Čeká nás válka anebo Putin znovu jen mrkne okem?

Svět se blíží ke svému konci. Je to konec, který nemá nic společného s údajným globálním oteplováním, prděním krav, organizovanými pandemiemi či rasismem. Za naší destrukci stojí prostá neochota Washingtonu přimout fakt, že svět přestává uznávat celosvětovou americkou nadvládu jako neměnný a věčný stav.

Jak lze tak mimořádné sobectví pochopit? Bude jeho plodem válka? Gilbert Doctorow, opatrný komentátor, 10. září ve svém článku „Šílená bezohlednost kolektivního Bidena“ napsal: “Třetí světová válka, vedená alespoň zpočátku konvenčními zbraněmi, je nyní vzdálena jen několik dní, maximálně týdnů”.

Co to opatrného Doctorowa k vyslovení tak odvážného názoru vedlo?
Odpověď je nasnadě. Spojené státy a Británie právě Zelenského režimu povolily použít rakety dlouhého doletu, které mu už dříve dodaly. Ovšem s tím, že o jejich použití rozhodnou, až tzv. dozraje čas. Jde o rakety Storm Shadow a pravděpodobně také neviditelné střely s dosahem 1 500 km a známé jako JASSM, které dokáží “proniknout hluboko do ruského srdce a přivést tak válku na ruské území”, jak uvedl gang  Zelenského.

Doctorow uvádí, že ruská likvidace ukrajinské armády přiměla neokonzervativní Bidenův režim k poslednímu zoufalému a bezohlednému činu, kterým se „eskalací konfliktu do světové války” pokouší připravit Rusko o jeho vítězství.

Současně s touto americkou idiocií vést raketové útoky do hloubi  Ruska všímá si Doctorow i dění na Blízkém východě a domnívá se, že „Spojené státy už Izraeli povolily zahájit plnohodnotnou válku proti Libanonu“. A to navzdory skutečnosti, že Libanon požívá ochrany Íránu a Írán zase ochrany Ruska.

 Máme zde tedy hned dvě vyhlídky na vypuknutí velkých válek, které budou jaderné. A je skutečně prazvláštní, že v západních médiích a ani v „debatě“ mezi Trumpem a Kamalou, se o této dvojité krizi ani slovo neutrousí. Jako by USA  žádné experty na zahraniční politiku a na Rusko neměly, ale měly pouze zastánce oficiálního vládního narativu.

Řízený narativní svět, ve kterém žijeme, nás ovšem činí slepými vůči realitě. Doctorow dochází k závěru, že „aktuálně lokalizovaný konflikt na Blízkém východě se může v okamžiku stát regionální válkou, která se v okamžiku dalším stane druhou frontou k válce mezi Spojenými státy a Ruskem” Doctorow je člověk, se kterým mohu souhlasit.

 Ale jednu pochybnost mám. Stejně jako byl Putin po dobu osmi let znehybněn svou iluzi o Minské dohodě a nedokázal se připravit na nadcházející konflikt, a stejně tak, jak se zdá, si stále ještě neuvědomuje, že je ve válce s NATO a nevede tedy jen „omezenou vojenskou operaci na Donbasu”, a stejně tak, jak odmítl uvědomit si, že vedením nikdy nekončící války dovolil Západu, aby se do střetu totálně zapojil, čímž jeho charakter značně rozšířil, je možné, že Putin v sobě stále ještě popírá realitu a nevidí válku, která se rozvíjí částečně též  kvůli jeho vlastní nečinnosti?

 Vzhledem k tomu, že samotná ruská média hlásí, že Číňané spolupracují se sankcemi Washingtonu proti Rusku a odmítají  zabývat se rusko-čínskými finančními transakcemi, čímž posilují klín, který Washingtonu vráží do údajné čínsko-ruské aliance, je docela dobře možné, že Washington zvítězí nad těmi, kteří sice americký hegemonický řád zpochybňují, ale přikročit k něčemu významnějšímu než jsou protesty, ochotni  nejsou.

 Putinův problém spočívá zkrátka v tom, že je americkým liberálem z poloviny 20. století věřícím v dobrou vůli. A jeho západní rival funguje na marxistickém principu, že násilí je jedinou účinnou silou v dějinách.

Vybral a přeložil Lubomír Man
paulcraigroberts