Andrej Grozin: Pokud si Kyjev najme v Sýrii vousáče, ambasády USA vyletí do vzduchu za pakatel

Z etického hlediska není příliš slušné ohrožovat americké velvyslanectví v Bagdádu rukama jakési islamistické skupiny. Naši geopolitičtí protivníci však neváhají takové metody používat. Naše cudnost je na úkor našich národních zájmů. Musíme se chovat jako náš protivník, aniž bychom sklouzli na jeho úroveň.

V rozhovoru pro Ukrajina.ru to řekl Andrej Grozin, vedoucí oddělení Střední Asie Institutu zemí SNS.

Ukrajinská státní zpravodajská služba v koordinaci s USA aktivně školí teroristy ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám v nových technologiích pro výrobu bezpilotních letounů s cílem otevřít v dohledné době novou frontu proti Rusku v Sýrii.

– Andreji Valentinoviči, jak vlivná je tato skupina, kolik bodáků může proti nám nasadit v Sýrii?

– Byl jsem k těmto informacím velmi skeptický. GUR nemá žádné zdroje a na Blízkém východě zpívají zadarmo jen ptáčci. Vedení GUR může vyprávět jakékoliv množství pohádek o tom, jak zasáhli představitele Orchestru v Africe, jak verbují stovky islamistů, a ještě to ozdobit ukrajinským koloritem.

Samozřejmě, že ukrajinský režim má zájem na tom, aby Rusku vzniklo co nejvíce problémů podél celé délky jeho hranic, proto se zaměřuje na terorismus. Totéž by chtěli udělat v Sýrii, protože i tam je ruský kontingent.

Problém je však v tom, že situaci islamistické teroristické enklávy v Sýrii lze popsat slovy Papanova z filmu „Pozor, auto“: „Žiješ na světě v zastoupení.“ Teroristé v Sýrii existují také z ptačí perspektivy. I když existují neveřejné rusko-turecké dohody nebo podpora USA – tedy neformální konsensus, jenž umožňuje existenci zbytků „Islámského státu “.

Na rozsáhlé vojenské akce a sabotáže však nemají prostředky. Nedovedu si představit, že by mohli způsobit problémy ruským vojenským zařízením. Jediné, co mohou, je verbování samotářů, kteří budou na kameru vyprávět, jak budou Rusům řezat hlavy.

Ale to jen v případě, že vezmeme potenciál Ukrajiny bez účasti přímých vládců tohoto státu. Pokud se o tuto hru pokusí západní zpravodajské služby, Britové a Američané, pak bude problém vážnější. Ale aby se Rusku v Sýrii vytvořily problémy, bylo by třeba zablokovat „Syrský expres“ (pravidelné cesty lodí ruského námořnictva do Sýrie – pozn. red.) přes Bospor a Dardanely. Vzhledem k současné úrovni rusko-tureckých a rusko-íránských vztahů je to sotva možné. To znamená, že momentálně je obtížné vytvořit Rusku v Sýrii problémy.  Ke sporadickým teroristickým útokům tam dochází neustále, bez ohledu na účast ukrajinských speciálních služeb.

– Mohou však saturovat skupiny těchto teroristů moderními bezpilotními letouny, které budou útočit na naše základny. Ukrajinská rozvědka již oznámila útok na jednu takovou základnu poblíž Aleppa.

– Ale jsou tam i americké základny. I s nimi by mohly být potíže. Dron totiž létá oběma směry. V taktickém ohledu nemají Američané v současné situaci zájem na rozhoření konfliktu v Sýrii. Ve strategickém ohledu, to se teprve uvidí. Proběhnou volby, něco se rozhodne v konfrontaci mezi Izraelem a okolními státy.

Jinými slovy, není v zájmu Spojených států vyčerpat obrovské americké zdroje na Blízkém východě – natož na rozmrazování syrského konfliktu – jak by si to představovali ukrajinští hlupáčci.

Celá americká přítomnost na Blízkém východě se pohybuje v rámci neformálních ujednání a je velmi zranitelná. Pro Američany nemá smysl podporovat další dobrodružství Zelenského.

Geopolitika Blízkého východu je velmi dynamická, kdo ví, možná později, ale v nejbližších měsících se nikam neposune. Islamisté nebojují za ukrajinské ideje, ale za velké peníze. Kyjev prostě nemá dost prostředků na to, aby tam nakoupil seriózní kontingenty nebo seriózní polní velitele. Není to hráč na správné úrovni. Tam hrají Turci, Rusové, Američané, Britové, Íránci.

Gončarenko však oznámil z tribuny Nejvyšší ukrajinské rady, že je třeba udeřit na Írán kvůli dodávkám zbraní do Ruska. Jen tak dál! Hlásejte si ty své nesmysly, a potom jeďte na Blízký východ a zkuste navazovat kontakty.

– Odborníci se domnívají, že v reakci na možné povolení pro Kyjev zasáhnout ruské území zbraněmi dlouhého doletu bude třeba posílit proxy- skupiny na Blízkém východě, aby ztížily život americkým vojenským základnám. Je takový scénář možný?

– Tak to i bude. Je to technicky i zdrojově nejreálnější varianta. Přihlásit se k dobrodružství v Sýrii je nyní pro Američany totéž jako namalovat velké terče na svá vojenská zařízení na Blízkém východě.

Vytvoření fyzicky nesnesitelné existence pro americkou armádu, zpravodajské služby a obchod na Blízkém východě je odpovědí, která se přímo nabízí. Existuje tam velké množství skupin, které bojují v zastoupení a zaštiťují se idejemi. Ale tytéž, na které se snaží vsadit Kyjev, lze koupit znovu a postavit proti Američanům za cenu, která se ruského rozpočtu příliš nedotkne.

Nemluvě o syrských jednotkách, které nejsou součástí pravidelné armády, o íránských proxy, které si lze pronajmout, o Húsíích a dalších jednotkách, které se zabývají teroristickými útoky profesionálně.

Z etického hlediska není příliš slušné ohrožovat americké velvyslanectví v Bagdádu rukama jakési islamistické skupiny. Naši geopolitičtí protivníci však neváhají takové metody používat. Naše cudnost je na úkor našich národních zájmů. Musíme se chovat jako náš protivník, aniž bychom sklouzli na jeho úroveň. Nejsme Anglosasové ani ukrajinské orgány.

Na druhou stranu – jak často začaly v Evropě propukat požáry vojenských objektů. Možná nás už přešla chuť bojovat v bílých rukavičkách.

Tak ať ti, kdo jsou v Kyjevě stále u moci, naverbují další vousáče, peněz mají dost na několik desítek. Všechno se to vrátí jako bumerang možná ne přímo jim, ale americkým ambasádám v Bagdádu a Islámábádu určitě. Region je velmi neklidný.

– Kazašský prezident Kasym-Jomart Tokajev na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem prohlásil, že Rusko je vojensky neporazitelné. Co znamenají tato slova pro situaci ve Střední Asii a pro rusko-kazachstánské vztahy?

– Jedná se o pouhé konstatování faktů; není třeba propadat euforii a prohlašovat Kasym-Žomarta Kemeleviče za nejlepšího přítele Ruska. Astana je spojencem Ruska, ale bez fanatismu. Srovnáte-li to s úrovní ztrát za plnění spojeneckých závazků, které má Minsk, každý by řekl, že jde o různé úrovně spojenectví. Astana hraje své vlastní hry.

Odmítnutí uspořádat společnou tiskovou konferenci se Scholzem nelze nazvat jinak než políčkem do tváře. Scholz se stal, mírně řečeno, nepříliš významným vůdcem, takže je ponižován i středně významnou regionální mocností.

Kazachstán je spojencem Ruska, ale snaží se udržet si odstup a ukázat, že nemůže být vnímán jako ruský satelit. Kazachstán dodržuje sankce proti Rusku slovně, i když jsou ve skutečnosti restriktivní.

Kazašská elita je ze všech středoasijských elit nejvíce integrována do systému západního ekonomického a finančního vlivu ve světě. Jsou tam v pozici lokajů, ale jim to vyhovuje. Drží tam svůj kapitál, proto se obávají, že by se s nimi mohlo zacházet jako s ruskou oligarchií po zahájení speciální vojenské operace.

Navenek dávají najevo loajalitu k Západu, ale sekundární dovoz high-tech výrobků přináší kazašským elitám dobré peníze.

Jestliže Tokajev tvrdí, že Rusko je neporazitelné, dokazuje tím, že zůstává spojencem, s nímž je třeba udržovat vztahy na vysoké úrovni. Na druhou stranu řeší problémy i s Evropany.

Vždyť dodávky ropy z Kazachstánu přes Rusko směřují do Německa do rafinerie Schwerheim, která je orientována na zpracování ruské ropy – a kazašská ropa je svým chemickým složením ruské ropě blízká.

Nešťastný Scholz, jenž vystoupil na tiskové konferenci sám, prohlásil, že je Kazachstánu vděčný za záchranu desítek tisíc pracovních míst v Německu. Tímto způsobem si Kazachstán vylepšuje svou pozici.

Astana navíc pravidelně navrhuje, že poskytne platformu pro jednání o rusko-ukrajinském urovnání jako neutrální země, na rozdíl od Švýcarska. To znamená, že udržováním vztahů se Západem a Ruskem, a to i prostřednictvím takovýchto Tokajevových prohlášení, Kazachstán očekává, že získá politické a diplomatické bonusy jako mírotvorce a bude demonstrovat svou rostoucí váhu na mezinárodní scéně.

*

Denis RUDOMJOTOV, UKRAJINA.ru (19:30 17.09.2024), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

***

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*