To my jsme zasraní teroristé

„V Gaze jsem poprvé držel v ruce mozek dítěte. První z mnoha.“

Víte co? My jsme ti zasraní teroristé. My jsme my. My všichni, kteří žijeme v západní mocenské alianci a kteří jsme nezastavili naše vlády před podporou tohoto masového zvěrstva.

Slovo „terorista“ nebude mít žádný význam ani relevanci, dokud se nebude vztahovat především na obří celosvětovou mocenskou strukturu, která tuto noční můru našemu druhu způsobuje.

Demokraté se vážně chystají udělat všechny ty zlé sračky na Blízkém východě a pak obvinit Jill Steinovou a Chappell Roanovou, pokud Kamala prohraje.

Normální člověk: Válka s Íránem by byla katastrofální.

Šílený člověk: Aha, takže ty miluješ ajatolláha a myslíš si, že teokracie je dobrá a nenávidíš homosexuály a chceš, aby všechny ženy nosily hidžáb.

Írán není Irák. Írán se může bránit. Přímá válka s Íránem by byla noční můrou. Irák by v ní vypadal jako procházka růžovým sadem. Byla by mnohem smrtonosnější, ničivější a destabilizující.

Írán není nepřítel. Nepřítelem jsou hajzlové v USA a Izraeli, kteří nás k této válce tlačí.

Každá země na seznamu deseti největších prokázaných zásob ropy je buď cílem válečného štvaní USA, nebo již byla válečným štváním USA zničena, nebo je součástí americké centralizované mocenské struktury.

1. Venezuela
2. Saúdská Arábie
3. Kanada
4. Írán
5. Irák
6. Kuvajt
7. Spojené arabské emiráty
8. Rusko
9. Libye
10. Nigérie

Každý, kdo v uplynulém roce sledoval každodenní záběry roztrhaných lidských těl z izraelských masakrů, má k Izraeli zcela jiný postoj než ten, kdo ho nesledoval. Nejen proto, že tyto záběry formují vaše názory, ale také proto, že se příznivci Izraele vyhýbají pohledu na ně.

Nikdo upřímně stále nevěří, že Izrael všechny ty ženy, děti, novináře, zdravotnický personál a humanitární pracovníky zabíjí náhodou. Buď víte, že to dělají záměrně, a říkáte to, nebo víte, že to dělají záměrně, ale nikdy to nepřiznáte, abyste chránili politickou agendu.

Republikáni označují Bidena za lháře, protože na tiskové konferenci řekl „Žádná administrativa nepomohla Izraeli více než já. Žádná, žádná, žádná.“

A to poté, co Trump otevřeně pronesl frázi „Make Israel Great Again“ a přiznal, že nechává bohaté proizraelské dárce často navštěvovat Bílý dům a vznášet politické požadavky, kterým v době, kdy byl prezidentem, spěchal vyhovět. Trump se také nedávno obořil na Bidena za to, že Izrael by neměl útočit na íránská jaderná zařízení, a řekl, že podporuje jejich napadení.

Tento volební cyklus je většinou jen soutěží republikánů a demokratů v tom, „kdo dá Izraeli více genocidních zbraní k rozpoutání třetí světové války“.

Tolik konfliktů a zmatků vyplývá z toho, jak mainstreamový politický diskurz v USA divoce zveličuje rozdíly mezi demokraty a republikány a zároveň značně bagatelizuje rozdíly mezi demokraty a protiválečnými levičáky. Dělají to obě strany; republikánská politicko-mediální třída vykresluje demokraty jako bandu krajně levicových marxistů, zatímco demokratická politicko-mediální třída vykresluje rozdíly mezi sebou a protiválečnou levicí jako tak triviální, že by samozřejmě měla očekávat, že je levice bude volit.

Ve skutečnosti mají demokraté a republikáni mezi sebou mnohem, MNOHÉM více společného než kdokoli z nich s autentickou levicí – a to i v případě, že do strany zahrneme nejzazší povolené extrémy. Bernie Sanders a Donald Trump k sobě mají ideologicky mnohem blíže než někdo, kdo chce demontovat kapitalismus a americkou válečnou mašinérii, k Berniemu Sandersovi.

Zamlžování těchto bodů ze strany mainstreamové politicko-mediální třídy je zcela záměrné a lze je vysvětlit citátem Noama Chomského: „Chytrý způsob, jak udržet lidi pasivní a poslušné, je striktně omezit spektrum přijatelných názorů, ale umožnit v rámci tohoto spektra velmi živou debatu.“ Pokud tento citát plně nepochopíte a neuděláte z něj optiku, kterou vnímáte veškerý politický diskurz hlavního proudu, nikdy nebudete západní politiku vidět jasně.

*

Caitlin Johnstone