Prázdná slupka?

Upřímně… ono je to vlastně jedno. Na preference hnutí ANO to stejně nemá vliv. I kdyby soud dopadl obráceně, Andrej Babiš by stejně řekl, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí a jeho příznivcům by to jako vysvětlení stačilo. Stejně tak, když to teď skončilo smírem, žádný Babišův odpůrce nezmění názor, nezačne si myslet, že Andrej je čistý jako sníh a rozhodně hnutí ANO nezačne volit. Změnilo se jen to, že mééédia přišla o jeden argument, ale ony si zase najdou nějaký jiný. V záloze jsou pořád ještě Pandora papers a kdyby bylo nejhůř, tak se něco zase vycucá z prstu.

Také proběhly volby v Moldávii. Především tedy referendum o tom, zda se do moldavské ústavy dostane bod o tom, že země bude usilovat o vstup do EU. Takřka po celou dobu sčítání to bylo proti vstupu do EU. Příznivci už mluvili o strašlivých ruských zásazích do voleb a bezprecedentním ovlivňování. Ale nakonec došlo na bidenovskou křivku dvou set tisíc voličů v zahraničí (především v USA a Kanadě), kteří převážně volili korespondenčně a nakonec to těsně dopadlo pro usilování o vstup do EU.

A rázem se přestalo mluvit o ruském vměšování. Respektive, řeklo se, že se sice Rusové snažili, ale na volby to nemělo žádný vliv.

Raději ani nebudu mluvit o amerických volbách. Internetoví vrabci si cvrlikají o tom, že některé státy ani neprovádějí indetifikaci voličů. Prostě se předpokládá, že nikdo nepodvádí. Trump obsluhuje v „Mekáči,“ Kamala opakuje fráze, průzkumy jsou vyrovnané, že to zase nejspíš rozhodnou korespondenční hlasy, které budou všechny pro Demokraty..

Už se nedá věřit slovenským soudům ani slovenskému státu, protože osvobodily Babiše. Nedá se věřit moldavským volbám, protože na půl dne je strašně ovlivnilo ruské vměšování, ale když přišly hlasy z Ameriky, tak už vměšování nemělo na správný výsledek žádný vliv. A americkým volbám už nevěří ani Američané…

U nás do voleb zasahuje ústavní soud ad hoc změnami přepočtů, korespondenční volbu už máme také schválenou, Pavlík Novotný chodí za své výroky svobodně a Čermák s Tušlem za mírnější výroky sedí. Dvojí metr se změnil na dvojí kilometr. TZLD Foltýn komunikuje s lidmi tak, že je nazývá sviněmi, Jourová se proměnila v banální byrokratické zlo, Musk napůl v žertu říká, že pokud Trump nevyhraje, tak ho zavřou a budou to poslední prezidentské volby.

Maďar je kritizován za to stejné, co dělá i Tusk, ale u Poláků je to v pořádku. Gruzie je kritizována za zákon FARA, který první zavedli Američané. Izraelská válka má za mnohem kratší dobu na svědomí víc civilistů než ruská válka.. Ale terorista je jen Putin. Když Írán projevuje zdrženlivost, tak se mu smějí, že je to zbabělost. Když provede odvetu, je to jasný důkaz jeho perfidnosti.

V Rakousku poprvé od války nebyl pověřen sestavením vlády vítěz voleb…

Hele, existuje ještě nějaká státní instituce, které všichni věří? Existuje nějaký soud, soudce, univerzita, profesor, fakulta, léčitel, doktor, filozof, novinář, bloger, šéfredaktor, agentura, vědec, akademie, politik, politická strana, voják, generál, maršál, či tak něco, kterému by věřili všichni? Existuje někdo nebo něco, co požívá všeobecnou autoritu? Nebo už je úplně všechno relativní, včetně práva a pořádku?

Nebudou teď policajti stávkovat tím, že nebudou dávat pokuty, protože se už nemohou dívat na to, že jsou jen automaty na vypisování bločků?

Zbyl nám vůbec nějaký tmelící prvek ve státě? Řekněte nějaké jméno, které je všeobecně respektováno a uznáváno. Řekněte jakoukoliv hodnotu, kvůli které by se pod jednotnou českou korouhví shromáždili liberálové i Alternativa. Čemu ještě věříme všichni? Kdysi to byl alespoň stát, národ, rodina či křesťanské náboženství, ale i tohle už je úspěšně rozvráceno. Už jsme tak daleko, že ani pohlaví není jisté.

V Bruselu jsem se už díval, tam žádný tmelící prvek není.

Mimochodem… včera ve Štrasburku schválili půjčku Ukrajině ve výši 35 miliard EUR, která prý bude financována z výnosů z ruského majetku. Ale o tom v zítřejších eurokydech…

Vždyť už jsme jen prázdná slupka. Už se jako demokracie i jednotná země jen tváříme. V posledních dnech mám pocit, že jsme se do sebe ještě natvrdo nepustili jen z lenosti. A také proto, že nikdo nechce začít jako první. Jak vidno, už je jedno, že je Slovensko v EU a že před dvaceti lety splnilo všechny požadavky na právní stát a evropské hodnoty. Teď už je půlce spoluobčanů jasné, že stejně není demokratické, protože se k moci dostal Fico. Jak to asi za rok bude vypadat u nás?

Skutečně, pojďme se dnes zamyslet, jestli existuje něco, co ještě máme všichni společné a co by nás svedlo do jednoho šiku. Protože jestli nemáme, tak je občanská válka jen otázkou času. Jestli není nic, co patří nám všem a co je nad námi všemi, tak nejsme ani národ a vlastně už ani stát.

Za rok už totiž nebudeme věřit ani volbám…

Existuje ještě něco, před čím všichni dobrovolně a rádi skloníme koleno?

*

Daniel Sterzik – Vidlák