Ke zločinům liberalismu

Marek Pavka nevidí dějiny liberalismu jenom ve světle jeho vlastní mytologie – jako každá moderní ideologie má svou odvrácenou temnou stránku.

Při diskusích týkajících se liberalismu se často operuje s tím, že do současné, tyranské podoby zdegeneroval a že v minulosti měl zcela jiný charakter.

Pokusím se ukázat, že násilí a teror byly pro liberály typické už v minulosti, a to na krvavých kapitolách této ideologie, z nichž některé jsou sice méně známé, ale právě je proto musíme připomínat, abychom pochopili, s kým máme co do činění.

Vynálezci koncentráků

Tak především to byli liberálové, kdo vynalezl koncentrační tábory. Na počátku 60. let 19. století narazili savojští sjednotitelé Itálie vedení hrabětem Cavourem, prvním premiérem sjednocující se Itálie – a liberálem – na tuhý odpor v Království obojí Sicílie, při jehož zlomení neváhali sáhnout k hromadným popravám civilistů bez soudu. Zajatí vojáci armády Království obojí Sicílie byli drženi v zajateckých táborech, které se vyznačovaly příšernými podmínkami. Spisovatel Fernando Riccardi je označuje za koncentrační tábory, přičemž zajatci „namačkaní jako zvířata celé dny nedostávali jídlo ani vodu.“ Jednalo se například o tábory Fenestrelle či San Maurizio Canavese(ve kterém bylo k říjnu 1861 12 447 vojáků z Království obojí Sicílie). Historik Roberto Martucci uvádí zprávu jednoho savojského činitele z října 1860, kde píše o těchto zajatcích v jedné milánské věznici s tím, že „všichni jsou pokryti strupy a červy, přičemž mnozí trpí očními a pohlavními chorobami.“ Brutalitu savojské armády v Neapolsku popsal právník a politolog Franco Molfese v knize „Storia del brigantaggio dopo l´unita“. Jiný právník Fulvio Izzo pak vylíčil ukrutnosti v savojských táborech, které označuje za tábory koncentrační, v knize „I lager dei Savoia. Storia infame del Risorgimento nei campi di concentramento per meridionali“.

Tato vymoženost se rychle ujala i jinde. V roce 1871, za prusko-francouzské války, vláda liberála Léona Gambetty ve Francii zřídila tábor Conlie (bretaňsky Koñli) pro vojáky z Bretaně. Ti byli pařížskou elitou považováni za velmi nespolehlivé, protože hovořili bretaňsky a nikoli francouzsky, protože to byli silně věřící katolíci a protože v Bretani stále žila vzpomínka na to, že až do 16. století zde existovalo nezávislé vévodství, ostatně v letech 1794 až 1800 tamní obyvatelé vedli ozbrojenou vzpouru při pařížské vládě. Samotný Gambetta bretaňské vojáky označil za „odsouzeníhodný odpad“. V táboře Conlie bylo drženo celkem 60 tisíc vojáků, přičemž kvůli otřesným podmínkám zde vypukly epidemie a táborový lékař, který nebyl schopen vojákům pomoci, raději rezignoval. To ale nebylo všechno. Z tábora bylo posláno do boje proti Prusům 12 tisíc bretaňských vojáků, kterým ovšem vláda dala jen 4000 zastaralých pušek. Jinými slovy 8 tisíc vojáků, které považovala za nespolehlivé, poslala bezbranné proti pruské vojenské mašinerii – aby se jich takto zbavila. Už víte, koho by česká mocenská věrchuška – která se tak třese na to, abychom vstoupili do války – poslala na východní frontu jako prvního? Ostatně právě na Ukrajině tamní režim takto „preferenčně“ posílá do masomlýnku obdobně „politicky nespolehlivé“ Rusíny a Maďary z Podkarpatské Rusi. Spisovatel Yann Brekilien o těchto událostech z období prusko-francouzské války napsal knihu s příznačným názvem „Bretaňský holokaust“.

Při povstání Kubánců proti španělské vládě na přelomu 19. a 20. století guvernér Kuby, liberální generál Arsenio Martínez Campos přišel s tzv. rekoncentrací, kdy civilisté měli být drženi ve střežených táborech, aby nemohli pomáhat povstalcům. Celkem tam byla přesunuta třetina kubánského obyvatelstva, tedy 500 až 600 tisíc obyvatel. Děsivé podmínky v táborech podle španělského historika Jordiho Maluquera de Motese znamenaly smrt pro 155–170 tisíc civilistů, podle kubánského historika Carlose M. Trellese y Govína dokonce pro nejméně 300 tisíc civilistů, kteří tam byli drženi. Právě ze španělského pojmu „reconcentración“ zřejmě vzešel termín „koncentrační tábor“.

Prakticky v té samé době použili stejnou taktiku Britové v jižní Africe proti búrským civilistům během tzv. druhé búrské války, přičemž jejím hlavním strůjcem byl generál Herbert Kitchener. Tento generál prohlásil, že „Búrovémusejí být drženi v zajetí jako divá zvěř“. Proto bylo v těchto táborech internováno 117 tisíc búrských civilistů, z nichž 27 tisíc zemřelo – nepočítaje v to oběti obdobných táborů pro černošské obyvatelstvo. Ministrem kolonií, který nesl jako člen vlády vůbec největší odpovědnost za průběh búrských válek, byl notorický nepřítel Búrů (a liberál) Joseph Chamberlain, který přesvědčil vládu, aby proti Búrům vojensky zasáhla.

Pro zajímavost: Herbert Kitchener obdobně jako Arsenio Martínez Campos, nebyl žádný apolitický generál a po skončení koloniální kariéry se stal ministrem liberální vlády Herberta Asquitha.

„Nejsou to lidské bytosti!“

Ale vraťme se do Evropy. Zde byly velmi dobře zdokumentovány násilnosti prováděné během tzv. balkánských válek v letech 1912 až 1913 jednotlivými armádami vůči zajatým vojákům a civilistům, a to díky činnosti mezinárodní komise složené ze zástupců všech tehdejších velmocí (včetně 3 nositelů Nobelovy ceny). Její zpráva vyšla na počátku léta 1914, jenže pak vše zastínil sarajevský atentát a následné události. Pozastavme se tedy u zločinů páchaných Řeckem, které vedl liberální premiér Eleftherios Venizelos, Bulharskem, které vedl liberální premiér Ivan Gešov, a Srbskem, které vedl liberální premiér Nikola Pašič. K nim se hned po svém nástupu k moci na počátku roku 1913 přidali mladoturci – tedy liberálové – v samotném Turecku.

Pokud jde o řecký podíl, zpráva mezinárodní komise uvádí: „den za dnem byli (v Řecku) Bulhaři prezentováni jako monstra a na veřejnosti byl vybičováván šovinismus, který pak vedl k brutálnímu průběhu války. Obecný postoj Řeků k Bulharům je vystihnut široce rozšířeným výrokem: Nejsou to lidské bytosti!“ Komise zaznamenala výmluvné výpovědi řeckých vojáků. „Všechny dívky, na které jsme narazili, jsme znásilnili. (…) Všechny Bulhary, kteří nám padli do rukou, jsme zmasakrovali a jejich vesnice jsme vypálili. (…) Vyloupali jsme jim oči zaživa.“

Brutalita ze strany bulharských vojsk vůči řeckým civilistům v Doxatu a Serresu je včetně fotografií zdokumentována na stranách 79 až 92 zprávy, kterou si můžeme přečíst v digitalizované podobě. Když Bulhaři dobyli na Turcích Edirne (nebo také Drinopol), zřídili pro poražené na ostrově na řece Tundža zajatecký tábor. Na straně 112 zprávy je fotografie stromů, jejichž kůru okousali hladoví zajatci. Na stranách 142 a 143 nalezneme výčet bulharských ukrutností vůči Srbům, včetně obětí upečených nad ohněm, uřezaných končetin, jazyků, uší a nosů a vyloupaných očí.

Obdobné násilnosti ze strany srbské armády vůči bulharským zajatým vojákům a bulharským a albánským civilistům nalezneme na stranách 143, 146 a 149, výpovědi jednotlivých účastníků válek týkající se řeckých a srbských ukrutností jsou v dodatcích na stranách 300 až 316 a 317 až 325. Výpovědi týkající se počínání bulharských vojsk jsou na stranách 285 až 299, hrůzy v Edirne jsou očitými svědky vylíčeny na stranách 341 až 347. Na stranách 347 až 349 jsou svědectví o teroru mladoturky vedených osmanských sil vůči Arménům ve městě Malgara.

Genocida

A tím se dostáváme ke genocidám, které v Osmanské říši za první světové války zosnoval triumvirát složený z ministra vnitra Talata paši, ministra války Envera paši a ministra námořnictva Džamala Paši. To byli členové liberálního mladotureckého hnutí a stejně orientovaného Výboru pro pokrok a jednotu. Nejznámější je samozřejmě genocida Arménů, při které zahynulo podle různých odhadů 300 tisíc až 1,5 milionu osob. Během těchto událostí mladoturci použili postupy, které známe i odjinud – masové popravy, koncentrační tábory a pochody smrti.

Arméni nebyli jediní, triumvirát zorganizoval také vyvražďování osmanských Řeků, a to přesně podle vzoru genocidy Arménů. Hodně toho o tom věděli Němci, osmanští váleční spojenci. Podle německého vojenského přidělence v Istanbulu Enver Paša prohlásil v říjnu 1915, že „hodlá řeckou otázku vyřešit během války (…) stejným způsobem jako arménský problém.“ V lednu 1917 německý kancléř Theobald von Bethmann-Hollweg konstatoval: „Existují indicie, že Turci chtějí zničit řecký element jakožto nepřítele státu stejně jako předtím Armény. (…) Všechno, co bylo učiněno Arménům, se nyní děje Řekům.“ (Midlarsky, M.: The Killing Trap: Genocide in the Twentieth Century. Cambridge, 2005. S. 342 – 343) Počet obětí se odhaduje na 300 až 900 tisíc, přičemž násilnosti probíhali i po pádu triumvirátu a nástupu kemalistů.

Mladoturci tehdy také nařídili a provedli i genocidu asyrských, syrských a chaldejských křesťanů, označovanou novoaramejským pojmem „sajfo“. Odhad počtu obětí se pohybuje od 250 tisíc po 500 tisíc lidí.

Shrnutí

Koncentráky, teror, genocidy. Každou jinou ideologii by za takové zločiny čekalo zatracení.

Jestliže liberálové ….   (dokončení textu najdete ZDE)

Marek Pavka

5 4 hlasy
Hodnocení článku
13 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
standa
standa
před 1 měsícem

Tady malá faktická oprava – 1. koncentrační tábor vzniknul, po objevení Ameriky, na území Ameriky a založený byl křesťanskými kněžími – tam docházelo ke vší zvěrské brutalitě proti Indiánům a tam byla také genocida zahájena. Poslední brutální koncentrační tábor byl Britský cca do roku 1956 na africkém území včetně všech brutálních zločinů – mučení,… Číst vice »

maxim
maxim
před 1 měsícem

Všechny ty bludy liberalismu o svobodě, pluralitě, konkurenční soutěži a tak dále, jenom maskují sprostý parazitismus na kolektivní společnosti.. Lidskou přirozeností je kolektivní vzájemně výhodná spolupráce -symbiosa, tento symbiotický kolektivismus lidí vždy vytvářel fugující základ společnosti … Ale v novověku po úpadku a reformaci novozákonního křesťanství se začaly konstituovat novověké státy -monarchie a republiky, navracející lid… Číst vice »

maxim
maxim
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  maxim

Joooo.., Marx to výše uvedené podrobně analyzoval a popsal, ale většina lidí už byla tak poškozena liberální debilitou že nic nechápala a dnes už vůbec nic pro svoli super liberální debilitu nechápe .. Lenin a Stalin se proto ujali úkolu zbavit lidstvo liberální debility, Leninovi se to celosvětově nepodařilo, ale Stalin v Ruské říši… Číst vice »

Praded
Praded
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  maxim

Lenin byl odchovanec sionistů a nebýt Stalina, tak se to všechno vyvíjelo úplně jinak. Stalin vyrůstal úplně za jiných podmínek, které ho naučily nepárat se z parazity a zrádci. To nemohl řešit sám a tak také docházelo i k zlým činům. Ovšem N.S. Chruščov tam byl celý čas, takže se také na tom podílel. Jenže to… Číst vice »

Praded
Praded
před 1 měsícem

Za feudalizmu si feudálové hradily náklady na války sami. Za kapitalizmu je hradí ti nejchudší a ještě k tomu jako první musí nasadit své životy. Větší a velcí parazité na tom ještě vydělávají, přitom se armáda vydržuje a války vedou v jejich prospěch. Co z toho má člověk, žijící od výplaty k výplatě?

Primak
Primak
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Praded

Ne že bych nesouhlasil s konečným závěrem, ale že by feudálové si hradili náklady sami – myšleno ze svého? Odkud asi to bohatství přišlo? A kdo pak asi za ně bojoval a pokládal své životy? Feudalismus byl jiný, tedy lepší než kapitalismus?

Jinde zase čtu, žer kapitalismus odstranil bídu…

maxim
maxim
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Primak

Noo …, Primáku, ti feudálové podle Pradědy nebyli tak pokřivení a bezectní jako ti co je ve “vedení společnosti” nahradili v novověku, bojovali sami za sebe v čele vojska a vojáky -žoldnéře si platili ze svých “příjmů”. Středověká společnost byla společností stavovskou bez rozdělení na “novověké antagonické třídy”, to znamená že společnost byla přirozeně… Číst vice »

maxim
maxim
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Primak

Primáku, Primáku … Kapitalismus že odstranil bídu ?…, jací idioti to tvrdí, a jací idioti tomu věří …
Právě kapitalismus rozdělil společnost na bohaté a chudé, dřívější feudální podané postupně připravil o obživu na jimi obdělávané půdě a v průmyslovém období k chudým v průmyslových městech přestal mít jakoukoli odpovědnost …

Prodost
Prodost
před 1 měsícem

V jistém, stále diskutovaném textu je liberalismus popsán coby emancipace jisté entity. Je nejen proto sice odvážné, ovšem zcela přesné ztotožnit jej se sionismem. Howg

Karel2002
Karel2002
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Prodost

Já pod pojmem liberalismus chápu především svobodu jedince. Že není ničím zotročen. Co je na tom špatného?

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Karel2002

Vidíš snad naplnění tohoto smyslu?
Měli jsme tu kdysi lidovou demokracii… Bylo na ní TEORETICKY něco špatného?
Každá, sebeušlechtilejší myšlenka je vzápětí zneužita, znásilněna nebo se protlačí na její povrch spousta špíny, zapáchající česnekem.

Praded
Praded
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Karel2002

Zotročen v tomto smyslu může být jenom člověkem za nějakým účelem. Můj otec říkával: Je to samý mus a to je samý hnus.

cablik
cablik
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Karel2002

Jé je Karle kde žijete vy nevidíte co se děje lidi jsou zavírání s pranýřováni to je ale svoboda jedince. Čim dřív to skončí tím líp.