď.

Minimální dosah a dobu letu západních raket na potenciální ruské cíle v případě udělení skutečného povolení nejlépe zobrazuje tato včerejší ruská mapa. Německé rakety Taurus však mají dostřel až 500 km, přičemž na mapě je pouze znázorněn dostřel 300km. I tak je zřejmé, že Zelenskyj by se zmocnil nebezpečných zbraní, a Rusko by na jeho útoky muselo nějak “hmatatelně a adekvátně” reagovat, nebo by Putin mohl čelit růstu obtíží, jak s domácími nacionalisty, tak s domácími obdivovateli západního liberalismu.

Proč Bidenova administrativa včera ústy Matthew Millera zařadila prudkou zpátečku v kampani amerických liberálních médií o údajném povolení USA Kyjevu střílet na Rusko americké rakety, nejlépe vysvětluje tento včerejší vtip globálního ústředí čínských komunistů. Razanci vtipu i vyhlášení Číňanů o jednostranné eskalaci války na Ukrajině ze strany USA, kterou tak vehementně Miller včera popíral, dává současná konference G-20 v brazilském Riu. Číňané na G-20 v Riu hrají rozhodující úlohu. Jejich obrovská ekonomická síla dává naději tamním vládcům, že po 200 letech bídy a úpadku Jižní Ameriky vyvolané Monroeovou doktrínou mají konečně naději své národy pozvednout na vyšší životní úroveň. USA si svůj zadní dvorek pečlivě hlídají, a nehodlají při summitu G-20 v Riu nijak nahrávat současné populární čínské rétorice, že za bídu Jihoameričanů mohou Severoameričané, kteří vedou neustálé války proti všem ostatním zemím světa, které se z jejich jha pokoušejí vymanit. Rusko je v Jižní Americe populární, Ukrajina nikoli. Zelenskyj na rozdíl od Putina nebyl pořádajícími Brazilci na summit G-20 ani pozván. Putin diplomaticky za sebe poslal Lavrova, aby Brazílii nevystavoval tlaku Západu kvůli zatykači ICC. Čína se už v Riu ústy svého nejvyššího kormidelníka Xi vyhlásila, za nového ochránce Globálního Jihu, a v Bílém domě si rychle uvědomili, že zbytečně nahrávat této nové čínské politice nevděčnou ukrajinskou raketou kartou je pro zájmy USA na jižní polokouli značně kontraproduktivní.

Pro bližší pochopení nynější opatrné politiky Bílého domu, pusťte si první část včerejšího vystoupení Matthew Millera, (zde od 39:24 do 59:00), kde hovoří o vyhlášení US sankcí na některé militantní Izraelce (!), a varuje Turecko před poskytnutím přístřeší pro Hamás, a porovnejte se včerejším vyhlášením velkého kormidelníka Xi, o bezpodmínečné nutnosti vytvoření Palestinského státu (!).

USA už nemají ničivou sílu jako za Bushe ml., a nebo Henri Kissingera, aby světu svoji vůli ve většině regionů světa přímo bombami diktovaly, a musejí začít konflikty řešit diplomaticky, a především uzavírat mnohem rovnější spojenectví a dohody, než byly 100 let zvyklé.

Současný neoblíbený Kyjevský režim, který nesnáší i jeho vlastní obyvatelstvo, natož obyvatelé globálního Jihu, představuje pro USA obtížný diplomatický balvan na noze, podobně jako současná vládnoucí genocidní parta Netanjahua v Izraeli, která pod záminkou likvidace teroristů provádí klasické vyhlazování okupovaného etnika, které svou brutalitou už bije do očí celý svět.

Kam americká média mířila, když tvrdila, že Bílý dům už povolil Zelenskému ostřelovat Rusko US raketami, je vcelku snadné předpokládat. Den po vyhlášení US médií o údajném “zaručeném povolení” střelby amerických raket z Kyjeva na Moskvu, se v Bruselu nějakou náhodou sešly delegace vlád zemí EU, a zúčastnění rusofobové a váleční avanturisté měli v plánu na konferenci nechat schválit “povolení střelby evropských raket z Kyjeva na Moskvu”. USA by si tak mohly umýt ruce, a tvrdit, že ne ony, ale Evropané, Zelenskému střelbu povolili. Povolení neprošlo, protože naštěstí nejméně Scholz, Meloniová, Orbán a Fico, nehodlali rozpoutat III. světovou válku.

Českou pozici nepřímo vysvětlil Lipavský, který údajné povolení střílet západní rakety z Ukrajiny na Rusko vychvaloval, jako dobrý tah, který pomůže Ukrajině se ubránit ruským útokům. Lipavský, tak buď nezná slavný výrok britského vzdušného maršála Artura Harrise, který nočními nálety srovnal Hitlerova města se zemí: “Němci zahájili II. světovou válku v dětinské iluzi, že budou všechny bombardovat, ale nikdo nebude bombardovat je.“. A nebo mu je jedno, jakou reakci povolení ostřelovat Rusko západními raketami vyvolá.

Protože citát “Válka je pokračováním politiky jinými prostředky”, (Clausewitz),  vyjadřuje, že jakmile politiku nahradí válka, mají de facto výlučnou přednost válečná pravidla před všemi normami práva i diplomacie, a ta hovoří jasně že, za právo ani za spravedlnost se nikdo neschová pokud válku nevyhraje, je zřejmé, že “povolit ostřelovat Rusko západními raketami lze Ukrajině pouze v dětinské iluzi, že Rusko na oplátku nezačne ostřelovat výrobce západních raket svými vlastními raketami”.

Německý kancléř Scholz přiznal, že Kyjev nemůže ostřelovat raketami Taurus Rusko, protože k jejich navádění na cíle v Rusku nevlastní satelity a potřebné technologie, a nemá k tomu ani technické prostředky a vycvičené vojenské specialisty. Ostřelovat Rusko raketami Taurus tak znamená nutnost přímého zapojení Německa do války proti Rusku. Obdobně je tomu s dalšími raketami. Jde o doložitelné přímé zapojení zemí NATO do války proti Rusku, respektive země NATO, které rakety dodají zahájí válku proti Rusku. V ruské doktríně je jasně deklarováno, že útok prostřednictvím jakékoli země na Rusko, který by byl vyvolán, a nebo sloužil zájmu nějaké jiné mocnosti, je útokem této mocnosti na Rusko.

Z ruské doktríny vyplývá, že podle intenzity takového útoku bude provedena odpověď. Tedy pokud Zelenskyj vystřelí několik málo raket, bude odpovědí, třeba dodání ruských přesných raket rebelským Húsiúm, aby jimi potopili každou západní loď, která se odváží plout kolem Adenu. US speciální vyslanec v Jemenu Lenderking už před pár dny varoval, že žádná americká válečná loď tak nebude moci používat Suezský průplav, aniž by byla potopena, a západní civilní lodě jakbysmet. Pokud by Zelenskyj střílel natolik často, že by Rusko začalo mít mírné obtíže, zřejmě ruské taktické jaderné rakety odříznou zásobovací tepny vedoucí z Polska a ze Slovenska nebo Rumunska na Ukrajinu.

Pokud by však Zelenskyj zaútočil nějakou hromadnou salvou, u níž by hrozilo, že množství útočících hlavic, u kterých nelze nikdy vyloučit, že nejsou jaderné, by mohlo zdevastovat Ruské jaderné síly a nebo radary včasné výstrahy, nelze vyloučit ani okamžitý všeobecný jaderný preventivní úder proti celému Západu. Těmto všem scénářům se lépe vyhnout, ostatně podle expertů Západ nedokáže vyrábět ani tolik raket, aby jimi mohl Zelenskyj odvrátit kapitulaci Ukrajiny.

Je tak zřejmé, že Lipavský se opět mýlí. Porážku Ukrajiny západní rakety neodvrátí v žádném případě. Ale povolení střílet rakety na Rusko může válku jen eskalovat, nebo dokonce ukončit celou lidskou existenci. Kdo tedy chce riskovat likvidaci a vyhlazení všech svých potomků a prapotomků až na věky věků, má možnost si na výsledek klání na Ukrajině vsadit, a volbou Pirátů, ex-Pirátů, a všech Fialových i ex-Fialových, jim umožnit, aby ve svých válečnických avanturách i nadále pokračovali, a modlit se, abych neměl v nejhorším scénáři ruské odpovědi pravdu. Ten zatím i díky včerejší deeskalaci raketové krize vyjádřeními Matthew Millera naštěstí nehrozí.

Pro představu, jednu z uvažovaných ruských odpovědí na útoky potenciálně nově jmenovaného Hlavního Rakeťáka Globálního Západu Zelenského proti Rusku představuje odvetný útok na přehradu Kremenčuk na Dněpru. Pokud ji ruské rakety nebo bomby prorazí, za 30 minut bude čtvrtmilionové ukrajinské město do výše II. patra výškové budovy zatopeno vodou, a hladina se do normálu vrátí za 7 až 10 dní. Letošní děsivé záplavy ve Španělsku jsou tak ničím proti případnému dalšímu provalení hrází na Dněpru.

*

Michael Svatoš, MaP