Americko-ukrajinský raketový úder ATACMS zničil dvě odpalovací zařízení protivzdušné obrany S-400 v Kursku: jak se to podařilo?

Bylo potvrzeno, že ukrajinské ozbrojené síly zničily dvě odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany dlouhého dosahu S-400 v ruské Kurské oblasti při útoku s použitím balistických raket ATACMS, přičemž úder byl proveden 23. listopadu, šest dní poté, co Washington dal zelenou k použití těchto raket proti mezinárodně uznanému ruskému území. Při úderu byly použity tři rakety ATACMS. Ukrajinské a spojenecké západní síly zahájily počátkem srpna útok na Kursk, čímž se dostaly hlouběji na ruské území než kterýkoli protivník od druhé světové války, a současně byl zahájen neúspěšný útok na ruskou Belgorodskou oblast. Velký kontingent v Kursku od té doby utrpěl extrémní ztráty, přičemž do začátku října padlo téměř 20 000 osob poté, co omezená protivzdušná obrana vystavila síly intenzivnímu bombardování ze vzduchu a z více stran. Zelená k použití ATACMS a dalších Západem dodávaných raketových systémů třídy jako britské Storm Shadow proti cílům východně od Donbasu prostředkem podpory ustupujících a smršťujících se sil v Kursku s tolik potřebnou podporou, což Rusku komplikuje protiútoky.

Ruské systémy S-400 se v minulosti ukázaly jako schopné zachytit střely ATACMS s vysokou mírou úspěšnosti, přičemž tyto systémy byly navrženy tak, aby byly schopné zachytit mnohem náročnější cíle včetně hypersonických střel letících rychlostí blížící se Mach 9. Během posledního útoku se však systém S-400 nacházel v nebojovém stavu a procházel údržbou a opravami. Rozporuplné zprávy uvádějí, že vedle odpalovacích zařízení raket byla zničena také jedna z radarových stanic systému, 92N6, a že zahynulo také pět důstojníků divize S-400 a tři zaměstnanci státní firmy Almaz-Antey, která systémy vyrábí. Systémy S-400 zajišťují vícevrstvou protivzdušnou obranu, což znamená, že i když se útoky vyhnou jejich raketám země-vzduch dlouhého doletu, mají k dispozici rakety středního a krátkého doletu schopné provést další pokusy o zachycení. S-400 byly rovněž navrženy tak, aby je bylo možné propojit s doplňkovými systémy kratšího dosahu, jako jsou S-350 a BuK-M3, a zajistit tak další vrstvy obrany. Zdá se pravděpodobné, že ruské síly byly raketovým úderem zaskočeny, pravděpodobně kvůli bezprecedentní povaze úderů do Kurska a proto, že místo, kde byl systém S-400 opravován, bylo pravděpodobně utajeno.

Přestože systém S-400 přišel o dvě odpalovací zařízení raket a pravděpodobně i o radar, bude schopen pokračovat v činnosti se zbývajícími subsystémy. Každý prapor disponuje osmi odpalovacími zařízeními, což znamená, že byla zasažena pouze čtvrtina palebné síly praporu, přičemž i při možné ztrátě radarové stanice 92N6 může systém pokračovat v činnosti s využitím svých ostatních radarů a sdílením radarových dat s dalšími systémy protivzdušné obrany v okolí. Rusko se při obraně svého vzdušného prostoru velmi spoléhá na systémy S-400 a od rozpadu SSSR investovalo do jejich pořízení téměř dvakrát více než do pořízení všech tříd stíhacích letounů dohromady. Stejně jako mnoho špičkových prostředků vzdušného boje v ruském arzenálu se S-400 dočkal svého vůbec prvního bojového použití v rusko-ukrajinské válce a v konfliktu byla vyzkoušena řada jeho pokročilých funkcí. V listopadu 2023 bylo oznámeno, že systém poprvé využil svou novou střelu země-vzduch 40N6, která má obrovský dolet 400 kilometrů a využívá k palbě nad zakřivením Země údaje o zaměření z letadel nad hlavou, což jí umožňuje zasahovat cíle ve velmi malých výškách. Mobilita, systémy elektronického boje, extrémně dlouhý dolet, využití více doplňkových senzorů a prokázaná schopnost zachytit hypersonické střely patří mezi hlavní faktory, kterými se S-400 odlišuje od ostatních systémů protivzdušné obrany dlouhého dosahu.

Odpalování raket země-vzduch ze systému S-400

Státy západního bloku nasadily na pomoc Ukrajině značné prostředky, aby se zaměřily na systémy protivzdušné obrany S-400 a starší systémy dlouhého dosahu S-300. V červnu bylo potvrzeno, že americké letectvo nasadilo pozorovací dron RQ-4A Global Hawk pro lety nad Černým mořem v blízkosti ruského území, aby prozkoumal místa protivzdušné obrany země. Americké stíhačky F-35 rozmístěné v Německu rovněž sehrály důležitou roli při shromažďování zpravodajských signálů o ruských prostředcích protivzdušné obrany. Síť více než 800 západních satelitů a rozsáhlé rozmístění personálu ze států západního bloku na zemi hrají další klíčovou roli při usnadňování účinných útoků na vysoce hodnotné cíle ukrajinských sil. Řada evropských států silně lobbuje za neomezené útoky velmi hluboko do Ruska a vzhledem k tomu, že odpor USA vůči splnění požadavků jejich tvrdších spojenců byl po listopadových prezidentských volbách konečně vyčerpán, očekává se, že útoky z Ukrajiny s využitím západních raket, personálu, satelitů a dalších sledovacích prostředků se budou nadále stupňovat.

Ukrajinské ozbrojené síly provedly první přesný řízený úder s použitím raket dodaných Západem na cíle na mezinárodně uznaném ruském území 19. listopadu, tři dny před úderem na S-400, a zaútočily na město Brjansk 280 kilometrů jihozápadně od Moskvy. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že bylo odpáleno šest raket, a tvrdilo, že pět bylo sestřeleno a jedna poškozena. Předtím, než Washington dal zelenou, byly útoky s použitím ATACMS omezeny na území, které západní podporovatelé Ukrajiny uznávají jako ukrajinské, konkrétně na sporné oblasti Donbasu a také na Krymský poloostrov. Patřil k nim červnový úder ATACMS s použitím kazetové munice na krymské pláži, při němž zahynuli turisté, a několik úderů na hustě obydlené civilní cíle v Donbasu. Údery se zaměřily také na vojenské cíle vysoké hodnoty, pozoruhodným příkladem je stanoviště hluboké vesmírné komunikace NIP-16 ve Vitinu na Krymu, které bylo cílem útoku v červnu, a letecká základna Belbek, rovněž na Krymu, kde byly v květnu 2024 zničeny stíhačky MiG-31.

Ukrajina sice již dříve zasáhla cíle na mezinárodně uznaném ruském území, ale učinila tak pomocí bezpilotních letounů a sovětských raket OTR-21. Drony byly použity proti různým cílům, od bytových domů v Moskevské oblasti až po letiště Morosovsk v ruské Rostovské oblasti, které bylo 13. června napadeno více než 70 drony, a předtím proti radarovému systému včasného varování Voroněž-DM na radarové stanici Armavir v ruském jihozápadním Krasnodarském kraji. Možnost použít k těmto útokům systém ATACMS a řadu ze vzduchu odpalovaných řízených střel však bude znamenat další značný tlak na ruskou obranu.

*

ZDROJ, překlad a zpracoval: CZ24.news, na snímkku je zachycen nalevo start americké rakety ATACMS a napravo postavení ruského protiraketového systému S-400