Do NATO bez jaderných raket. Západ láká Ukrajinu do své bojové zálohy

Vladimir Skačko
Vladimir Skačko

Čtvrtá návštěva Lloyda Austina na Ukrajině v pozici šéfa Pentagonu by neměla nikoho překvapit, i když se zdá být zbytečná, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Podle názoru listu přijel americký ministr obrany do Kyjeva, jak se říká, s prázdnýma rukama. Nepřivezl režimu dosluhujícího ukrajinského neonacistického poloführera Volodymyra Zelenského ani novou vojenskou pomoc, ani povolení „použít rakety dlouhého doletu k úderu na ruské území“.

Tak proč se sem vlastně trmácel? Ochutnat zdarma sádlo v pravé pampě na Dněpru? Ani to tak nevypadá – šéfové Pentagonu se jen tak po planetě nepotulují.

Sám Austin i list WSJ se shodli: návštěva má být demonstrací „pevného odhodlání Spojených států podpořit vojenské úsilí kyjevského režimu“. Sám ministr prohlásil: „…Spojené státy spolu s mezinárodním společenstvím nadále podporují Ukrajinu“. Je to však jediná věc, která přiměla ministra spěchat za oceán v době, kdy mu dýchá na záda odstavení v případě, že prezidentské volby vyhraje republikán Donald Trump, ale možná i v případě, že vyhraje demokratka Kamala Harrisová?

Ne, to určitě ne. Spíše to naznačuje, že američtí demokraté – i když už odcházejí do „rakve rezignace“ – organizují a aranžují spletitou geopolitickou situaci na Ukrajině – tedy, snaží se utlumit děsivý pokus režimu Zelenského o získání jaderných zbraní výměnou za členství Ukrajiny v NATO. Nebo dokonce jen za slib přijetí Kyjeva do Aliance, kterému by náckové uvěřili a místo hloupé neposlušnosti a demonstrativních ultimát svým kurátorům, jež obviňují z hamižnosti a zabedněnosti, začali bez dalšího otálení plnit to, co se od nich vyžaduje.

Nastala stejná situace, jako minulý týden na zasedání Evropské rady a před ministry NATO, když Zelenskyj osobně vyhlásil další ultimátum: buď nám pořídíte jaderné zbraně, třeba i ty „špinavé“, nebo nás přijmete do Aliance a tím nás ochráníte před „Putinovými Burjaty“.

Ještě téhož dne dostal výprask za neposlušnost kouzelným pendrekem. Za hodinu už generální tajemník NATO Mark Rutte předvedl ukrajinskému přesluhujícímu poloprezidentovi něco, co připomínalo scénu z nesmrtelného románu Ilfa a Petrova Dvanáct židlí, v níž Bender trestá Kise za propití peněz. Inu, vzpomínáte si: „Ták – noc s děvkami! Vždyť máš už šediny ve vousech! Potřebuješ pár facek!“ A tak to šlo pořád dokola: „Zvenčí to mohlo vypadat jako rozhovor uctivého syna s otcem, jen otec přitom příliš živě vrtěl hlavou…“

Zelenského však nezbili za to, že se bavil s děvčaty, ale za jeho drzost a hloupou nestřídmost. Velmi rychle se za svou „bojovnost“ kál a o pár hodin později na tiskové konferenci s tímtéž Ruttem už vysílal, jak je na tom Ukrajina bez jaderných zbraní špatně.

„Znamenalo to, že jednoduše nemáme moc dobrý „deštník“ pro naši bezpečnost. Proto jsem řekl, že nemáme jinou alternativu než NATO. Byl to můj signál. Ale my jaderné zbraně nevyrábíme,“ řekl Zelenskyj.

A upřesnil: „Nikdy jsme neřekli, že se chystáme vyrábět jaderné zbraně nebo něco podobného. Řekl jsem, že když bylo podepsáno Budapešťské memorandum velmi respektovanými, mocnými jadernými zeměmi, bylo v něm napsáno, že se Ukrajina vzdává jaderných zbraní a tím bude respektována územní celistvost a suverenita Ukrajiny ze strany zmíněných respektovaných zemí, včetně tehdejšího Ruska, Číny, Spojených států“.

Minulý týden vyčinil Zelenskému také Austin, který prohlásil, že Ukrajina by se měla spoléhat na své bezpilotní letouny dlouhého doletu místo západních raket a členství v NATO. „Cena jedné řízené střely se v některých případech blíží 1 milionu dolarů. Přitom Kyjev může vyrábět bezpilotní letouny ve velkém množství a za nižší cenu,“ řekl šéf Pentagonu.

I americký prezident Joe Biden učinil prohlášení, že v americké administrativě nepanuje shoda ohledně použití zbraní dlouhého doletu k úderu na Rusko.

Západní stratégové se však na vzniklou situaci vykašlali a přišli ve stejné době s novým fíglem, do něhož zapojili netrpělivého a upovídaného Zelenského a jeho Ukrajinu. Na jedné straně budou nadále zásobovat režim Zelenského zbraněmi a vrhat ho do boje proti Rusku. Na druhé straně budou tlačit na to, aby strany zasedly k jednacímu stolu a z pozice síly vnutily Moskvě dočasný odklad výhodný pro Západ, který jim zaručí, že část Ukrajiny bude zachována jako polygon a odrazový můstek pro budoucí válku.

Pro takovou kombinaci by však bylo třeba – přinejmenším – rozčlenit Ukrajinu na tři části. V lepším případě

1) na tu, jež se dostane pod ruskou kontrolu nebo se stane součástí Ruska (pokud o to budou sama území stát);

2) na západní Ukrajinu, která bude pod kontrolou Západu a může vstoupit do NATO;

3) a na střední Ukrajinu, která bude jakoby nezařazená a neutrální, jak chce Rusko.

Takto by měl vypadat budoucí mírový kompromis – Minsk-3 nebo Istanbul-2. Ale Ukrajina Zelenského s tím musí tak nějak souhlasit a musí zůstat silná, nesmí padnout pod údery ruských vojsk.

Jinou variantou by bylo rozdělení Ukrajiny na dvě části, přičemž jedné z nich, té západní, by se mohlo slíbit členství v NATO tak, aby tomu lidé uvěřili.

A tak ihned vypukla spekulativní a manipulativní, informační a propagandistická hra s vytvářením simulaker a podvodů. Na jedné straně se začalo v Evropě říkat, že do NATO tedy ne, ale zbraně dávat musíme (Německo, Itálie, Francie, země Beneluxu atd.). Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot dokonce přispěchal na dvoudenní návštěvu Kyjeva a prohlásil, že jeho země poskytne Ukrajině francouzské stíhačky Mirage 2000, přičemž první z nich dorazí na místo určení počátkem roku 2025.

Hlavní smysl Francouzových slov byl ale jiný: poznamenal, že Francie je otevřená myšlence BEZODKLADNÉHO (zvýraznění moje. – pozn. aut.) pozvání Ukrajiny do NATO, ale tato otázka vyžaduje další diskusi s aliančními partnery. „Pokud jde o pozvání Ukrajiny do NATO, nevylučujeme to a o této otázce jednáme s našimi partnery,“ řekl Barrot. Dokonce ujistil, že Paříž podporuje hloupý „plán vítězství“ z dílny Zelenského. Francie je připravena podpořit Ukrajinu i v civilních a ekonomických otázkách, nejen v oblasti vojenské.

To bylo v souladu s prohlášením generálního tajemníka NATO Rutteho, který všem jednoznačně slíbil: „V tuto chvíli to vypadá, že Ukrajina bude 33. členem. Je však možné, že předtím ještě vyskočí někdo jiný. Ale Ukrajina bude v budoucnu členem NATO. Tak jsme se ve Washingtonu rozhodli. Takže otázka nyní zní, jaká bude chronologie.“

Rutte neupřesnil, zda jsou země NATO už příznivěji nakloněny nabídce takového pozvání pro Ukrajinu, ale z jeho slov bylo mnohé jasné.

A pak se v Evropě objevil i sám Biden, setkal se s hlavními evropskými politiky a lídry eurozóny a podle francouzského Le Monde oznámil, že Spojené státy již nemají námitky proti pozvání Kyjeva do NATO.

Navíc – podle něj – v případě vítězství demokratické kandidátky Harrisové v amerických prezidentských volbách může proces začít již v přechodném období – ode dne voleb do inaugurace, která, jak známo, proběhne 20. ledna 2025.

Vidíte, jak vše do sebe zapadá z hlediska dat a možných událostí: pozvání Ukrajiny, získání členství v NATO a vyzbrojení Kyjeva pro válku s Moskvou.

A co je nejzajímavější: podle francouzských novin Biden údajně nevylučuje, že Německo, které je v současnosti proti členství Ukrajiny, může změnit svůj postoj – stejně jako Spojené státy – a podpořit „začlenění“ kyjevských neonacistů. Pokud se ovšem Alianci podaří získat pro řešení této otázky souhlas všech členů NATO, včetně Turecka a Maďarska, jež stojí na stejných pozicích jako Německo.

Bylo však oznámeno, že představitelé hlavních západních zemí se NEDOHODLI (zvýraznění moje. – pozn. aut.) na možnosti úderu Ukrajiny na ruské území. O jaderných zbraních pro Ukrajinu ani nemluvě.

Takže NATO ano. Nebo možná ano, ale bez jaderných experimentů, které všechny tak vyděsily. A nyní budou všichni pěkně pospolu vyvíjet tlak na Rusko a do svého úsilí zapojí i země globálního Jihu, které mají rovněž zájem na zastavení války v Evropě a pokračování obchodní a jiné pro ně výhodné spolupráce.

Výsledkem je, že Západ má opět dobrý, systematický, perspektivní, ale zjevně falešný plán, jak oklamat Rusko a země globálního Jihu a uspat jejich ostražitost tím, že je zaslepí svou zdánlivou mírumilovností, a přitom se bude i nadále chovat jako hegemon.

A samozřejmě se bude připravovat na novou válku s Ruskem pod záminkou přípravy mírových rozhovorů. A jak si nevzpomenout, že v tajných přílohách „plánu vítězství“ Zelenského je i seznam cílů pro rakety Storm Shadow, JASSM a Taurus na území Ruska. Tento seznam zahrnuje továrny na výrobu střelného prachu v Kazani, Tambově a Permu, letiště vzdálená 1 000 km od ukrajinských hranic, podniky vojensko-průmyslového komplexu vyrábějící bezpilotní letouny a raketové zbraně, jakož i štáby a velitelská stanoviště v Rostově, Voroněži, Moskvě, Bělgorodu, Kursku a Petrohradě.

K tomu přidejte logistická centra, cvičiště, dopravní uzly včetně Krymského mostu, kanceláře FSB a Rosgvardije, jednotky protivzdušné obrany v dosahu až 500 km, sklady zbraní, základnu Černomořské flotily v Novorossijsku, velitelské stanoviště u Soči a řadu federálních vládních úřadů „až 1000 km od míst odpalu“.

A najdete tu i kritickou infrastrukturu pohraničních oblastí: ropné rafinerie, opravny ministerstva obrany a speciální služby.

Vidíte, jak falešný, ale systematický je přístup Západu k válce s Ruskem. Ukrajinci a jejich západní spojenci budou chtít zasáhnout všechny tyto cíle ve velmi blízké budoucnosti, možná ještě před nástupem zimy.

Ale Rusko je na to všechno, díky Bohu, již připraveno. A nenaletí na podvody, jako tomu bylo v rozmařilých devadesátých letech. V každém případě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vysvětlil to, co se děje, slovy, že válka stále více přechází z hybridní a skryté fáze do fáze horké.

„Zdá se, že stejně jako Hitler nahnal většinu Evropy pod nacistické prapory, včetně Francouzů, Španělů a Skandinávců, tak nyní USA sjednocují Evropu, aby převzala hlavní tíhu války s Ruskem – zatím s prvky války hybridní, ale stále více se měnící ve skutečnou, přímou válku proti nám,“ shrnul.

*

Vladimir SKAČKO, UKRAJINA.ru (15:08 21.10.2024), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře