Izrael neútočí, protože byl napaden, útočí, protože má záminku

Hizballáh potvrdil, že izraelský úder, který zabil stovky lidí v obytných budovách v Bejrútu, zabil i vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Je šílené vidět, jak lidé ospravedlňují tak hrozné útoky na základě toho, že byl zabit také politický vůdce, který se jim nelíbí. Jako, to myslíte vážně? To je vaše zdůvodnění?? Že masakr může krýt politickou vraždu?

Bílý dům vydal prohlášení, ve kterém tleskal úderu a nazval ho „mírou spravedlnosti“, protože Hizballáh „byl zodpovědný za zabití stovek Američanů během čtyř desetiletí vlády teroru“.

Ukazuje se, jak malou hodnotu připisuje západní impérium arabským životům, když atentát, který zabil stovky libanonských civilistů, je považován za „spravedlivý“ jakožto odveta za zabití stovek Američanů během čtyř desetiletí.

A nyní se Izrael údajně připravuje zahájit „omezenou“ pozemní invazi do Libanonu.

Hájit izraelské agrese slovy „Izrael byl napaden!” by dávalo větší smysl, kdyby Izrael nebyl zřejmým podněcovatelem a nereagoval na útok mnohem závažnějšími vlastními útoky a nevyužíval jakýkoli útok k ospravedlnění pokračování již existující agendy.

Izrael nezabíjí všechny tyto lidi, protože byl napaden, Izrael zabíjí všechny tyto lidi, protože dostal záminku. Izrael vždy chtěl získat více půdy a odstranit obyvatelstvo, které se mu protiví. Využívá politického momentu, který mu dal 7. říjen, k zavedení agendy, kterou chce zavést po generace. Izrael drtí a drtí a drtí své cíle generaci za generací a čeká, až se dostatečně zradikalizují, aby mu poskytli záminku.

Existuje mnoho spekulací o tom, zda a kdy se Írán více zapojí do současného konfliktu, ale ať nastane jakákoliv účast Íránu v konfliktech na Blízkém východě, bude mít nekonečně větší legitimitu než účast USA.

Dlouho bylo zřejmé, že západní liberálové lžou o tom, kdo jsou a co zastávají, ale bylo zapotřebí demokratů, kteří dohlíželi na genocidní zvěrstva během celého volebního období, aby to plně každému ozřejmili.

Peter Daou, dlouholetý poradce demokratů, napsal nedávno na X: „Vždy jsem byl protivník Trumpa a vždy budu. Ale ukázalo se, že Bidenovo prezidentství je daleko smrtelnější a krvavější než Trumpovo.”

Výše uvedené prohlášení Daoua je kvantifikovatelně, nesporně pravdivé a je zničující pro argument, že demokraté by měli být podporováni ve jménu „menšího zla“. Jediný způsob, jak to ignorovat, je myslet si, že pocity a pohodlí amerických liberálů jsou důležitější než cizí životy.

To neznamená, že Trump je dobrý, nebo že není válečný štváč, nebo dokonce, že by byl nutně menší válečný štváč než Biden, kdyby byl znovu zvolen. Znamená to však, že tento způsob myšlení „volte demokraty, aby bylo ohroženo méně lidí“ není založen na faktech nebo důkazech a dává smysl pouze v rámci západního supremacistického světového názoru, který nepovažuje nezápadní životy za rovnocenné se životy západních. Pokud nemáte takový světonázor, je okamžitě jasné, že neexistuje žádný podložený důvod věřit, že volit demokraty vede ke snížení škod na celém světě.

Ve skutečnosti neexistuje žádný způsob, jak zjistit, který prezidentský kandidát by v případě zvolení způsobil více škody, protože oba jsou tak obscénně hrozní a vražední a neexistuje způsob, jak předvídat, jak se jejich hrozná vražednost projeví v politice během doby, kdy jsou v úřadu. Jediné, co můžete udělat, je nakreslit pomyslnou čáru mezi „zahraniční politikou“ a „domácí politikou“ a oddělit je od sebe a pak říci „dobře, tento kandidát mi zpříjemňuje domácí politiku, takže je lepší“ zatímco ignorujete skutečnost, že drtivá většina zločinů amerických prezidentů se odehrává mimo hranice Spojených států.

Skutečné snižování škod by znamenalo ukončení systémů, které vás nutí vybrat si mezi dvěma vražednými válečnými štváči, a znamenalo by to rozbití samotného impéria USA. Cokoli jiného než toto je jen oklamání sebe sama.

Vyšel nový propagandistický film s názvem „We Will Dance Again“ o útoku Hamasu ze 7. října. Nevím, trochu si myslím, že kdyby se moje země zuřivě snažila rozpoutat třetí světovou válku uprostřed aktivní genocidy, nespěchala bych „znovu tančit“.

Rusko oficiálně změnilo svou jadernou doktrínu a snížilo práh pro to, kdy bude povoleno použití jaderných zbraní, v reakci na západní agrese.

Někdy v budoucnu bude heslo „Blafují, překročte červenou čáru“ o krok přes čáru. Pokud budeme pokračovat po této trajektorii, v určitém okamžiku Rusko udělá něco děsivého, aby znovu nastolilo důvěryhodné odstrašení.

Otázka, kterou si musíme položit, zní: stojí to za to?

Odpovězte si každý sám.

*

CAITLIN JOHNSTONOVÁ, překlad a poznámky Jana Mačíková Kunšteková