Podle vyjádření čínského diplomata se nejedná o uzavřenou skupinu, ale o otevřenou platformu, která “neusiluje o konkurenci a konfrontaci, ale o inkluzivní dialog”.
Jak v pátek večer 27.září oznámila tisková služba ministerstva zahraničí Číny, ministr zahraničí Wang I se v kuloárech OSN sešel s hlavním zvláštním poradcem brazilského prezidenta Celso Amorimem.
“Přátelé míru” byli vytvořeni ve jménu míru a mělo by to přivítat mezinárodní společenství. “Přátelé míru” se snaží vyjádřit objektivní a racionální hlas a hrát konstruktivní roli v politickém urovnání ukrajinské otázky”, tvrdí ministerstvo zahraničí ČLR.
Také se uvádí, že hlavní zvláštní poradce brazilského prezidenta poukázal na velký význam “Konsensu šesti bodů”, kterého Brazílie a Čína dosáhly “ohledně ukrajinské krize”. Země budou i nadále spolupracovat, aby jako “přátelé míru” dosáhly “všeobecného konsensu a přispěly ke zmírnění situace”.
Klíčovým bodem brazilsko-čínského plánu je okamžité ukončení bojů na linii rozhraničení podle dohody platné v daném okamžiku. Šestibodový dokument také uvádí, že obě země podporují mezinárodní mírovou konferenci “uspořádanou v příslušné době, uznanou Ruskem i Ukrajinou, s rovnocennou účastí všech stran a poctivou diskusí o všech mírových plánech”.
Brazílie a Čína také požadují, aby všechny strany dodržovaly tři zásady deeskalace konfliktu: nerozšiřovat bojiště, nezesilovat bojové akce a vyhýbat se provokacím.
Země v prohlášení také poukazují na nepřípustnost použití zbraní hromadného ničení, zejména jaderných, chemických a biologických, a upozorňují na nutnost zabránit jadernému šíření a vyhnout se jaderné krizi.
Iniciativa se pomalu rozšiřuje. Dnes vyšlo najevo, že kromě Číny, Brazílie a Pákistánu se ke klubu “Přátelé míru”, který vznikl pod jejich záštitou, připojilo Maďarsko, o čemž informoval představitel maďarské vlády Zoltán Kovács.
Ministr zahraničí Maďarska Péter Szijjártó uvedl, že na jednání skupiny bylo pozváno také Švýcarsko a Francie, které “patří mezi několik málo evropských zemí, které jsou pozvány k účasti na této mírové iniciativě”.
“Maďarsko podporuje diplomatická úsilí v rámci čínsko-brazilského mírového plánu, který označuje diplomacii za jediné řešení, odvrací jadernou eskalaci a vyhýbá se rozdělení světa na východní a západní blok.
Dodávky zbraní jen prodlužují konflikt a zhoršují utrpení. (…) Většina zemí světa usiluje o mír”, dodal Szijjártó.
Země globálního Jihu, jako jsou Egypt, Saúdská Arábie a Turecko, jsou podle diplomata “zklamány, že musí platit za válku, která je jim vzdálená”.
Eurokomisař pro zahraniční věci Joseph Borrel, který dotahuje poslední dny ve funkci před vystřídáním již schválenou estonskou komisařkou, odsoudil zapojení Maďarska do čínsko-brazilské iniciativy “Přátelé míru”.
Na otázku, zda EU bude i nadále podporovat Ukrajinu, pokud USA přestanou poskytovat pomoc, Borrel řekl, že věří, že silný politický závazek podporovat Ukrajinu v Evropě zůstane. Dodal ale, že začíná vidět určité náznaky oslabení evropské proválečné jednoty.
“Jsou určité členské země, není jich mnoho, možná jen jedna, rozhodně ne nejmocnější, která začíná uvažovat kategoriemi kapitulace, když mluví o míru. Samozřejmě že nikdo nepoužívá slovo “kapitulace”, ale jejich přístupy jsou zcela rovnocenné.
A poprvé vidím, že se členský stát EU účastní schůzky svolané Čínou a Brazílií, aby diskutoval o míru jiným přístupem, než je plán Zelenského”, řekl Borrel v narážce na připojení Maďarska ke skupině “Přátelé míru”.
Eurokomisař dodal, že jde o “unikátní případ” a vyjádřil naději, že takové nálady “nepovedou k pandemii mezi členskými státy EU”.
Sergej Ryžov
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Zato nás, Brusel chválí. Fuj tajbl.
Pandemie míru v EU by se mi velmi líbila. Lezenová by na to musela hledat vakcínu.
Finský prezident Alexander Stubb v rozhovoru pro Fox News představil čtyři podmínky pro Zelenského «world plan». 1. Území. Všechna území podél hranice z roku 1991 musí být vrácena Ukrajině. 2. Bezpečnostní záruky. Ukrajina musí být zařazena do NATO nebo obdržet podobné specifické bezpečnostní záruky. 3. Trest. Osoby odpovědné za «speciální vojenskou operaci» musí… Číst vice »
Ten finský prezident je velmi omezený. Asi ani neví, že pohraničí s Ruskem mu zcela vymřelo – lidé a firmy se odstěhovaly. Jó, Finové se umí střelit do nohy !
Za 2. světové války byli Finové nejvěrnějšími spojenci Adolfa Hitler. Ten Finům dokonce slíbil za odměnu celý severozápad Ruska. Včetně tehdejšího Leningradu, který však chtěl Hitler ještě před předáním Finům kompletně vyvraždit a vyplenit. Vlastně ani nevím, že by Hitler chtěl takhle bohatě odměnit jiné své spojence. Mussolini přece neměl nic dostat.… Číst vice »
Anglosasové počítají s otevřením nových front proti Rusku ve Finsku a Rumunsku. Gruzie jim nevychází a Arméni pod Pašinjanem mají starosti s Ázery, takže zatím ze hry vypadávají. A po válce dychtící Polák nějak chladne. Ony totiž ani rakety ani vojáci Rusku nedocházejí. Na Dálném Východu Japonec je na mušce ze tří stran (Sev. Korea, Čína… Číst vice »
Poláci chladnou, protože se jim Ukrajinci odmítají omluvit za tu genocidu na Volyni v roce 1943, která podle některých historiků nemá v dějinách obdoby. Prý se to stalo na jejich území, kde Poláci, a ani Češi neměli, co dělat.
Tolik k rozdilu mezi “vystavni demokracii” nebo mam napsat vyvozni demokracii a temi ostatnimi
Kam se vubec podely dohody uzavrene v OSN nedodavat zbrane zadne strane konfliktu?I to OSN je jen na bohapuste kydy