Kam to vše dojde?

Vládní destrukční politika pokračuje, státní rozpočet byl „nečekaně“ schválen a Fiala nadále pokračuje ve svém lhaní, jehož míra je už nezměřitelná. Bombarduje sociální sítě různými hesly typu:  „Konsolidujeme státní finance a zároveň rekordně investujeme“. Stav státu už tři roky hází na Babiše, přitom je to on, kdo trhá skutečné rekordy v zadlužování a v inflaci, jejíž spirála se opět roztáčí. Stačí zatoužit po rohlíku s máslem a nestačíte se dívit. Oblíbené pečivo váží mnohem méně než dříve, je dražší a máslo stojí tolik, že o jeho nákupu už přemýšlí i střední třída, přičemž chutná jako bláto. A bohužel to často platí i o tom selském.

Máte chuť vzít rodinu do restaurace? Ceny v ní jsou takové, že si dáte radši klobásu u stánku, ovšem i u něj se prohnete při placení až k zemi. Většina hospod je poloprázdná, a ještě se diví, že tam běžný Čech skoro nejde. Pivo za 70 korun není výjimkou a hlavní jídlo za 260 také ne. Přijdete domů a ve schránce máte složenku za plyn, elektřinu či vodu, což Vám zkazí náladu na další půlrok. Respektive částka, kterou obsahuje. Pak se dočtete, že je elektřina sice nebývale drahá, ale poplatky za vše spojené s její distribucí do Vašich zásuvek jsou extrémní a převážně určují výši úhrady. Asi ji rozvádí dráty ze zlata. Plyn je méně výhřevný, než byl kdysi, kdy k nám kompletně proudil odněkud ze Sibiře.

Dětské aktivity se stávají luxusem stejně jako rodinné výlety. Kroužky musí zahrnout pronájmy prostor, energie a pomůcky, takže máte li potomky, musíte být buď ekonomicky bohatí, nebo zůstanete bohatí jen na zážitky, kterými je žadonění dětí o možnost někam chodit. Sporty u nás stát přestal tak nějak zásadně podporovat a zbytek peněz z dotací této činnosti umí zmizet v kapsách funkcionářů. Ani sponzoři se nehrnou, protože riskují návštěvu úředníků Finanční správy. Máte li peníze na financování třeba i malého klubu či mládeže, je třeba doměřit vyšší daně. Možná je tedy jednodušší koupit potomkům kola a jezdit po výletech. Opět musíte míjet stánky s jídlem, protože u nich i tak necháte značnou část výplaty, navíc tím reprezentanta nikdy nevychováte.

Jediným pozitivem se mohou zdát ceny pohonných hmot. Pravdou je, že ještě před Fialou byly mnohem nižší, poté je nakopnuli do neskutečných výšin, aby je zvýšená těžba ropy ve světě srazila dolů, ovšem naftu pod 30 korun ani zdaleka nekoupíte. Ale pozor, ani to jim nestačí a vymysleli odpustky ve formě emisních povolenek, které zdraží nejen Vaše ježdění, ale v podstatě celý náš život včetně potravin, bydlení a … úplně vše. Jde o jeden z nejšpinavějších byznysů s ničím postavený na hlouposti lidí a jejich neochotě se vzepřít. My ho stavíme vedle covidové fantasmagorie a považujeme každého, kdo se na tom podílí třeba jen souhlasem s rouškami či přebytkem CO₂, za spolupachatele.

V USA se schyluje k prezidentským volbám a k rozkrývání dalších podvodů s korespondenčními volbami. Trump by byl naivní, kdyby věřil, že množstvím podporovatelů značně převyšujícím počet těch držících palce Harrisové vyhraje. Porazit takto počítače sčítající falešné hlasy nelze. Ostatně moldavské volby ukázaly, že 11 000 pochybných hlasů ze zámoří může obrátit výsledek naprosto snadno, ovšem zásadně. A přesvědčíme se o tom i my a budeme se divit, kolik krajánků zajímajících se o českou politiku ve světě máme. Jde o tragické nedorozumění, myslíme li si, že tu někdo bojuje čestně a poctivě.

Jsme členy EU, což je liberální blok vedoucí kontinent do záhuby. Momentálně pomocí Green Dealu a podporou nacistické Ukrajiny. Bruselský masomlýnek semele většinu těch, kteří se k němu přiblíží. A když už i Filip Turek hlasuje pro finanční pomoc Ukrajině, znamená to, že je systém nastaven tak, aby nebylo úniku z různých kombinací při odevzdávání hlasů pro nějaké rozhodnutí. Ono to je stejně jedno, protože vše vede Evropská komise ovládaná nadnárodními lobbisty a tzv. vyššími zájmy. Ty jsou naprosto rozdílné od našich a je třeba si přiznat, že radikálně.

Západ je na pokraji drsného procitnutí. Země slučující se pod značku BRICS mají jiné priority i představy o budoucnosti. Jejich představitelé se radí o likvidaci dolarového monopolu, o ekonomickém progresu a nezájmu o systém stvořený Spojenými státy.  Rusové i Číňani navíc tvoří velkou protiváhu Západu a nabalují na sebe všechny ty, kterým už dosavadní systém okrádající chudé nevyhovuje. A zdá se, že spokojeni budou všichni až na Západ. Probuzení bude divoké a bolestivé. Tím se vracíme k úvodu článku. Nás všech už se to dotýká více, než jsme ochotni si to připustit. Leckde se ještě tančí, ale přemýšlivým a chudším lidem už došlo, že jsme vlastně v ……, však víte kde. Vítězem může být jen ten, kdo z toho najde cestu ven.

*

Jindřich Kulhavý