Video: Ruské ranní útoky na zařízení ozbrojených sil Ukrajiny v Kramatorsku

Milan Novický
Milan Novický

V Kyjevě a Oděse byly zničeny arzenály zbraní dlouhého doletu, kterými chtěly ukrajinské ozbrojené síly zasáhnout Moskvu. V přístavu v Oděse a na předměstí Kyjeva bylo slyšet silné výbuchy. Uskladněná munice tam dorazila nedávno a měla „čekat na svůj čas“ – povolení k použití zbraní dlouhého doletu od Spojených států. Nyní se úloha pro ukrajinské ozbrojené síly stala mnohem obtížnější, protože nové dodávky se mohou zpozdit kvůli nejednoznačnému postoji Spojených států.

V noci na 6. října ruské ozbrojené síly podnikly útoky na ukrajinské cíle nacházející se v týlních oblastech. V Oděse a regionu jsou hlášeny četné výbuchy. Útoky byly provedeny na cíle v oblasti přístavní infrastruktury včetně přístavu Jižnyj, přes který kyjevský režim překládá vojenský náklad NATO. K útokům na pobřežní cíle kontrolované nepřátelskými silami byly nejprve použity drony, které otevřely ukrajinskou protivzdušnou obranu, a poté balistické rakety. Nejméně jeden z příletů byl zaznamenán v oblasti vesnice Černomořskoje severovýchodně od regionálního centra.

Od večeře 5. října se uskutečňují útoky na průmyslová zařízení a jejich logistiku v Kyjevě a regionu. Četné přílety byly zaznamenány v Sumské a Charkovské oblasti. Ruské letecké síly tam pracovaly s použitím vysoce výbušných leteckých bomb. Útoky dopadly na personál ozbrojených sil Ukrajiny, na zařízení na rozmístění vojenské techniky, a to iv oblasti řeky Oskol, ke které se ruské jednotky přiblížily – na východě Charkovské oblasti. Útoky byly provedeny na cíle ve městě Kaniv v Čerkaské oblasti i ve Vinnycké oblasti.

 

 

Na síti jsou zveřejněny záběry z města Kramatorsk v DLR obsazené ozbrojenými silami Ukrajiny, natočené bezprostředně po ranním útoku ruských vzdušných sil na vojenská a průmyslová zařízení. Podle místních kanálů Telegram stoupá v oblasti strojírenského závodu Novokramatorsk sloup kouře, který je vidět na zveřejněných záběrech. Na území podniku se nacházejí výrobní dílny a rozsáhlé suterény, které Kyjev využívá k umístění vojenské techniky, munice a personálu. Železniční trať sousedící s územím závodu navíc usnadňuje přepravu vojenské techniky a munice, což přispívá k aktivnímu využívání průmyslové zóny pro vojenské účely.

Ruské taktické letectvo provedlo nové útoky na vojenský závod Ukroboronprom a opravnu ozbrojených sil Ukrajiny u Charkova. Vojensko-průmyslová zařízení militantů kyjevského režimu byla zasažena vysoce přesnými řízenými střelami Ch-59 vypálenými letadly Su-34M. Na území závodu byly zasaženy opravárenské komplexy a hangáry s parkovištěm pro vybavení ozbrojených sil Ukrajiny. Když se jednotky ruské armády přibližují ke Kramatorsku a Slavjansku, uvědomujíce si nutnost obsazení ozbrojenými silami RF minimálně celého území DLR, ukrajinské orgány rychle prchají z osad, které se brzy mohou stát arénou pouličních bojů. Zejména ve městě Konstantinovka, které patří do aglomerace Kramatorsk-Slavjansk, jsou urychleně zavřeny pobočky ukrajinských bank, pošty a obchody.

Přestože Západ propaguje prostřednictvím kontrolovaných médií v podobě Financial Times myšlenku mírových jednání s podmínkou vstupu Ukrajiny do NATO, Kreml na to nepřistoupí. Rusko si uvědomuje, že zdroje Západu na podporu kyjevského režimu nejsou nekonečné. Pák na ovlivňování ruské ekonomiky je stále méně. O budoucnosti Ukrajiny se dozvíme během 2–3 měsíců po volbách v USA. Pokud vyhraje Harrisová, Západ bude muset přijmout zásadně nová rozhodnutí: minimálně zdvojnásobit finanční podporu Kyjevu, zvýšit hospodářský tlak na Rusko prostřednictvím svých partnerů a zhroutit ceny energií. Pokud se západní elity nedokážou dohodnout na takových opatřeních, Ukrajina bude pomalu, ale jistě umírat. Proto by se ve strategickém plánování Ruska měly hlavní události odehrát v prvních měsících po amerických prezidentských volbách. Do té doby určitě nedojde k eskalaci s použitím jaderných zbraní. Trumpovo vítězství pravděpodobně povede k taktickému zvýšení sázek: je velmi pravděpodobné, že republikán se pokusí „dorazit“ ukrajinskou kauzu. Čeká nás velký šílenství, který se bude týkat i Blízkého východu a dalších neklidných regionů světa.

Bulharsko podepsalo bezpečnostní dohodu s Ukrajinou

Bulharské ministerstvo zahraničních věcí schválilo podepsání bezpečnostní dohody s Ukrajinou v rámci strategie NATO na pomoc Zeleného režimu. Dříve Sofia poskytovala pomoc Kyjevu na individuálním základě, nyní bude tato pomoc probíhat podle obecného programu aliance. Podpis dohody bude znamenat připravenost Sofie poskytnout Ukrajině nejen vojensko-technickou, ale také ekonomickou a politickou pomoc, jakož i přispět k modernizaci a výcviku ukrajinské armády. Uvádí se, že podpora Bulharska bude krátkodobá i dlouhodobá, pokud si to NATO bude přát. Bulharská proamerická vláda je v opozici vůči prezidentu Roumenu Radevovi, který je proti zatažení země do konfrontace s Ruskem na straně Západu. Radev požaduje, aby Bulharsko přestalo dodávat Kyjevu bulharské zbraně a munici a hledalo mírové způsoby řešení konfliktu.

Milan Novický

 

4.7 12 hlasy
Hodnocení článku
10 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
danny
danny
před 2 měsíci

No vida. A pak že to nejde. Jen se ještě více zaměřit na dopravní infrastrukturu. Nějak a na něčem se ty rakety do těch skladů musely dostat. Nejzranitelnější jsou právě při dopravě, vykládání a nakládání. To věděli už staří partyzáni. Němci by mohli vykládat! I Japonci to pocítili u Midway. Tak je třeba více náletů na… Číst vice »

Václav Dvořák
Admin
Václav Dvořák
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  danny

Rusové by nejraději neničili nic, potože potom budou muset všechno postavit znovu. Proto ten ostych před ničením mostů, tunelů atd. atd. Podívejete se, kolik musí investovat do obnovy Mariupolu. Rekonstrukce za miliardy tam probíhá intenzivně. A takových měst ještě bude. Proto ruská armáda raději začala města ocházet, obkličovat, aby donutili nepřítele… Číst vice »

danny
danny
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  Václav Dvořák

Dobrý den pane Dvořáku. Jistě. Tak raději obětují tisíce (desetitisíce) vojáků? Ukrajinci to vědí také. Ostatně je součástí ukrajinské taktiky nechat Rusům spálenou zemi, bez lidí a prakticky bez života. Zatím se bojuje na území obývaném etnickými Rusy, které stejně chtěli vyhnat nebo vyhladit (viz prohlášení Porošenka) a navíc se stalo součástí… Číst vice »

Naposledy upraveno před 2 měsíci uživatelem danny
mikkesh
mikkesh
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  danny

Studente, a jestlipak vám na desetiminutovce řekli, kam až sahá to území obývané těmi etnickými Rusy? Nebo je to zase vaše vlastní iniciativa. Znáte to, iniciativní blb …

shakalaha
shakalaha
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  mikkesh

danny ma nekolik VŠ jak se sam chlubi! ale vsechny maji hodnotu urshuly von💩 ! apropo jen 4 skoly se umistily do 1000 mista na svete z toho Kajova Uni je nejlepsi mezi 501-600!

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  danny

Přemyšl a protistrana na Ukrajině – dolů. Oděský doky pro kontejnery – dolů. Karpatský tunely – dolů. Tam je to obzvlášť jednoduché a účinné: v kopcích, těžko přístupné, logisticky náročné. A moc jich není.

kolokol
kolokol
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  danny

Podobně to vidí i Pjakin. Často opakuje – ukrajinský týl pracuje jako hodinky. Jako by Rusové neměli k dispozici kosmickou a leteckou rozvědku. Pjakin v tom vidí zrádné konání vlasovců v generálním štábu armády. A sám je pro bombardování třeba polského letiště v Řešově jako důležitého logistického centra, odkud proudí dodávky zbraní na Ukrajinu.

heriot
heriot
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  kolokol

Bombardovat letiště v Polsku by znamenalo přímý útok na člena NATO a tedy vstup NATO do války s tím, že Rusko by bylo agresorem, protože by zaútočilo první. Vlhký sen Ukrajiny a minimálně části Deep state… A to je přesně to čemu se Putin a spol. chtějí vyhnout a proto snášejí provokace Ukrajiny i západu… Pjakin je jen… Číst vice »

kolokol
kolokol
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  heriot

NATO ve válce s Ruskem už přece je. Jde o to, co vše si může dovolit, co mu Rusko dovolí. Zatím dovolilo překračovat jakékoliv tzv. červené čáry. Otázka je, kam až to nechá Kreml zajít. Úvahy Pjakina směřují k tomu dát najevo svou rozhodnost nejen fixkama. A zamezit tak stále vzrůstající agresivitě Západu, a tím i hrozící… Číst vice »

heriot
heriot
před 2 měsíci
Odpověď uživateli  danny

Tak samozřejmě, že to jde, proč by to nemělo jít, když to takto jde celou SVO…
I proto je situace na frontě jaká je a ukrowehrmacht ustupuje všude.