Změnilo se jediné…

Ještě jednou se vrátím k ukrajinskému výpadu do sousedící ruské Kurské oblasti. Po několika dnech protiřečících si zpráv, záchvatů paniky vojenských blogerů a svolané bezpečnostní rady státu, kde Putin vypadal naštvaně, se válečná mlha poněkud rozplynula a nové bojiště začalo dostávat na mapách konkrétní kontury.

Ukázalo se, jako obvykle, že králem bojiště je dron a veškerá energie se věnuje tomu, aby vás nesejmul dřív, než se vůbec dostanete na frontu. Opět platí, že zásoby se musejí nosit především na hřbetě, přesuny jednotek se dělají hlavně v noci a pro Ukrajinu platí stejné zákonitosti jako pro Rusko. Bojiště je extrémně široké, jakékoliv větší soustředění jednotek je okamžitě napadáno a výsledkem jsou především propagandistické fotky.

Kdo si dneska ještě pamatuje několik výpadů ukrajinských vojáků do Bělgorodské oblasti? Drželi se tam dny i týdny, všichni Votápkové a Visingrové v tom viděli obrovský pokrok a zárodek budoucího vítězství, ale dopadlo to jako obvykle. Kdo si pamatuje Krynky, kde se Ukrajinci drželi dokonce rok. Akorát se tamodtud nemohli hnout a jejich krev tekla jen kvůli tomu, aby to vypadalo jako předmostí na druhém břehu Dněpru. Kolik lidí tam Ukrajina ztratila? Tisíce?

Když sleduji současný ukrajinský výpad, co se změnilo? Tedy, kromě toho, že na mapě světa existuje další místo, kde se navzájem zabíjejí Rusové a Ukrajinci a kdyby se nezabíjeli tam, zabíjeli by se někde jinde…? Byl nalezen recept na rozpohybování zákopové války? Bylo dosaženo nějakého vojensky významného cíle? Snížila se díky výpadu ruská vojenská výroba? Nastaly masové dezerce? Opustil Putin v panice Moskvu a uchýlil se do Samary? Bylo zničeno nějaké významné ruské vojenské uskupení? Vznikl kotel, ve kterém byly obklíčeny tisíce a desetitisíce vojáků? Oznámila Čína, že přestává Rusko podporovat? Fotky u ruských cedulí sice posílí morálku mužstva, ale to nikdy nevydrží dlouho. Druhý den už zase budou nad hlavou vojáků bzučet drony a shazovat granáty.

Ale o tom vlastně psát nechci. Ve světle jmenovaného chci jen upozornit na něco, co se s ukrajinským výpadem doopravdy změnilo:

Začaly růst ceny plynu.

Stačilo k tomu jen oznámení, že Ukrajina obsadila plynovou stanici Suža. Jinak se nestalo nic, plyn pořád teče, kompresory zatím nemají ani škrábanec. Stačilo k tomu jen znepokojení, že naši nejlepší spojenci, kvůli kterým se už dva roky uskromňujeme, by mohli udělat to samé, co udělali v případě Nordstrýmu a co udělali s ropou v případě Maďarska a Slovenska.

Byznys je v tomto ohledu krutě upřímný. Tam si nikdo nehraje na politická prohlášení, neoblbuje masy medovými řečičkami jako nás strategický exkomunikátor Foltýn. Tam platí jen má dáti – dal. Velký byznys se kvůli Ukrajině stěhuje za oceán, velký byznys se kvůli Ukrajině obává o ceny plynu, velký byznys v ukrajinském výpadu nevidí skvělou zprávu, že už brzy zvítězíme, ale blbou zprávu, že už brzy nebudeme mít plyn. To neříkám já, to říkají všechny velké evropské deníky.

Všimněte si prosím toho rozporu. Na jedné straně ojropolitici jásají a a deklarují, že Ukrajina má na výpad do Ruska plné právo. Novináři z České televize dávají Ondrovi Dostálovi návodné otázky o tom, jak si Ukrajinci skvěle vedou a jak je všechno důsledkem Putinovy zlotřilosti. Maršál Petrla už zase juchá, že Ukrajina slavně zvítězí a že je to jasné od začátku války. Ovšem ve skutečnosti každý povedený ukrajinský manévr okamžitě zdražuje plyn. Jakmile se Ukrajině vojensky začne dařit, okamžitě začne na plynové burze vanout mrazivý vítr. Ukrajinské vítězství = drahota, zima, bída. To neříkám já, to říkají neosobní burzovní grafy. Dokonce i nepatrný ukrajinský úspěch se okamžitě promítá do zvýšené nejistoty. Ukrajinský útok nezvyšuje klid a jistotu v Evropě, naopak, přispívá k okamžité nervozitě.

Rusové za poslední rok obsadili Adějevku, dobývají Časov Jar, jsou na předměstí Torecka, otevřeli frontu u Vovčansku… ale žádná jejich vojenská akce nezpůsobila zvýšení cen na burze. Když se na bojišti daří Rusům, je evropský byznys naprosto klidný, ceny stabilní, samá pozitiva a sociální jistoty… Když Lipavský varuje před ruskou zlotřilostí, nechává to burzovní makléře naprosto chladné. Ruské útoky jsou pro evropský byznys vlastně naprosto akceptovatelné a škodí našemu průmyslu méně než opatření našich vlastních premiérů.

Ale když se daří Ukrajině, je to takřka okamžitě důvod k burzovní panice… Zajímavé, není liž pravda?

Rusko je sice henten nepřítel, ale takový nějaký spolehlivý a stabilní nepřítel. Ukrajina je spojenec a samotné demokracie futrál, ale takový nestabilní a zkorumpovaný futrál. Zavírá ropu, odpaluje Nordstrýmy, je lepší, když se nepřibližuje k plynovým stanicím, střílí si na vlastní jadernou elektrárnu a na ty ruské zřejmě bude také… a vlastně nejlepší by bylo, aby prohrála a byl pokoj… Ale ještě než se tak stane, mohli bychom tam prodat nějaké granáty. Leyenová to zaplatí, Fiala to dodá. Ale, prosím pěkně, bojovat výhradně na ukrajinském území. Tam si mohou v klidu vykrvácet. Rusové nám mezitím zatím stabilně dodají levný plyn, ze kterého Češi udělají nitrocelulózu, Slováci z ní udělají granáty, Strnad na nich ohromně vydělá… a kruh se uzavřel…

Hlavně Ukrajince nepouštět moc blízko k ropovodům a plynovodům… Ten jejich Budanov je totiž tak trochu mešuge…

*

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate