Je Petr Fiala vědec?

Položme si tedy otázku, kdo je vědec. V naší společnosti se pojem vědec používá ve dvojím významu.  První, prvoplánový říká, že vědec je ten, kdo má vědecko-pedagogickou hodnost docent či profesor, je tabulkově zařazen na vědeckou pozici či zastává funkci v akademické obci. Je v podstatě jedno, jaké má intelektuální kvality a gnozeologické kompetence. Pro danou pozici jsou klíčová formální byrokratická kritéria.  Je běžné, ale skryté, že se dotyčný podepíše pod cizí práce, či se připíše jako spoluautor.  Jeho výstupy směřují ne k novým poznatků, ale k potvrzení establishmentového narativu. Významnou roli hraje také sociální kapitál takového vědce. Tito vědci soustavně byrokratizují a formalizují vědu a odvádějí ji od její vlastní podstaty, to je od poznávání.

Druhé pojetí vědce není vázáno na formální kritéria, ale je spojeno s osvojením a využíváním vědecké metodologie propojené s relevantní teorii. Aktivním využívaním vědecké metodologie dospívá k novým originálním poznatkům, které často vzbuzují nevoli v konformní části akademické obce, tvořené do značné míry vědci prvého typu. V normálním a ideálním akademickém prostředí jsou obě pojetí vědce v souladu.  S vnášením ideologie, propagandy, politiky a klientelizmu dochází k rozevírání obou rovin vědce. V poslední době je to stále patrnější, zvláště u reprezentantů brněnské akademické obce. Učebnicovým příkladem je Danuše Nerudová, která by normálně nemohla získat ani vysokoškolský diplom, natož získat profesuru a pozici rektorky.

Petr Fiala získal vědecko – pedagogickou hodnost v oboru, který nevystudoval a je v něm tedy amatér a diletant, což se plně projevilo v jeho reakci na interpelaci MUDr. Vladimíra Zlínského. Podstatou interpelace bylo srovnání na oficiálních statistických datech „Ústavu zdravotnických informací a statistiky“ natality žen, které nebyly očkovány vakcínou proti covidu a natalitou očkovaných žen. Statistickou analýzu prováděl RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D., který vystudoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a nyní pracuje na Univerzitě Palackého v Olomouci na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky. Výsledky ukázaly významně nižší natalitu očkovaných žen.

Samozřejmě je možné nesouhlasit a je v pořádku jakýkoliv poznatek podrobit kritické analýze. Ovšem způsob nesouhlasu a kritiky Petra Fialy ukázal jednoznačně, že není vědec, protože žádný skutečný vědec by neargumentoval tak jako on.

V uvedeném úkolu šlo o korelační analýzu na velkém souboru dat mezi dvěma proměnnými: očkování a porod.  Výsledky by teoreticko/metodologicky bylo možné napadnout případnou falešnou korelací. Tímto statisticko metodologickým problémem jsem se zabýval v článku „Falešná korelace v průzkumech veřejného mínění“. Problém spočívá v tom, že za zdánlivě příčinnou proměnnou je skrytá skutečná příčinná proměnná. V průzkumech veřejného mínění se tvrdošíjně opakuje, že vysokoškolský vzdělaní preferují ……   To by platilo, kdyby vysokoškolské vzdělání bylo rozloženo rovnoměrně ve všech věkových skupinách. Ve skutečnosti do poloviny devadesátých let na vysoké školy postupovalo 9 % z populačního ročníku a v novém tisíciletí to již bylo 60 %. Vysokoškolské vzdělání je tak v populaci distribuováno silně podle věku a za zdánlivě příčinnou proměnnou vzdělání se skrývá skutečná příčinná proměnná věk. To je ale jeden z nástrojů, jak z průzkumu udělat nástroj manipulace.

Petr Fiala poznatku oponoval úsměšky, proklamacemi, že je sociální vědec a moudrým výrokem, že je třeba to vidět v souvislosti a že snižování natality je trend. Vůbec nepochopil, že trend snižování natality a korelace mezi dvěma znaky jsou dva různé jevy. Jeho vystoupení prokázalo, že není schopen pochopit odborný text a relevantně na něj reagovat. Zde by platilo úsloví, pokud nemáš, co smysluplného říci, tak mlč.  Nebo také: Kdybys býval mlčel, tak bys zůstal filozofem.