Peníze, které už neutíkají

Dále konstatuje, že v  prvním čtvrtletí ruská ekonomika vzrostla o 5,4 % a ve druhém čtvrtletí o 4,0 %. Toto tempo je srovnatelné s Čínou (nárůst o 5,0 % a 4,7 %). Těžko to srovnávat se stagnací ekonomiky Evropské unie, která se v prvních dvou čtvrtletích pohnula jen o 0,3 %. Víme, že ruská ekonomika je poháněna stabilním přílivem peněz z exportu, především z ropy. Můžete však vyvážet a nic z toho nezískat, jako v případě Polska, kde sice generujeme příjmy z exportu zboží a služeb, ale zisky plynou do zahraničí do centrál západních korporací  – uvádí autor.

U polského  východního souseda byl tento jev mnohem závažnější. Příjmy z těžby surovin unikaly z Ruska jako ze starého sudu. Legální a nelegální „odliv kapitálu“ jsou symbolické kufry dolarů a obrovské převody prostřednictvím pochybných obchodních operací a bank.

Kreml pracuje na kontrole tohoto fenoménu již léta a když v roce 2022 Západ drancoval státní i soukromé ruské peníze – ekonomické elity (západními konkurenty nazývané „oligarchové“) se se svým bohatstvím uchýlily pod křídla vlastního státu, protože jen ten jim zaručoval obranu.

Výsledkem je, že konečný výsledek ruské ekonomiky (vyjádřený v položce „běžný účet“, který zohledňuje i finanční toky) se zlepšuje mnohem více než obchodní bilance. Za první čtyři měsíce roku 2024 činil 31,7 miliardy USD, zatímco před rokem byl dvakrát nižší. Rusko má tedy k dispozici stále více zdrojů, které věnuje na rozvoj své ekonomiky.

Jak uvádí Szczęśniak,  podniky proto i přes velmi vysoké úrokové sazby (18 %, zatímco v Polsku je to 5,75 %) nemají problémy s dostupností kapitálu a jejich úvěrové portfolio rychle roste. V roce 2020 – právnické osoby přijaly 336 miliard rublů nových úvěrů, 2021 – 460 miliard, 2022 – 604 miliard, v roce 2023 – až 1 022 miliard. Letošní rok je ještě rychlejší – za sedm měsíců přibylo až 1 050 miliard rublů úvěrů, což je více než za celý loňský rok a třikrát více než v roce 2020. Ruská ekonomika dohání mnoho let velmi slabého vnějšího financování. Dnes se do toho sypou obrovské prostředky.

Když to srovnáte s Polskem, tady je to naopak. Po letech boomu slábne externí financování a zmenšuje se portfolio podnikových úvěrů. Při srovnání našich ekonomik – v Rusku je portfolio podnikových úvěrů 3,5 bilionu zlotých  (80,7 bilionu rublů), v Polsku – 420 miliard. Odhadem podle HDP nebo počtu obyvatel je dnes ruská ekonomika mnohem více saturována (2,5krát v přepočtu na HDP a 3,5krát na hlavu) produkčním kapitálem dluhu (pozn.: nemluvíme o spotřebitelských úvěrech).

Je však vhodné připomenout, že stejně jako u exportu   jsou kapitálové zdroje Ruska maličkostí ve srovnání s mocí západních financí. Žádná ruská banka není zařazena do světové top 20, zatímco tam je 10 čínských a 5 amerických bank. Kapitalizace ruské burzy cenných papírů je nepostřehnutelným zlomkem globálního kapitálu akumulovaného ve veřejných akciích západních společností kótovaných na burze. Těchto několik desítek magnátů, které jejich konkurenti nazývají „oligarchové“, nebo značné státní prostředky, ještě nejsou kapitálem v měřítku Západu, který hromadí bohatství po mnoho staletí.

Ruský stát však investuje, co má, a má stále více, do rozvoje své suverénní ekonomiky, zejména průmyslu. A docela se mu to – podle Andrzeje Szczęśniaka  – daří.

*

Andrzej Szczęśniak, Myśl Polska, překlad Jan Urbach, kráceno, Vaše Věc