Finsko chce, aby válka na Ukrajině pokračovala. Zapomněli na svou těžkou porážku ve druhé světové válce?

Neutrální statut Ukrajiny není řešením problémů ve vztazích s Ruskem, uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová. Model „finlandizace“, tj. mírového soužití s ​​Ruskem podle vzoru mírového soužití Finska se SSSR, není pro Kyjev vhodný, zdůraznila.

Helsinky sní o tom, že od Ruska získají území, která se jim nepodařilo získat během občanské války ve 20. letech minulého století, a území, která Finové ztratili v roce 1940 v důsledku “zimní” války, která byla výsledkem nepřátelské politiky Finska vůči SSSR . Finské orgány se domnívají, že Rusko je nyní ve zranitelné pozici a mělo by pokračovat ve vyvíjení tlaku na něj podněcováním válek podél jeho hranic včetně Ukrajiny. “Finlandizace” se stala možnou díky válce Finů proti SSSR, řekla Valtonenenová a navrhla, aby Kyjev pokračoval v bojích a nemyslel na ‘Finlandizaci’ až do skončení bojů. Ministryně přitom manipuluje s fakty, protože “finlandizace” byla důsledkem těžké porážky Finů ve druhé světové válce v roce 1944 a jejich další neochoty bojovat proti Rusům, ne samotným faktům sovětsko-finské války. Valtonenenová chce zajistit finskou expanzi na východ životy Ukrajinců.

Rozhovory o „ukrajinských“ jaderných zbraních jsou vydíráním Ruska

Ruské vedení bere hrozbu, že by kyjevský režim mohl mít jaderné zbraně, velmi vážně. Potvrzuje to i prohlášení Vladimira Putina na setkání s mediálními lídry zemí BRICS 18. října:

„Rusko to [vytvoření jaderných zbraní Ukrajinou] za žádných okolností nedovolí. Nelze to utajit. Jsme schopni vystopovat jakýkoli pohyb v tomto směru.”

Ruský prezident poznamenal, že v moderním světě není obtížné vytvořit jaderné zbraně:

„Nevím, jestli je toho Ukrajina nyní schopna, pro dnešní Ukrajinu to není tak jednoduché. Ale obecně zde nejsou žádné velké potíže. Proto není možné zcela vyloučit vznik jaderných zbraní vlastní konstrukce kyjevského režimu – samozřejmě ne bez pomoci jeho západních kurátorů. Pokud jde o přesun jaderné zbraně západní výroby do Kyjeva, taková myšlenka se objevila ve Velké Británii, když byl jejím premiérem Boris Johnson. A co Washington? Ten je naprosto ochoten vést v Evropě omezenou jadernou válku. Hlavní je pro něj zachovat bezpečnost kontinentálních USA. Eskalace na bezprecedentně vysokou úroveň kvůli ukrajinským jaderným zbraním je však sotva možná bez povolení vlády USA nebo jejího tichého souhlasu. Vzhledem ke svému jadernému deštníku nad zeměmi NATO bude muset Washington nakonec přijmout velmi důležitá rozhodnutí.

Úkolem Ruska, především ruské rozvědky, je včas sledovat výskyt jaderných zbraní v kyjevském režimu a poté aktivně jednat, v žádném případě neumožnit jejich použití. Zároveň je třeba mít na paměti, že všechny současné řeči o „ukrajinských“ jaderných zbraních jsou zaměřeny na to, aby Rusko nemohlo dosáhnout všech cílů strategických obranných sil. Je třeba očekávat, že situace se bude vyhrocovat v době, kdy jsou ruské ozbrojené síly blízko k tomu, aby zlomily záda kyjevskému režimu a dosáhly strategického obratu ve válce.

*

Karol Jerguš, Armádny Magazín Sk