Temné zákulisí prezidentských voleb v USA v roce 2020 (Trump vs. Biden)

Temné zákulisí amerických prezidentských voleb v roce 2020 není temné proto, že by nebylo možné do tohoto zákulisí proniknout, ale hlavně proto, jak bylo svým způsobem v několika státech USA zaplněno nekalými praktikami spojenými s korespondenčním hlasováním. Existuje velké množství poznatků o nelegálních zákulisních praktikách, jež se vztahují ke státům Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA), Georgia (GA) a Michigan (MI). Bezprecedentní zákulisní praktiky odstartovaly ve státě Wisconsin, a právě tento stát jsme vybrali pro podrobnou analýzu rozebírající sčítání hlasů s uvedením konkrétních faktických údajů. Analýza vztahující se ke státu Wisconsin je předmětem samostatného dokumentu.

Není náhodou, že všechny čtyři americké státy zmíněné v souvislosti s volebními zákulisními praktikami patří k takzvaným purpurovým státům neboli ke státům, kde demokratičtí a republikánští kandidáti mají přibližně stejně silnou podporu. Jsou to státy, které nejsou trvale červené (většinová podpora republikánů) ani trvale modré (většinová podpora demokratů). Purpurové státy jsou často v anglickém termínu nazývány jako „battleground states“, což znamená, že území těchto států je při každých volbách bojištěm, kde výsledek není předem jasný a kde se vždy svede „bitva“, která teprve rozhodne, zda se příslušný stát v konkrétních volbách zbarví do modra nebo do červena. Je proto naprosto logické, že pokud chce někdo ovlivnit volby, tak se zaměří na purpurové čili „nerozhodnuté“ státy, kde je vždycky šance na úspěch s využitím zákulisních praktik. Nemělo by smysl něco zkoušet ve státech, jež jsou trvale prorepublikánské nebo prodemokratické. To by ostatně při překvapivém zvratu vzbudilo mnohem větší pozornost a s tím i preciznější prověřování.

Americké prezidentské volby v roce 2020 byly prvními volbami, kdy mohl kdokoli bez uvedení důvodu požádat o korespondenční hlasovací lístek (což vycházelo ze snahy přizpůsobit volby epidemiologické situaci související se šířením nového typu koronaviru). Dříve k tomu musel být opodstatněný důvod, jímž byla zpravidla nepřítomnost ve vlastním volebním okrsku nebo snížená mobilita obvykle spojená se zdravotním stavem. Namísto termínu „absentee ballot“ se tak začal spíše používat obecnější termín „mail-in ballot“.

Možnost vydávat velký počet korespondenčních hlasovacích lístků ale poskytl prostor pro různé formy machinací, které ani tak nesouvisely s elektronickými sčítacími zařízeními, jako s lidmi, kteří korespondenční hlasovací lístky ve prospěch jednoho kandidáta připravovali tak, aby sčítací stroje nemohly zaznamenat žádnou chybu. Tento jev dokladovaly několikahodinové pauzy ve sčítání hlasů (například nejméně sedmihodinová pauza v Pensylvánii, po níž se náhle do vedení dostal Joe Biden). Přitom sčítání hlasů bylo prováděno ve třísměnném provozu, tak proč by jedna ze směn několik hodin nic nedělala?

Dalším zvláštním, ale vzhledem k zákulisním praktikám snadno vysvětlitelným jevem bylo to, že korespondenční hlasovací lístky se v uvedených státech převážně sčítaly až v závěru celkového sčítání hlasů. Přitom mohly být klidně přednostně sčítány už na začátku sčítacího procesu, nebo souběžně s osobně odevzdanými hlasovacími lístky (takto to probíhalo v několika jiných státech, kde se sčítací směna rozdělila na dvě skupiny, anebo během sčítání pravidelně střídala kategorie hlasovacích lístků, což byla vhodná změna pro udržení soustředěnosti). Pokud je sčítání korespondenčních hlasovacích lístků ponecháváno až na závěr sčítání, vzniká větší prostor pro manipulaci s těmito lístky s ohledem na výsledek sčítání osobně odevzdaných hlasů. A neměli bychom zapomínat Stránka 3 z 7 na to, že počet korespondenčních lístků může být uměle navýšen, a to pro jakéhokoli kandidáta.

V prezidentských volbách v roce 2020 se v souvislosti s korespondenčními hlasovacími lístky rozšířil ještě jeden termín, a to „dočasný hlasovací lístek“ (provisional ballot). Už samotný termín poukazuje na určitou zákulisní záludnost. Tyto dočasné lístky nebyly vytvářeny v nějakém malém počtu. Například ve spojení s jedním z výše uvedených států se nejednalo o stovky nebo tisíce, nýbrž o desítky tisíc těchto dočasných hlasovacích lístků.

Podivné bylo také to, když se členové některých volebních komisí ve zmíněných čtyřech státech (WI, PA, GA a MI) nechávali slyšet, že některé hlasovací lístky vyžadují druhotné zkoumání, což znamenalo, že tyto lístky byly odloženy stranou pro pozdější použití. Hlasovací lístek buď má všechny náležitosti, anebo je shledán neplatným. Tento postup s jakýmsi druhotným zkoumáním je značně podezřelý a lze ho oprávněně považovat za jednu ze snah ovlivnit výsledek sčítání hlasů prostřednictvím zákulisních praktik.

Ve čtyřech diskutovaných amerických státech byl malý rozdíl v získaných hlasech mezi oběma kandidáty. Ve Wisconsinu tento rozdíl činil 0,7 %, v Pensylvánii 1,2 %, v Georgii 0,2 % a v Michiganu 2,8 % z celkového počtu hlasů osobně odevzdaných nebo poštovně přijatých v uvedených státech. Ve zbylých amerických státech (kromě Nevady, Severní Karolíny a Arizony – též purpurové státy) byl tento rozdíl vetší než 5 i 10 % a někde dokonce větší než 20 %. Oproti volbám v roce 2016 (Trump vs. Clintonová) zde však byl markantní nárůst v používání korespondenčních hlasovacích lístků a jejich podezřelé manipulaci.

V prezidentských volbách v roce 2020 se demokratičtí politici a spříznění novináři vyslovili v tom smyslu, že voliči se vyjádřili a že jejich hlasy byly započítány do výsledku voleb, a proto podle nich měli všichni občané USA přijmout jejich rozhodnutí (rozhodnutí voličů). Avšak existovaly značné pochybnosti o tom, zda byly skutečně započítány všechny odevzdané hlasy a zda tedy všem zúčastněným voličům byla dána možnost podílet se na demokratické volbě prezidenta USA. Stejně tak existovaly poznatky, které spěly k závěru, že vzhledem k vytváření falešných korespondenčních lístků byl potlačen demokratický a spravedlivý výběr prezidenta USA.

Pokud by se mělo provádět prověřování výsledků voleb, pak by bylo důležité, jakým způsobem by se to provádělo a co by se prověřovalo. Pokud si někdo myslí, že běžné strojové přepočítání hlasů odhalí to, co se odehrálo ve zmíněných čtyřech státech, pak se hluboce mýlí. Stejně tak se mýlí ti, kteří si myslí, že pokud byla elektronická sčítací zařízení v pořádku, pak musely být v pořádku také výsledky sčítání. Uskutečněné zákulisní praktiky s elektronickými zařízeními nijak zvlášť nesouvisejí. Zákulisní praktiky směřují k lidským skupinám, které připravily falešné korespondenční hlasovací lístky tak, aby stroje nezaznamenaly žádnou chybu, případně aby vyhodnotily hlasovací lístek určený pro Trumpa jako neplatný.

Veškeré zákulisní praktiky se týkaly především korespondenčních hlasovacích lístků. Stačilo by se tedy zaměřit jen na korespondenční lístky a bez nějakého jejich obecného přepočítávání prověřit, zda osoby uvedené na lístcích jsou registrovanými voliči. To je první úroveň prověřování. Po vyjmutí lístků s neregistrovanými voliči přichází druhá úroveň prověřování, která se vztahuje k prověření, zda registrovaní voliči uvedení na lístcích si skutečně o tyto korespondenční lístky zažádali a zda je rovněž vyplněné poslali zpátky (jedná se o vyjmutí falešných korespondenčních lístků vytvořených podle seznamu registrovaných voličů, kteří se voleb nezúčastnili). To už by byla pracnější úroveň prověřování, ale bylo by nutné ji provést, aby byly odstraněny falešné korespondenční lístky a potvrzena legitimita voleb. Podobně by bylo nutné zkontrolovat ty korespondenční lístky, které byly vyřazeny během sčítání a prověřit důvod, proč byly vyřazeny.

Z hlediska kontroly korespondenčních hlasovacích lístků je též nutné prověřit, zda existuje záznam o době a času poštovního přijetí těchto lístků. Lístky uvnitř volebního okrsku může samozřejmě poslat kdokoli, ale pokud se falzifikátoři neobtěžují s poštovním doručením a vytvářejí jen falešně vyplněné tiskopisy přímo na pracovištích volebních komisí, pak absence poštovních záznamů o přijetí korespondenčních lístků může napomoci odhalit volební podvod. Vhodné by taktéž bylo prověřit, kdo a proč stanovil postup, že korespondenční lístky se v rozebíraných čtyřech státech budou počítat až na závěr sčítání hlasů.

Korespondenční hlasovací lístky se při sčítání kontrolují, zda obsahují všechny náležitosti. K těmto náležitostem patří uvedení povinných osobních údajů a podpis voliče, který musí být shodný alespoň s jedním z podpisů na kartě registrovaného voliče. Pracovníci volebních komisí jsou školeni, aby porovnávali sklon, velikost a tvar písma, dále pak Stránka 5 z 7 přerušení čáry a plynulost podepsání. Podpis je považován za důležitý bezpečnostní prvek, který ztěžuje podvodné manipulace. Nicméně některé americké státy se zahrnutím Wisconsinu a Pensylvánie neprovádějí podle svých volebních pravidel ověřování podpisu voliče, což skýtá lepší podmínky pro vytváření falešných korespondenčních lístků podle karet registrovaných voličů a s použitím oficiálního tiskopisu.

Jiná forma jednoduchého podvodu při sčítání hlasů je znehodnocení korespondenčního lístku, na němž je označen konkurenční kandidát. To však nemůže být prováděno ve velkém počtu, protože by to mohlo přitáhnout nechtěnou pozornost.

Dále se měly prověřit tzv. „dočasné hlasovací lístky“ (provisional ballots). Už jenom existence těchto lístků je zvláštní. Tyto lístky jsou vydávány těm voličům, kteří si vyžádali korespondenční hlasovací lístek, ale z nějakého důvodu ho neobdrželi, anebo se nakonec rozhodli odvolit osobně, přičemž do volební místnosti nepřinesli k vrácení korespondenční lístek včetně specifické obálky. Jenomže i tento postup poskytuje prostor pro volební manipulaci. Pracovník volební komise nebo celá skupina pracovníků mohou dočasné lístky vytvářet podle vlastních potřeb, aniž by je spojili s příchozími voliči. Dočasné lístky mohou být takto vytvořeny jako duplicitní na jména voličů, kteří svůj hlas odeslali korespondenčně, nebo na jména voličů, kteří se voleb vůbec nezúčastnili (v obou případech jsou tyto lístky vytvářeny ve prospěch zvýhodňovaného kandidáta). Dočasné hlasovací lístky pak mohou být podle aktuální potřeby v různém množství zahrnuty do sčítání.

U dočasných lístků mohl existovat i opačný postup, pokud se jednalo o voliče konkurenčního kandidáta. V tomto případě byl vydán dočasný lístek skutečné příchozí osobě, avšak byl následně odložen stranou, protože dočasné hlasovací lístky se sčítají až v samotném závěru celkového sčítání. S dočasnými lístky se vyčkává proto, že ve státech, kde je povoleno do sčítání zahrnovat i ty korespondenční lístky, které byly přijaty i několik dní po volbách (např. v Pensylvánii to bylo až do tří dnů po volbách), bylo nutné prověřit, zda se údaje na dočasném lístku neshodují s některým z příchozích korespondenčních lístků. Za tohoto postupu nemohl skutečný příchozí volič vědět, co se doopravdy stane s jeho dočasným lístkem, který byl odložen stranou a čekal na poslední fázi sčítání. Volič v této situaci musel plně spoléhat na personál ve volební komisi. Personál s náklonností ke konkrétnímu kandidátovi nemusel část dočasných lístků pro protikandidáta zahrnout do sčítacího procesu.

Dočasných hlasovacích lístků bylo vytvořeno velké množství. Například ve státě Pensylvánie to bylo více než 100 000 dočasných lístků. A pokud si připomeneme, že Trump v Pensylvánii prohrál o 81 660 hlasů, pak vidíme, že množství dočasných hlasovacích lístků hrálo v tomto státě významnou roli. A to nyní neuvažujeme již dříve zmíněné falešné korespondenční lístky.

V neposlední řadě zde byl problém s tzv. druhotným zkoumáním hlasovacích lístků. Členové volebních komisí se během sčítání hlasů svěřovali televizním reportérům, že některé hlasovací lístky nebyly na první pohled způsobilé k tomu, aby byly zahrnuty do sčítacího procesu. Podle volebních komisařů tak byly tyto lístky odloženy stranou, aby jim bylo po nějaké době věnováno druhotné zhodnocení. Zde byl prostor pro novináře, kteří se měli ptát, proč členové volebních komisí nedokázali napoprvé určit platnost nebo neplatnost hlasovacího lístku a proč si mysleli, že se jim to napodruhé podaří.

Přesto, že hlasovací lístky odložené pro druhé zkoumání byly často předhazovány jako výmluva pro to, proč volebním komisím to sčítání tak dlouho trvalo a proč byly ve sčítání tak dlouhé pauzy, tak měly svůj zákulisní význam v samotném sčítání hlasů. Ono je totiž velmi obtížné ovlivňovat vývoj sčítání hlasů ve prospěch jednoho kandidáta, když chybí potřebná rezerva hlasů, které jsou pak v určitých časových oknech promyšleně přihazovány do sčítacího procesu vzhledem k situaci. Některé hlasy jsou z rezervy vyjmuty a jiné jsou vloženy do hry. Celkový počet hlasů byl ale počítán i s touto rezervou, což zapříčinilo, že se zákulisní práce s hlasovacími lístky odrazila na opakované a překvapivé změně v celkovém počtu osobně odevzdaných a poštou doručených hlasovacích lístků. Tento podvodný jev je doložen v analýze sčítání hlasů ve státě Wisconsin (samostatný dokument), kde všechny hlasy (osobně odevzdané i poštou doručené) musely být přijaty nejpozději do uzavření volebních místností. Přesto při následném sčítání hlasů docházelo k opakované změně celkového počtu hlasovacích lístků.

Korespondenční hlasování a na to napojené dočasné hlasovací lístky skýtají velký prostor pro různé podvodné manipulace během sčítání hlasů. Nejjednodušším a nejefektivnějším opatřením k zamezení těchto machinací je úplné zrušení korespondenčního hlasování, čímž by musela být zrušena i kategorie dočasných hlasovacích lístků.

Volby v takzvaných nedemokratických zemích jsou pod drobnohledem všech možných prozápadních institucí a sdělovacích prostředků včetně těch českých. Politici, novináři a rádoby odborníci z nevládních organizací zasvěceně a zapáleně probírají sebemenší nedostatky ve volebních procesech těchto zemí. Ale tolik evidentní nedostatky v amerických volbách je kupodivu nechávají chladnými. Pokud by se takovéto korespondenční hlasování s možností posílat korespondenční lístky i několik dní po volbách včetně využití dočasných hlasovacích lístků uskutečnilo například v Rusku, tak by se to v západních médiích a v České televizi rozebíralo od rána do večera několik dní v řadě. Avšak po sčítání hlasů v prezidentských volbách v USA v roce 2020 proloženém zjevnými manipulacemi s hlasovacími lístky se v médiích opakovaně mluvilo převážně o tom, jak postupovat v případě, když Trump nebude chtít opustit Bílý dům.

Spojené státy americké jsou nám předhazovány jako výspa demokracie, ale lidé, kteří netrpí předpojatostí vůči jedné straně a nekritickou náklonností ke straně druhé, už dávno vědí, že Amerika (rozuměj USA) je země politických podvodů, což Evropané mohou pozorovat především v oblasti americké zahraniční politiky včetně zapojení zpravodajských služeb USA.

*

Agentura EXANPRO

Agntura EXANPRO podala žalobu na českou vládu. Viní ji z neoprávněné cenzury, protiprávního smazání svého analytického webu, ušlého zisku a notorického porušování Ústavy ČR při ochraně lidských práv. Na tento soudní proces jsme v redakci Nové Republiky velmi zvědavi.

-vd-