Ukrajinci mají zemřít

Je to ta samá Nulandová, která rozdávala bonbóny na Majdanu a která řekla, že USA neutratily 5 miliard USD na „podporu demokracie“ na Ukrajině, aby učinily jakékoli kompromisy s Ruskem. Jisté je, že Ukrajina se mohla vyhnout obětem dohodou s Ruskem na samém začátku války. Byl by to akt suverénní politiky země a vytržení z poručnictví USA a Anglie. Zelenskyj, který se dostal k moci pod mírovými hesly a který měl hledat kompromis s Ruskem, by byl hrdina. Ale podlehl nátlaku Anglosasů, kteří Ukrajině nařídili, aby „stále bojovala“, a tím jako vůdce suverénního státu ztratil jakýkoli manévrovací prostor. Jiná věc je, zda kdyby vydržel a podepsal mír s Ruskem, přežil by alespoň jeden den ve své pozici, svržené „nesmiřitelnými vlastenci“ podporovanými CIA a MI6. Tehdy mohl přijít i o život.

Ještě nevíme všechno. Jedno je však jisté – od chvíle, kdy Kyjev odmítl vyjednaný mír, za tuto válku nenesou odpovědnost pouze Putin a Rusko a morální výhoda Ukrajiny přestala existovat. Toto povědomí se zatím k mnoha lidem, zejména v Polsku (ale i v Česku – pozn.red.NR), nedostalo. Níže je článek publikovaný na gazeta.ru informující o rozhovoru Victorie Nulandové s ruským opozičním novinářem Michailem Zygarem:

*

Kyjev odmítl podepsat Istanbulské dohody s Ruskem, protože Washingtonu a Londýnu se jejich podmínky nelíbily, uvedla bývalá náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová. Dohoda podle ní učiní Ukrajinu „kastrovanou“ a „demilitarizovanou“, aniž by uvalila omezení na Ruskou federaci. Jednání probíhala na jaře 2022, kde se delegacím podařilo dohodnout na návrhu dokumentu, ale nikdy k dohodě nedospěly.

Ukrajina změnila názor na uzavření Istanbulských dohod s Ruskem na jaře 2022 vinou konzultací se Západem, který je považoval za “nerentabilní”. Bývalá náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová to řekla v rozhovoru s ruským [opozičním] novinářem Michailem Zygarem.

Podle Nulandové si Spojené státy zpočátku „nebyly příliš vědomy“ podrobností plánované dohody. Kyjev se však na konci jednání rozhodl „poradit“ se západními spojenci, „kam stejně všechno směřuje“. Washingtonu se nelíbily mírové podmínky, stejně jako Londýnu. Ukázalo se, že dokument zakazoval Ukrajině držet určité zbraňové systémy, ale neobsahoval podobná omezení pro Rusko.

„Nám, Britům a všem ostatním, bylo jasné, že hlavní podmínka [ruského prezidenta Vladimira] Putina byla propašována do přílohy dokumentu, na kterém pracovali (…) Rusko se nemuselo stáhnout. Na hranici s Ukrajinou nebyl požadavek mít ochranné pásmo. Na hranicích nebyl žádný zákaz držení zbraní. Ukrajinská i neukrajinská delegace si proto začaly klást otázky, zda je tato dohoda dobrá. A tehdy se rozpadla,“ vysvětlila Nulandová.

Zdůraznila, že fakt vyjednávání neznamená, že se země skutečně dohodnou. Spojené státy si nebyly jisté, jaké pravomoci mají delegace a zda jsou Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ochotni podepsat text svých vyjednavačů. Moskva by však pravděpodobně s těmito pro ni výhodnými podmínkami souhlasila, domnívá se Nulandová.

„Myslím, že mnoho lidí a možná i sám Zelenskij tušilo, že se chystají padnout do pasti. A pokud by Putin mohl získat tuto zcela vykastrovanou demilitarizovanou Ukrajinu úplně za nic, proč by odmítal,“ dodal bývalý náměstek ministra zahraničí.

Prvním, kdo odhalil roli Západu v neúspěchu Istanbulské dohody, byl počátkem roku 2023 bývalý izraelský premiér Naftali Bennett . Účastnil se jednání jako prostředník a uvedl, že Německo, Francie a Spojené státy dohodu zablokovaly. Podle něj se Západ rozhodl Putina „drtit, ne vyjednávat“. „Přerušili jednání a já si myslel, že se mýlili. Ale teď řeknu, že je příliš brzy na to dělat závěry,” řekl Bennett.

Na podzim roku 2023 představil svou verzi vedoucí ukrajinské delegace na těchto jednáních Davyd Arachamia. Z neúspěchu dohody obvinil Borise Johnsona , tehdejšího britského premiéra. Sám Johnson tato obvinění popřel. „Když jsme se vrátili z Istanbulu, Boris Johnson přiletěl do Kyjeva a řekl, ať s nimi nepodepisujeme vůbec nic. Zkrátka pojďme bojovat,“ řekla Arachamia.

Zároveň vyjmenoval další faktory, které uzavření smlouvy bránily. Klíčovým bodem dokumentu pro Rusko bylo podle něj odmítnutí Ukrajiny vstoupit do NATO, ale „cesta do NATO je napsána“ v ukrajinské ústavě. Kyjev navíc Moskvě v podstatě „nedůvěřoval“ a ukrajinské úřady nevěděly, zda Moskva smlouvu dodrží.

„Oba argumenty jsou, mírně řečeno, nejednoznačné. Ano, ústava se za válečného stavu změnit nedá, ale pokud by někdo chtěl, mohl by zde najít řešení – vždyť je to technický problém. Pokud jde o důvěru, to je ještě podivnější teze, protože podle dohody neměla svá vojska stáhnout Ukrajina, ale Rusko. A to pouze výměnou za rozhodnutí o neutrálním statusu [Ukrajiny], které se může kdykoli obnovit,“ zhodnotilo slova Arachamie ukrajinské vydání Strany.ua.

Rusko a Ukrajina zahájily jednání téměř okamžitě po ruské speciální vojenské operaci, přičemž delegace se nejprve sešly v Bělorusku a poté v Turecku. V Istanbulu se zástupcům státu podařilo připravit návrh smlouvy o trvalé neutralitě a bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, kromě stran konfliktu jej měly podepsat i garantující státy: Spojené státy, Francie, Velká Británie a Čína. Později však jednání zkrachovala a strany se nedohodly.

**

vd, novarepublika, myslpolska, na snímku Viktoria Nulanová v Kyjevě na Majdanu, kde intrikovala proti legálně zvolenému ukrajinskému prezidentu Viktoru Janukoviči.

*

Na podporu projektu „Nová Republika“ je určen účet ve Fio-bance: 2300 736 297 / 2010. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar. Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

***