Jak to doopravdy bylo: Zelenský válku nechtěl. Západ mu ji nařídil…

Protiproud

GLEN DIESEN

na základě autentických citací hlavních aktérů eskalace války Západu proti Rusku na Ukrajině dokládá, že vojenský konflikt vznikl skutečně jen a pouze na základě tlaku Západu na Rusko ve snaze jej zlikvidovat, a když se to nepodařilo, donutil kyjevský režim, aby nabídl krev Ukrajinců

V únoru 2022 Rusko vtrhlo na Ukrajinu, aby si vynutilo urovnání poté, co některé země NATO sedm let podkopávaly mírovou dohodu Minsk-2. První den po invazi Zelenskij potvrdil, že ho Moskva kontaktovala, aby s ním jednala o jednání založeném na obnovení neutrality Ukrajiny. 3. den po invazi se Rusko a Ukrajina dohodly na zahájení jednání o míru založeném na stažení ruské armády výměnou za ukrajinskou neutralitu. Na tuto podmínku Zelenskij reagoval kladně, dokonce vyzval k uzavření „dohody o kolektivní bezpečnosti“, která by zahrnovala Rusko – aby se zmírnilo bezpečnostní soupeření, které vyvolalo válku.

Jednání, která následovala, jsou označována jako istanbulská jednání, při nichž byly Rusko a Ukrajina blízko dohodě, než ji USA a Spojené království sabotovaly.

Washington jednání bez předběžných podmínek odmítl

Ve Washingtonu existovala značná motivace využít velkou zástupnou armádu, kterou na Ukrajině vybudoval, k oslabení Ruska jako strategického soupeře, a to spíše než přijmout neutrální Ukrajinu. První den po ruské invazi, kdy Zelenskyj příznivě reagoval na zahájení jednání bez předběžných podmínek, mluvčí USA odmítl mírové rozhovory bez předběžných podmínek, protože by Rusko muselo nejprve stáhnout všechny své síly z Ukrajiny:

„Nyní vidíme, že Moskva navrhuje, aby se diplomacie odehrávala zbraněmi, nebo když moskevské rakety, minomety a dělostřelectvo míří na ukrajinský lid. To není skutečná diplomacie… Pokud to prezident Putin myslí s diplomacií vážně, ví, co může udělat. Měl by okamžitě zastavit bombardovací kampaň proti civilistům, nařídit stažení svých sil z Ukrajiny a dát světu zcela jasně a jednoznačně najevo, že Moskva je připravena k deeskalaci”.

Jednalo se o požadavek kapitulace, neboť ruská vojenská přítomnost na Ukrajině byla pro Rusko vyjednávacím trumfem k dosažení cíle obnovení neutrality Ukrajiny. O necelý měsíc později byl tentýž americký mluvčí dotázán, zda Washington podpoří Zelenského jednání s Moskvou, na což odpověděl záporně, neboť konflikt je součástí širšího boje:

„Je to válka, která je v mnoha ohledech větší než Rusko, je větší než Ukrajina… Klíčové je, že jsou zde v sázce principy, které mají univerzální platnost všude, ať už v Evropě, ať už v Indopacifiku, kdekoli mezi tím”.

Chceme dlouhou válku proti Rusku

Koncem března 2022 Zelenskij v rozhovoru pro týdeník Economist prozradil, že „na Západě jsou lidé, kterým nevadí dlouhá válka, protože by přinesla vyčerpání Ruska, i kdyby to znamenalo zánik Ukrajiny a bylo to za cenu ukrajinských životů“.

Izraelští a turečtí zprostředkovatelé potvrdili, že Ukrajina i Rusko byly ochotny uzavřít kompromis, který by ukončil válku, než USA a Velká Británie zasáhnou, aby zabránily nastolení míru.

Zelenskij kontaktoval bývalého izraelského premiéra Naftaliho Bennetta, aby zprostředkoval mírová jednání s Moskvou. Bennett poznamenal, že Putin je ochoten učinit „obrovské ústupky“, pokud Ukrajina obnoví svou neutralitu, aby ukončila expanzi NATO. Zelenskij tuto podmínku přijal a „obě strany si velmi přály příměří“.

Bennett však tvrdí, že USA a Velká Británie poté zasáhly a „zablokovaly“ mírovou dohodu, protože dávaly přednost dlouhé válce. Západ, který měl k dispozici silnou ukrajinskou armádu, odmítl istanbulskou mírovou dohodu a došlo k „rozhodnutí Západu pokračovat v úderech na Putina“ místo toho, aby usiloval o mír.

Ke stejnému závěru dospěli i turečtí vyjednavači: Rusko a Ukrajina se dohodly, že konflikt vyřeší obnovením neutrality Ukrajiny, ale NATO se rozhodlo bojovat proti Rusku s Ukrajinci jako zástupným cílem. Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu tvrdil, že některé státy NATO chtějí válku prodloužit, aby vyčerpaly Rusko:

„Po jednáních v Istanbulu jsme si nemysleli, že válka bude trvat tak dlouho…. Ale po zasedání ministrů zahraničí NATO jsem měl dojem, že v členských státech NATO jsou tací, kteří chtějí, aby válka pokračovala – ať válka pokračuje a Rusko oslabuje. Situace na Ukrajině je příliš nezajímá”.

Numan Kurtulmus, místopředseda Erdoganovy politické strany, potvrdil, že Zelenskyj byl připraven podepsat mírovou dohodu ještě před zásahem USA:

„Tato válka není mezi Ruskem a Ukrajinou, je to válka mezi Ruskem a Západem. Tím, že Spojené státy a některé evropské země podporují Ukrajinu, zahajují proces prodlužování této války. To, co chceme, je ukončení této války. Někdo se tu však snaží válku neukončovat. USA považují prodloužení války za svůj zájem”.

Ukrajinský velvyslanec Oleksandr Čalja, který se účastnil mírových rozhovorů s Ruskem, potvrdil, že Putin „zkusil vše“, aby dosáhl mírové dohody, a že se jim podařilo „najít velmi reálný kompromis“. Davyd Arahamia, ukrajinský parlamentní zástupce a šéf Zelenského politické strany, tvrdil, že klíčovým požadavkem Ruska byla ukrajinská neutralita: „Byli připraveni ukončit válku, pokud bychom, podobně jako kdysi Finsko, přijali neutralitu a zavázali se, že nevstoupíme do NATO. To byl vlastně hlavní bod. Všechno ostatní jsou kosmetické a politické ‘doplňky’.” Také Oleksij Arestovyč, bývalý Zelenského poradce, potvrdil, že Rusko se zabývalo především obnovením ukrajinské neutrality.

Hlavní překážka míru tak byla překonána, neboť Zelenskyj při jednáních nabídl neutralitu.” Předběžnou mírovou dohodu potvrdily Fiona Hillová, bývalá úřednice Rady národní bezpečnosti USA, a Angela Stentová, bývalá národní zpravodajka pro Rusko a Eurasii. Hillová a Stentová napsaly článek do časopisu Foreign Affairs, v němž nastínily hlavní podmínky dohody:

„Zdá se, že ruští a ukrajinští vyjednavači se předběžně dohodli na obrysech vyjednaného prozatímního urovnání: Rusko ustoupí na pozice z 23. února, kdy kontrolovalo část Donbasu a celý Krym, a výměnou za to Ukrajina slíbí, že nebude usilovat o členství v NATO a místo toho dostane bezpečnostní záruky od řady zemí”.

Boris Johnson jede do Kyjeva

Co se stalo s Istanbulskou mírovou dohodou? Dne 9. dubna 2022 se britský premiér Boris Johnson vydal do Kyjeva, aby dohodu narychlo sabotoval, a jako záminku uvedl zabíjení v Buči. Ukrajinská média uvedla, že Johnson přijel do Kyjeva se dvěma vzkazy:

„První je, že Putin je válečný zločinec, mělo by se na něj tlačit, ne s ním vyjednávat. A druhým je, že i když je Ukrajina připravena podepsat s Putinem nějaké dohody o zárukách, oni [Spojené království a USA] nejsou”.

V červnu 2022 Johnson na zasedání skupiny G7 a NATO prohlásil, že řešením války je „strategická vytrvalost“ a že „nyní není čas se dohodnout a povzbuzovat Ukrajince, aby se spokojili se špatným mírem.“ Johnson také publikoval článek ve Wall Street Journal, v němž se vyslovil proti jakémukoli vyjednávání: „Válka na Ukrajině může skončit pouze porážkou Vladimira Putina.” Před cestou Borise Johnsona do Kyjeva Niall Ferguson vyzpovídal několik amerických a britských představitelů, kteří potvrdili, že bylo rozhodnuto o ‚prodloužení konfliktu, a tím vykrvácení Putina‘, neboť ‚jedinou konečnou hrou je nyní konec Putinova režimu‘.

Německý generál ve výslužbě Harald Kujat, bývalý šéf německého Bundeswehru a bývalý předseda Vojenského výboru NATO, potvrdil, že Johnson mírová jednání sabotoval. Kujat tvrdil: „V této souvislosti je třeba zdůraznit, že se jedná o velmi důležitou otázku: „Ukrajina se zavázala, že se vzdá členství v NATO a nedovolí umístění žádných cizích vojsk nebo vojenských zařízení“, zatímco ‚Rusko zřejmě souhlasilo se stažením svých sil na úroveň z 23. února‘. Avšak „britský premiér Boris Johnson 9. dubna v Kyjevě zasáhl a zabránil podpisu. Odůvodnil to tím, že Západ není připraven na ukončení války.” Podle Kujata Západ požadoval ruskou kapitulaci: „Nyní je opakovaně požadováno úplné stažení jako předpoklad pro jednání.” Generál Kujat vysvětlil, že tento postoj byl způsoben válečnými plány USA proti Rusku:

„Jejich deklarovaným cílem je oslabit Rusko politicky, ekonomicky a vojensky do té míry, aby se pak mohly obrátit na svého geopolitického soupeře, který jediný je schopen ohrozit jejich nadvládu jako světové velmoci: Ne, v této válce nejde o naši svobodu… Rusko chce zabránit svému geopolitickému rivalovi USA získat strategickou převahu, která by ohrozila bezpečnost Ruska”.

Co Ukrajině řekly USA a Velká Británie? Proč Zelenskij uzavřel dohodu, když si byl vědom toho, že některé západní státy chtějí využít Ukrajinu k vyčerpání Ruska v dlouhé válce – i kdyby to mělo Ukrajinu zničit? Zelenskij pravděpodobně dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout: Pokud by Zelenskij usiloval o mír s Ruskem, pak by se mu nedostalo podpory ze Západu a předvídatelně by čelil povstání krajně pravicových/fašistických skupin, které USA vyzbrojily a vycvičily. Naopak pokud by se Zelenskij rozhodl pro válku, pak by NATO poslalo všechny zbraně potřebné k porážce Ruska, NATO by na Rusko uvalilo ochromující sankce a NATO by tlačilo na mezinárodní společenství, aby Rusko izolovalo. Zelenskij by tak mohl dosáhnout toho, co se nepodařilo Napoleonovi ani Hitlerovi – porazit Rusko.

Zelenského poradce Oleksij Arestovyč v roce 2019 vysvětlil, že velká válka s Ruskem je cenou za vstup do NATO. Arestovyč předpověděl, že hrozba vstupu Ukrajiny do NATO „vyprovokuje Rusko k zahájení rozsáhlé vojenské operace proti Ukrajině“ a Ukrajina by mohla vstoupit do NATO po porážce Ruska. Předpokládalo se, že vítězství nad Ruskem je jisté, protože Ukrajina bude pouze předvojem širší zástupné války NATO: „V tomto konfliktu nás bude Západ velmi aktivně podporovat – zbraněmi, vybavením, pomocí, novými sankcemi proti Rusku a dost možná i zavedením kontingentu NATO, bezletovou zónou atd. Neprohrajeme, a to je dobře”.

NATO zapnulo propagandistickou mašinérii, aby přesvědčilo veřejnost, že válka proti Rusku je jedinou cestou k míru: Ruská invaze byla „nevyprovokovaná“; cílem Moskvy bylo dobýt celou Ukrajinu a obnovit Sovětský svaz; stažení Ruska z Kyjeva nebylo projevem dobré vůle, který by měl být opětován, ale projevem slabosti; s Putinem nebylo možné vyjednávat; a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg následně tvrdil, že „zbraně jsou cestou k míru“. Západní veřejnost, po desetiletí indoktrinovaná protiruskou propagandou, uvěřila, že NATO je pouze pasivní třetí stranou, která se snaží chránit Ukrajinu před nejnovější reinkarnací Hitlera. Zelenskému byla přisouzena role nového Churchilla – statečně bojujícího do posledního Ukrajince, místo aby se smířil se špatným mírem.

Nevyhnutelný Istanbul+ pro ukončení války

Válka neprobíhala podle očekávání. Rusko vybudovalo silnou armádu a porazilo ukrajinskou armádu postavenou NATO; sankce byly překonány přeorientováním ekonomiky na Východ; a namísto izolace – Rusko se ujalo vedoucí úlohy při budování multipolárního světového řádu. Jak lze válku ukončit? Návrhy na dohodu o členství v NATO výměnou za území ignorují skutečnost, že hlavním cílem Ruska není území, ale ukončení expanze NATO, protože je považováno za existenční hrozbu. Expanze NATO je zdrojem konfliktu a územní spor je jeho důsledkem, proto jsou ukrajinské územní ústupky výměnou za členství v NATO vyloučené.

Základem jakékoli mírové dohody musí být vzorec Istanbul+: Istanbulský vzorec: dohoda o obnovení neutrality Ukrajiny a územní ústupky jako důsledek téměř tříleté války. Vyhrožování rozšířením NATO po skončení války bude pouze motivovat Rusko k anexi strategického území od Charkova po Oděsu a k zajištění toho, aby na Ukrajině zůstal pouze nefunkční zbytkový stát, který nebude schopen být použit proti Rusku.

To je krutý osud pro ukrajinský národ a miliony Ukrajinců, kteří tolik trpěli. Byl to také předvídatelný výsledek, jak v březnu 2022 varoval Zelenskij: „

Na Západě jsou lidé, kterým nevadí dlouhá válka, protože by znamenala vyčerpání Ruska, i kdyby to znamenalo zánik Ukrajiny a šlo o vyhlazení Ukrajinců“.