Analýza: Syndrom tokajícího Řehky? US nukleární experiment PTP-2 v Praze? Jaderná válka podle agenta StB Pávka, nebo jaderný mír podle ředitele CIA Burnse?

Den předtím, než tokající český generál Řehka vyhlásil, že z ruské jaderné odvety, za jeho pomatené nápady ostřelovat Rusko hloubkovými raketami, mít strach netřeba, prohlásil ředitel CIA Bill Burns v přítomnosti ředitele MI-6 Richarda Moora, že už na podzim 2022 existovalo “skutečné riziko”, (“genuine risk”), že v důsledku prolomení ruských obranných linií u Charkova, Putin nařídí použití ruských taktických jaderných zbraní. A je obecně známo, že už v listopadu 2022 se v Ankaře sešli ředitel CIA Bill Burns a ředitel ruské SVR Sergej Naryškin, a otázky nepřekročitelných červených linií, které štvou tokajícího Řehku, spolu důkladně probrali. A že od té doby jsou prostě některé vojenské akce pro Zelenského režim tabu, a Washington je nepovoluje, ač si v Praze v transu leckdo toká.

Proč však z Prahy, tak najednou, aby se překročily červené linie a Ukrajina mohla začít dalekonosnými raketami ostřelovat Rusko, aby se empiricky zjistilo, zda to spustí ruskou jadernou reakci, společně tokají Petr Pavel, Jan Farský, Danuše Nerudová, Karel Řehka a další proameričtí Fialové, když už i mluvčí Pentagonu jejich argumenty vyvrátila. Je navýsost podezřelé. A doslova to připomíná okolnosti první umělé jaderné reakce na světě, známé jako experiment Piglet, Tigger and Pooh z 2. prosince 1942. (Zdroj na Petr Pavel)

Když Enrico Fermi a další vědci řešili záhady konstrukce jaderné bomby, bylo nutno nejprve stanovit, kolik štěpného materiálu je třeba dostat do určité potřebné blízkosti, aby se sama spustila jaderná reakce. Výsledek nebylo možné logicky odvodit, ani vypočítat, a tak musel nastoupit experiment Piglet, Tigger and Pooh. Ve 3.36 odpoledne vědci na squashovém kurtu chicagské univerzity začali do hromady 40 tisíc grafitových bloků naskládaných do tvaru krychle o výšce dvou osob vkládat bloky uranu a pomocí tří Geigerových počítačů, nazvaných Prasátko, Tygr a Pú, měřili růst produkce neutronů, kterou zvyšující se množství štěpného materiálu ručně vkládaného do grafitové hromady vyvolává. Bezpečný průběh rekce byl řízen třemi kadmiovými tyčemi zasunovanými do reaktoru. První byla automatická, řízená na dálku. Druhá havarijní, připravená k okamžitému manuálnímu zastavení nukleární reakce. A třetí, rovněž ručně, ovládal fyzik Georg Weil. Ten ji po vložení uranu vytáhnul, čímž v hromadě grafitu vyvolal první umělou štěpnou reakci, a potom ji zase zasunoval a vysunoval, aby se dalo přesně vypočítat, kolik uranu 235 bude třeba k výrobě jedné atomové bomby. Celá konstrukce hromady grafitu i množství použitého uranu vylučovaly jaderný výbuch, nevylučovaly však úplně, že se štěpná reakce vymkne kontrole a radioaktivitou zamoří své okolí, a ozáří vědce.

Enrico Fermi, na fotce v červeném ovále, šéf jaderného experimentu PTP provedeného v USA 2. prosince 1942.  Experiment PTP měl za cíl empirickým způsobem zjistit, jaká je hranice, za níž následuje jaderná exploze.  40 tisíc grafitových bloků nutných pro složení krychle, v níž experiment PTP proběhl, na fotce vlevo. Odpověď na otázku, zda má být v ČR nyní proveden americký jaderný experiment PTP-2, aby Washington experimentálně zjistil, jakou Putinovu červenou linii nelze překročit, aniž by byla spuštěna ruská nukleární reakce, najdete v naší analýze MAP 2090. Experiment PTP byl proveden, protože výsledek nebylo možno ani logicky odvodit, ani vypočítat. Kterou Putinovu červenou linii nelze bez jaderné odvety překročit, také nelze logicky ani odvodit, ani vypočítat. Náhoda?

Základním principem jaderného experimentu Prasátko, Tygr a Pú, bylo zjistit kritickou červenou linii, po jejímž dosažení začíná jaderná reakce známá jako výbuch jaderné bomby nebo hlavice. Protože tuto hranici nebylo možné rozumově odvodit ani vědecky vypočítat, musel nastoupit relativně bezpečný vědecký experiment. USA daly v posledních měsících nejen ústy ředitele CIA Burnse několikrát najevo, že překračovat ruské červené linie, je nebezpečné, a může to vyvolat jadernou eskalaci. Zároveň však zarytě tvrdí, že Ukrajinu budou podporovat, a ruskými červenými liniemi se nenechají zastrašit.

Jak však bezpečně zjistit, která z ruských červených linií je ta nepřekročitelná, když po jejím překročení už hrozí konečné vyhlazení Američanů? Jedině pomocí opakování relativně bezpečného experimentu Prasátko, Tygr a Pú. A podle jeho hypotetického manuálu tak mohou být Řehka, Nerudová, Farský, Pavel i další předurčeni, aby jako Georg Weil řídili metodou pokus omyl průběh jaderné eskalace s Ruskem. Když se eskalace vymkne kontrole a konečná červená linie bude překročena, konstrukce nové hromady toxického pokusného materiálu Nerudová, Řehka a spol. je pro USA bezpečná. K jaderné explozi v důsledku dosažení červené ruské linie dojde maximálně v Praze. Washington tak bude mít empiricky zjištěnou ruskou nepřekročitelnou červenou linii, a bude ji dodržovat, a podle nové smlouvy o pobytu svých vojsk na českém území, sem může snadno poslat své chemické a radiační jednotky, aby prozkoumaly zdravotní stav experiment přeživšího obyvatelstva. A aby jménem míru dekorovaly hlavní hrdiny experimentu Prasátko, Tygr a Pú II, vysvobozené obětavými americkými vojáky z hlubokých českých vládních a armádních krytů, kam se včas schovali. Komické? Nikoli – Tragické!

*

Michael Svatoš, MaP 2090