Petr Fiala, Václav Klaus a velké povodně? Aneb, kam se poděla AČR, a další vládní perličky, které každého nadzvednou. Analýza.

Mohu to tvrdit. Protože první rozkaz AČR k okamžitému zahájení záchranných akcí AČR jsem v létě 1997 vydal já ve večerních hodinách, asi kolem 22 hodin, první noci povodní, nadporučíkovi H, a ten s pohotovostní zásahovou jednotkou, která držela na Severní Moravě pohotovost každý den v roce,  do 60 minut vyrazil z posádky 21. záchranného pluku Kozlov směrem do Jeseníku, kde povodně udeřily jako první. K vyslání dalších připravených záchranných jednotek bylo tenkrát třeba souhlasu “službu konajícího nejvyššího státního představitele” ČR. Z tria Havel, Zeman, Klaus uvedenou noc funkci držel Václav Klaus, a ten krátce po půlnoci, asi 20 minut od zaslání mé žádosti, (byl jsem ve službě operačního dozorčího), ke schválení zásahu AČR na Severní Moravě, akci potvrdil. Tenkrát k tomu stačily dva pozdně noční faxy, a rozhodný přístup Klause, který dal akci okamžitě a bez váhání zelenou. Vyčleněné záchranné pluky AČR se tak okamžitě v prvních hodinách povodní, technicky vzato přes noc do rána, připravily k výjezdu, a se svítáním už z jejich posádek vyrážely první kolony terénních aut, těžké ženijní technicky, hasičské techniky, zdravotní techniky, a plovoucí tanková soulodí. Tyto obojživelné transportéry, které na své korbě uvezly na zemi i po vodě i vojenská auta, se osvědčily hlavně při záchraně a evakuaci osob v níže položených zaplavených oblastech kolem Olomouce. Na rozsah povodní, bylo tenkrát sil i techniky zoufale málo, ale byly, a díky rozdílu přístupů Klause a Fialy k řešení povodní, byl rozdíl z dnešního pohledu nejméně +48 hodin pro tehdy agilního Václava Klause!

Proč však AČR nyní nezasahuje stejně aktivně jako v roce 1997, je otázka navýsost zajímavá. Pomineme-li rozdílné osobnostní charakteristiky povah Václava Klause a Petra Fialy, které určitě v letošním zpožděném probuzení válečnického dua Černochová – Řehka ze snů o válce s Ruskem do holé povodňové reality naší republiky, hrají svou nezpochybnitelnou roli. Je tu otázka letadel F-35. Je tomu sotva týden, co Washington podepsal smlouvu s Rumunskem na dodávku 32 kusů F-35 za pěkných 7.2 miliardy USD. Černochová s Fialou si letos objednali 24 kusů F-35, ale za 6.6 miliardy USD, (150 miliard CZK). Přepočtem na Rumunskou cenu měla Černochová zaplatit Washingtonu za 24 letadel jen 5.4 miliardy USD. Pomineme-li úvahu, zda se zaktivizoval Topolánkův Dalík, není pro rozdíl v ceně skoro žádné vysvětlení. Letadla F-35 se vyrábějí pouze ve dvou variantách, a ta druhá je pouze pro potřeby Izraele. Rumuni si navíc sjednali i dodávku rezervních motorů, což jsem u Černochové nepostřehl.

Rozdíl v ceně rumunských a fialových F-35 je 1.2 miliardy USD, tedy pěkných 27 miliard CZK! Proč o tom hovořím v souvislosti s povodněmi. V době povodní 1997 disponovala AČR celkem 5 záchrannými pluky Civilní ochrany, ve kterých sloužilo po 500 vojácích, a ti byli vybaveni ke všem typům záchranných akcí. V každém pluku drželo hotovost 60 vojáků, ženistů, hasičů a zdravotníků, včetně rotmistrů a důstojníků. K akci byli připraveni do 60 minut. Tyto pluky byly po roce 1997 různě redukovány, a přemisťovány, třeba jeden do nyní zatopeného Hlučína (!).  Ale nakonec byly zrušeny, aby se ušetřila 1 miliarda CZK nutná každý rok na jejich udržování v tabulkových stavech. Pluky, vlastně redukované už na prapory, byly zrušeny v roce 2007, kdy vládnul Topolánek, a radil mu Dalík, známý z kauzy vymáhání úplatků za Pandury. Rozdíl v ceně rumunských a fialových F-35 by i při dnešní inflaci určitě pokryl existenci nových záchranných praporů CO v rámci AČR, třeba v tom Hlučíně! Pokud mermomocí chtějí Foltýn, Fiala, Černochová a Řehka připravovat válku s Ruskem, měli by na ní hlavně připravit záchranné složky AČR, a to znamená obnovit záchranné pluky CO. Proč to však neudělají, protože by jim nezbylo na přípravu války s Ruskem. A proto dnes není AČR schopná pomáhat občanům postiženým povodněmi stejně jako v roce 1997, a nebo před tím.

Úplnou perličkou je ovšem nynější záplava Dolní Lutyně, kam chtěl ještě počátkem září Fiala natvrdo umístit jakousi asijskou výrobnu lithiových baterií, tedy technologii, která je i podle EU mimořádně nebezpečná zejména pro zdroje pitné vody. (Podrobně vysvětleno v MAP 2089.) Prostě typický Fiala, dělá vždy vše obráceně.

Ve středu budu natáčet pořad u Petra Hájka na Protiproudu. Dejte mu na mail vědět, nebo na můj, jestli se mám srovnání obou povodní věnovat. Jinak bude pořad hlavně o novinkách z ruské a africké fronty.

*

Michael Svatoš, MaP 2097