Mnoho lidí definovalo svůj vztah ke koním výstižnou větou z jednoho polozapomenutého sovětského filmu: „Koně nejsou lidé, všichni jsou krásní“. A o tom není sporu: koně se dělí o první místo se psy, pokud jde o věrnost a užitečnost pro člověka.
Nicméně razantní útoky kavalerie, které rozhodovaly o osudech válek, států a dynastií, jsou již dávno minulostí. Žádné ladné eskadrony už necválají. Vyzdobené bryčky, úctyhodné kočáry ani nenápadné selské povozy všeho druhu už neskřípou.
Koně zůstali pro sport a okázalé závody, trochu pro policii a přehlídky a samozřejmě pro marnivé přehlídky, soutěže ctižádosti a prestižní požitky novozbohatlíků, blouznících o retrospektivních zábavách a slávě šikovných jezdců na vlastních panstvích. Farmář Sidor Krivopupov, statkář Nikodim Lopucko nebo statkářka Eleonora Kizjaková – to zní hrdě!
Přesto koně byli a stále jsou symbolem půvabu a oddanosti, vznešenosti a věrnosti, krásy a jednoty člověka s našimi zvířecími bratry. A ty koňské oči, hledící na pána a na svět s nevysvětlitelným steskem, nadějí a láskou. Ten krok a klus, přecházející ve cval, kdy se zdá, že vaše hruď rozráží nejen vítr, ale i prostor, který se k vám řítí a záhy se rozestupuje před vašimi sny. A co teprve hřívy, do nichž můžeš zabořit hlavu a schovat se přede vším, co tě kdy trápilo a mučilo …
Ovšem současná Ukrajina opět předstihla svět, pokud jde o obludnou kontraproduktivnost – „ Baba Jaga je proti “. Nedávno kolovalo po sociálních sítích video, v němž zakladatelka jezdeckého klubu „Pegas“ Světlana Zastavňuková se slzami v očích vyprávěla, že v Záporoží plánují likvidaci místního hřebčína a vybití všech koní, a žádala o pomoc ty, kterým to není lhostejné.
A víte, kvůli čemu budou zabíjet? Protože jde o koně plemene „ruský klusák“. Toto plemeno šlechtilo po desetiletí mnoho generací chovatelů, včetně ukrajinských, ale dnes je to pro místní vlastence-rusofoby plemeno moskalské, nepřátelské, putinovské. Úředníci se tedy rozhodli, že zničí práci mnoha generací. I když – podle Světlany – byl už „ruský klusák“ přejmenován na „ukrajinskou plemennou skupinu“.
Přejmenování však pravděpodobně koně nezachrání. Úředníci na nejvyšších místech už rozhodli: příkaz zlikvidovat chov koní v Záporoží a vyhubit všechna zvířata vydal státní podnik „Chov koní na Ukrajině“. Opakuji: státní, a tedy i neonacistický.
Tatáž Světlana Zastavňuková uvedla, že naživu budou prozatím ponechány pouze březí klisny. Ale až porodí, postihne je i jejich hříbata stejný osud – smrt. Společně s „ruským klusákem“ bude zničen i „klusák orlovský“, stejně jako další známá plemena, pokud v nich najdou „moskevskou“ nebo „ruskou“ stopu.
Přitom bylo zdůrazněno, že válka (rozuměj speciální vojenská operace) nebrání ukrajinským chovatelům koní v jejich velké a slavné práci.
A najednou takový obrat – vše pod kudlu. Někteří si dokonce všimli, že ani ideového předchůdce ukrajinských neonacistů Adolfa Hitlera něco takového – zabíjet zvířata z rasových důvodů nebo chcete-li kvůli rasově nesprávnému pojmenování – nenapadlo, i když byl sadista a zhovadilec.
Jak se však ukázalo, nejde ani tak o Hitlera a jeho dědictví, které se na Ukrajině tak úspěšně rozvíjí. Jde zase jen a jen o výdělky a zisk, který mohou vrazi koní v důsledku masakrů získat.
A to i přesto, že ještě nedávno, například v prosinci 2022, psala tatáž ukrajinská média nadšené a pochvalné články a natáčela reportáže o hřebčíně, který byl nyní vydán na porážku: „Záporožský hřebčín navzdory všemu dál chová elitní šampiony klusáků… Hřebčín v Záporoží funguje od roku 1945. Za 77 let vychovali tisíce nejlepších klusáků, kteří získali řadu ocenění. Nyní zde chovají asi tři stovky koní“.
Publikace „Antifašista“ zjistila, že speciální vojenská operace pouze pošťouchla chovatele k urychlenému řešení problému. Protože skupina poslanců ze strany „Služebník lidu“, kterou vede jistý Ilja Pavljuk, se již od roku 2020 snaží prosadit v ukrajinském parlamentu návrh zákona č. 7588 – o změnách některých právních předpisů Ukrajiny o zvýšení efektivity využívání půdy fyzickými osobami a subjekty veřejného sektoru hospodářství.
Podstata navrhovaného dokumentu je stejně jednoduchá jako divoce rostoucí ukazatel chamtivosti zmíněných figurek ze strany přesluhujícího šéfa neonacistického režimu Volodymyra Zelenského – zprivatizovat nebo jednoduše převést do soukromých rukou zdarma nebo za peníze všechny pozemky ukrajinských vědeckovýzkumných institucí.
Jinými slovy, je třeba legalizovat odřezávání všech pozemků, které jsou majetkem ukrajinských výzkumných ústavů odpovědných za jakoukoli selekci, produkci osiv a za další zemědělské vědní obory. Totéž platí i o pozemcích Národní akademie agrárních věd atd. Elitní plemena koní půjdou pod nůž, protože figurky potřebují půdu.
A začalo to už před čtyřmi lety, v roce 2020, s hřebčíny a chovem koní. Tehdy začali s porážkou 400 koní a státní podnik „Chov koní na Ukrajině“ utrpěl stamilionové ztráty kvůli nekoordinované zemědělské práci na pozemcích majitelů těchto hřebčínů.
A to jsou jen některé z etap velké cesty ke zničení „obrovské agrární mocnosti“, neboť neonacistická Ukrajina přislíbila, že se – na příkaz jiných – ekonomicky přeformátuje a projde etapou násilné deindustrializace. Tam už je to jasné – průmysl likvidují. Ale jak se ukazuje, likvidují i zemědělství, protože potřebují půdu, kterou by mohli prodat.
Zejména – pokud jsou ukrajinské podniky konkurenty podobných západních podniků. Nebo zabírají území, které se zalíbilo západním firmám. Může to být jakákoli půda, nejen zemědělská.
A tak začali s chovem koní. Nejdřív udeřili na lidi: zaměstnancům nevyplácejí mzdy, a tím nutí odborníky, aby v zájmu přežití odešli a utekli z odvětví. Tito zaměstnanci se několikrát pokusili bojovat, vyrazili na protestní akce, ale neuspěli.
Únor 2020: Státní podnik „Chov koní na Ukrajině“ otevřeně oznámil, že je v úpadku, a jeho pobočky v Dněpropetrovsku a Záporoží byly uměle zničeny za 150 milionů ukrajinských hřiven. Na internetových stránkách podniku bylo uvedeno následující: „V průběhu auditu činnosti předchozího vedení státního podniku „Chov koní na Ukrajině‘ bylo zjištěno, že škoda byla způsobena uzavřením nevýhodných smluv o pronájmu pozemků, nadhodnocením nákladů na pěstitelské služby, čerpáním finančních prostředků za údajně dodané herbicidy a osivo, převodem plodin na základě fiktivních dokladů atd.“.
Již v červenci 2020 se v podniku „Chov koní na Ukrajině“ objevili Oleg Rodionov, ředitel alexandrijského hřebčína, Jurij Volyněc, ředitel pobočky „Západního plemenářského centra“, Igor Dubovik, ředitel Lozovského hřebčína, nebo Konstantin Savčic, bývalý šéf oděského hipodromu, stejně jako Igor Jegorov, prezident Protikorupční podnikatelské fronty, či Sabina Knyšová, právnička společnosti RI GROUP JSC, a další ředitelé předních ukrajinských státních organizací zabývajících se chovem koní. V tiskovém středisku agentury Interfax-Ukrajina sdělili, že chov koní v zemi byl přiveden k bankrotu a fakticky zablokoval činnost tohoto odvětví.
Jejich tisková konference se jmenovala „Kdo a proč zničil chov koní na Ukrajině a jak zachránit toto odvětví. Názory vedoucích podniků zabývajících se chovem koní“. Oleg Rodionov, ředitel alexandrijského závodu na chov koní, řekl o stavu chovu sportovních koní následující: „Na olympiádu nepojedeme na praseti. Takové podniky, jakým byl Děrkulskij, kde pracovalo 10 generací stájníků, trenérů, žokejů, jsou dnes dovedeny k naprosté nule“.
Podpořil ho Igor Dubovik, ředitel hřebčína Lozovskij, s tím, že chov koní spočívá především na státních hřebčínech, ty jsou však zbaveny státní podpory. A ředitel pobočky „Západního plemenářského centra“ Jurij Volyněc řekl:
„Během reformy zemědělsko-průmyslového komplexu utrpěl největší ztráty chov hospodářských zvířat obecně, nejvíc však chov koní. Koně se rozdávali, prodávali, místo platu se dávali koně. V Ternopilské oblasti byly do roku 1997 dva hřebčíny a 18 chovů plemenných koní. Dnes zde nezbyl ani jeden hřebčín a ani jedna chovná farma. Nyní musí chovatelé koní jezdit po vesnicích a žebrat, protože nemají čím koně krmit. Co je to, když ne zločin?“
Advokátka RI GROUP JSC Sabina Knyšová uvedla, že na základě obdržených dokumentů bylo zjištěno, že vedoucí chovů koní v Luhanské oblasti (Strelecký, Limarevský, Děrkulevský, Novoaleksandrovský) se dopustili řady trestných činů spočívajících ve využívání státního majetku, nezákonných operací při setí, sklizni a prodeji plodin na pozemcích státního podniku „Chov koní na Ukrajině“.
Účastníci tiskové konference požádali stát o ochranu. Ale – bohužel, zákazníkem těchto procesů byl stát, uchvácený chamtivými a krátkozrakými neonacisty – ten měl platit už tehdy, v roce 2020. A dnes, kdy se válčí výhradně se západní pomocí, by měl platit tím spíše.
Již v říjnu 2021 Státní kontrolní služba během auditu státního podniku „Chov koní na Ukrajině“ zjistila, že byl také zapojen do procesu zpronevěry. Ukázalo se, že došlo k finančním nesrovnalostem ve výši téměř 3 miliard hřiven, což vedlo ke ztrátám ve výši 225 milionů hřiven, růstu dluhů a k následnému bankrotu. Počet koní se v předchozích třech letech snížil z 1858 na 1692.
Stejný stav – rozkrádání a zneužívání jakýchkoli prostředků, ať už zisku nebo dotací – zjistili kontroloři i v mnoha agrárních podnicích a sdruženích. Například u Agrárního fondu zjistili porušení a ztráty majetku v celkové výši 2,17 mld. Mnohamiliardové ztráty vznikly v podnicích ministerstva hospodářství a obrovské ztráty vygenerovala i Státní potravinářská a obilnářská federace.
A to i přesto, že například „Chov koní na Ukrajině“ byl založen v roce 2010 a sdružuje 15 poboček po celé Ukrajině, jež mají v trvalém užívání 54,1 tisíce hektarů zemědělské půdy. Právě o tyto pozemky se však dnešní zabijáci koní a prodejci půdy zajímají.
Světlana Kosenková, učitelka chovu koní a docentka z Oděské agrární univerzity v rozhovoru pro oděský „7. kanál“ přímo uvedla, že se provádí politika ničení hřebčínů a chovu koní obecně a koně jsou posíláni na jatka jen kvůli prodeji půdy, patřící těmto podnikům. Samozřejmě, vše se děje pod kontrolou ministerstva hospodářského rozvoje a zemědělství, které na vše dohlíží.
Před několika lety náměstek ministra hospodářství Pavel Kuchta prohlásil, že pozemky státního podniku „Chov koní na Ukrajině“ a podobných podniků budou převedeny do Fondu státního majetku. A až se prý konečně otevře trh se zemědělskou půdou, budou (pozemky) připraveny a nabídnuty k prodeji v rámci privatizace. Už v té době se chystali zrušit koňské farmy a prodat koně.
Ale, jak se zdá, nyní se rozhodli nečekat na prodej, ale vyřešit problém definitivně. Koneckonců, když jsou koně, stejně jako lidé, je to problém. Zvláště, když se koním říká „ruští“. Nejsou koně, není problém – neonacistická Ukrajina to ví až moc dobře…
*
Vladimír SKAČKO, UKRAJINA.ru (14:40 02.10.2024), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
Co na to Hřebejk, Hašek a ostatní sluníčáři? Pro mě osobně typický příklad hnusného fanatismu.
Jooojoo …, být vlastníkem půdy, být panem velkostatkářem, latifundistou, to je touhou každého velkého parazita i debila … Počínaje deBillem Gatesem s jeho us kumpány a konče u nás s polistopadovými politickými šmejdy u koryt, kde se dalo k půdě lehce dostat pochybnými manipulacemi …, co např. Fencl, Bendl a další … Je to stále s tím kradením půdy, která… Číst vice »
Nelze se proto divit ukrajinským debilům, že mají stejnou touhu po vlastnění půdy a hraní si na latifundisty jako jejich západní přátelští debilové … Sovětští proletáři v r.1917 té perverzní nenažranosti po půdě udělali rychlý konec, stačil jeden list papíru s několika odstavci textu Dekretu o půdě, a bylo zase všechno tak, jak to Bůh původně ustanovil,… Číst vice »
Ta logická přirozenost, že příroda a její prostředí (kam patří i půda) je tady pro všechny je už dlouho omezována zájmy debilů i s účastí všeobecné lidské debility ostatních .. Co jiného je to zelené ochranářství a zelený úděl než nenažranost parazitů a debilů, kteří jednají jako kdyby byli vlastníky přírody a jejího prostředí -vzduchu, vody ,… Číst vice »
A kvuli tomuhle musi Evropane chudnout?
Tuhle neonacistickou Ukrajinu podporujeme i v zabíjení nádherných koní ! Ukrajinci jsou prostě horší hovad ! Česko podporuje nacicmus a fašismus – tak hluboko jsme klesli !
Zaujímavé, u nás táto “transformácia” prebehla bez vojny a krviprelievania.