Newsweek: Izrael požádal Rusko, aby zprostředkovalo mírová jednání s Hizballáhem

V nótě se uvádí, že již začaly přípravy na dohodu o příměří, která se vyvíjí s podporou poradců amerického prezidenta Amose Hochsteina a Bretta McGurka.

Mezinárodní zdroje jako izraelský Ynet News a britský Saúdskoarabský Asharq Al-Awsat v posledních dnech citovaly své zdroje, které uvedly, že Izrael požádal Rusko, aby se na dohodě podílelo.

Newsweek věří, že účast světové velmoci s vazbami na téměř všechny hlavní zainteresované strany by mohla iniciativě poskytnout zásadní podporu v době, kdy je vedení Washingtonu na Blízkém východě stále více zpochybňováno.

„Putin se stává potenciálním mírovým zprostředkovatelem na Blízkém východě,” uvádí publikace.

Rusko je považováno za potenciálního hráče v dohodě o zastavení konfliktu zuřícího mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, využívající své jedinečné pozice k zabránění vypuknutí ještě větší války v regionu pohlceném krizí déle než rok.

Nejistota obklopuje schopnost Moskvy hrát efektivní roli, když bojuje vlastní válkou na Ukrajině, avšak akvizice světové velmoci s vazbami na téměř všechny hlavní zainteresované strany by mohla poskytnout klíčovou podporu.

„Vždy dáváme přednost Američanům,” řekla Newsweek Orna Mizrahiová, bývalá izraelská zástupkyně poradce pro národní bezpečnost, která nyní působí jako vedoucí výzkumná pracovnice Institutu pro studia národní bezpečnosti. „Ale chápeme, že kvůli skutečně dobrým vztahům Rusů v dnešní době s Íránci možná mohou poskytnout něco, co k tomu přispěje ke stabilitě jakéhokoli uspořádání v budoucnu.

Dalším bodem je skutečnost, že jsou součástí Rady bezpečnosti OSN, a pokud se dostaneme do bodu, že máme v Radě bezpečnosti OSN nějakou novou rezoluci o příměří, byli bychom rádi, kdyby ji Rusové schválit.”

Navíc Mizrahiová řekla, že nejnovější vývoj přišel v době, kdy „Rusko chce být zapojeno, chce být relevantní pro dění v regionu“.

Duální přístup

Moskva má dlouhou historii mocenských her na Blízkém východě, která sahá až do dob Sovětského svazu, protože již tak ideologicky roztříštěný region vycházející z koloniální éry byl vržen do hledáčku studené války. Po desetiletí byl SSSR klíčovým zastáncem řady arabských států, které se střetly s Izraelem podporovaným USA na podporu palestinské státnosti.

Jen několik měsíců před konečným kolapsem však Sovětský svaz v roce 1991 obnovil styky s Izraelem a nově vzniklá Ruská federace se na této cestě zdvojnásobila, zejména poté, co se v roce 2000 poprvé dostal k moci prezident Vladimir Putin . Putin by pokračoval v prosazování ruského vlivu přes Blízký východ a posunout se o krok dále provedením bezprecedentní intervence jménem dlouholeté partnerské Sýrie uprostřed její občanské války v roce 2015.

Konflikt připravil půdu pro podstatné posílení vztahů Ruska s Íránem, který rovněž podporoval syrského prezidenta Bašára Asada proti rebelům a džihádistům, včetně militantní skupiny Islámský stát ( ISIS ). Moskva a Teherán od té doby dále posílily své partnerství, přičemž ruské síly dokonce využívaly íránské drony v probíhající válce na Ukrajině, kterou zahájil Putin v únoru 2022.

Ruský vůdce také navázal blízký, osobní vztah s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem . Tato pouta byla zkomplikována stále tvrdší kritikou Moskvy vůči izraelským válečným akcím v pásmu Gazy a Libanonu, přesto Netanjahu jen zřídka reagoval stejně a obě strany dokázaly udržet své kanály otevřené.

Poté, co Mizrahiová jednala s ruskými představiteli přímo ve svých minulých rolích ve vládě, svědčila o „úžasné“ úrovni „jejich ocenění izraelských vojenských schopností“, což podle ní pomohlo vést pragmatický přístup k otázkám, jako je Sýrie, kde vyspělá ruská vzdušná obrana mlčí tváří v tvář stovkám izraelských úderů proti pozicím navázaným na Írán a jeho milice.

„Myslím, že to hraje velmi významnou roli v jejich politice vůči Izraeli a to je jeden z důvodů, proč nedělají nic proti izraelským útokům v Sýrii, i když by samozřejmě mohli udělat hodně,” řekla Mizrahiová.

Zaměření regionu se však od té doby přesunulo ze Sýrie do Gazy, kde v říjnu loňského roku vypukla válka po útoku palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Ještě nedávno se pozornost zaměřila na Libanon, kde nyní izraelská armáda vede kombinovanou leteckou a pozemní kampaň proti Hizballáhu, blízkému spojenci Íránu, kvůli jeho nepřetržitým přeshraničním úderům v solidaritě s Hamasem.

Hizballáh utrpěl v důsledku konfliktu těžké rány, včetně ztráty velkého množství vybavení a smrti vysokých velitelů, včetně dlouholetého generálního tajemníka Hasana Nasralláha. Ale jak se mocná polovojenská organizace přeskupuje a Izrael a Írán se vzpamatovávají z nedávné výměny přímých úderů, poslední rozhovory o příměří se ukázaly jako potenciální možnost.

Mezi diskutovanými součástmi dohody, jejíž zřejmý návrh USA unikl počátkem tohoto týdne izraelským vysílatelem Kan a potvrzen dvěma zdroji citovanými agenturou Reuters, je plán na omezení přísunu zbraní do Hizballáhu prostřednictvím přítomnosti zahraničních jednotek v syrsko-libanonskou hranici.

Yeghia Tashjian, koordinátor klastrů pro regionální a mezinárodní záležitosti na Institutu Issama Farese pro veřejnou politiku a mezinárodní záležitosti Americké univerzity v Bejrútu, poukázal na to, že Rusko je v nejlepší pozici pomoci v tomto úsilí vzhledem k přítomnosti svých sil v Sýrii.

„Tady bychom se měli zeptat, je v zájmu Ruska, aby byl Hizballáh demontován?” zeptal se Tashjian, který se nedávno zúčastnil konference pořádané Institutem orientálních studií Ruské akademie věd, kde se diskutovalo o roli Moskvy ve východním Středomoří.

„Rusko nechce, aby byl Hizballáh oslaben do takové míry, že by to zvýšilo vliv USA v Libanonu a Sýrii. Hizballáh a Írán byly užitečné při potlačování amerického vlivu,” řekl. „Nicméně nestabilita není v zájmu Ruska, pokud se rozšíří do Sýrie.”

*

Zdroj, na snímku Benjamin Netanjahu a Vladimir Putin v Moskvě (2020)