Zajímavý problém ukrajinských válečných bot možná ukazuje na nečekané ruské problémy u Kursku. Generál Syrskyj sice operací u Kursku ukázal, že není úplný pitomec, ale US generálové mají strach, že se bude jen opakovat Stalingradský pytel

V posledních dnech jsem viděl několik ruských videí a fotografií zabitých ukrajinských vojáků, kteří neměli nazuté boty. Do včerejška mi vrtalo hlavou, zda se opakuje léto 2022, kdy řada ruských vojáků bojovala v okolí měst Lysyčansk a Severodoněck v civilní obuvi. Tento problém “nedostatku ruských vojenských bot” byl tou dobou typický pro “rebelské jednotky” bývalých republik LNR a DNR, a různé dobrovolnické formace ruských patriotů, které rychle dorazily na frontu s výbavou, kterou někde sehnaly. Před podzimem 2022 se problém vojenských bot vytratil, a utichly i “kritické stížnosti” na kvalitu ruských vojenských bot od ruských telegramových válečných blogerů. Při bitvě o Kursk však padlí Ukrajinci velmi často postrádají nazuté boty.  A včera jsem konečně našel video, které vysvětluje, proč mrtví Ukrajinci občas postrádají boty. Protože jim je někdy Rusové stahují, a vzorně je vyrovnají opodál jejich mrtvých těl. Důkazy, které jsem včera našel, jsou jasné. Rusové “nepoškozené vojenské boty” mrtvým Ukrajincům úmyslně zuli.  A boty nezul nikdo jiný, než příslušníci elitní 810. brigády námořní pěchoty, která je exkluzivně materiálně vybavená, a doplňovaná. (Důkazní video – podívejte se na mrtvé Ukrajince, a polohu jejich zutých bot, to nepotřebuje komentář. Zutí bot je jasný úmysl.)

Proč ruští elitní námořní pěšáci zuli boty zabitým Ukrajincům, je otázka do pranice. Z ostatních fotografiích a videí, které jsem za posledních 14 dní viděl, bylo sice patrné, že mrtví Ukrajinci nemají boty, ale ty se povalovaly někde poblíž, a nebyly vzorně vyrovnané. Často se stává, že bota následkem prudkého nárazu, typicky při autohavárii, nebo výbuchu, opustí nohu. Vojenské boty jsou však vysoké šněrovačky a na noze i v těchto případech dobře drží. Vysvětlení jsou v zásadě tři:

1. Ruští výsadkáři jsou profesionálové a klidně se přezují do amerických vojenských bot, pokud jsou v něčem lepší, než ruské. Typicky námořní pěšák ocení o každých 100 gramů nižší váhu, protože při dlouhém běhu se každý ušetřený gram počítá. Možná tak US válečné boty jsou lepší, než ruské, a Pentagon se tak může radovat, protože konečně je aspoň v něčem o něco lepší než Rusové.
2. Ruské zásobování má na kurském bojišti problémy, a vojáci si je řeší po svém.
3. Ruská armáda má problémy s dostatečným množstvím válečných bot, a ruským vojákům nezbývá, než se jimi zásobovat od padlých Ukrajinců. To by navíc mohlo vysvětlovat Putinovu “neochotu” zmobilizovat milion vojáků, a vyřídit to  Ukrajinou jednou provždy a rychle, jak požadují ruští ortodoxní nacionalisté.
4. Situaci, že by příslušníci elitní ruské 810. brigády dodávaly boty od mrtvých Ukrajinců nějakým trhovcům, můžeme asi vyloučit. Protože je známo, že Kadyrov proplácí ruským vojákům tučné honoráře, když jeho Čečencům doručí nějaké zajaté Ukrajince. Pokud chce někdo dělat byznys, s botami mrtvých Ukrajinců si vydělá jen zlomek ceny vyplácené za dodání živého Ukrajince.

V každém případě je možné konstatovat, že ruské válečné telegramové kanály nejsou přísně cenzurovány, neboť cenzor by video s vyrovnanými botami okamžitě zarazil. A že Rusové možná nemají dostatek bot, ale Ukrajinci nemají dostatek munice. Je tomu pár dní, co jsem četl vyjádření naštvaného ukrajinského minometníka. Ten si kyjevským médiím stěžoval, že má zakázáno střílet minometem na méně než 5 ruských vojáků pohromadě, aby se zbytečně neplýtvalo municí. A že idiot, který tenhle rozkaz vydal, vůbec neví, že Rusové se na bojišti pohybují maximálně ve dvojici, nebo trojici.

(2) Generál Syrskyj a analýza ukrajinské operace u Kurska

Generál Syrskyj na Ukrajině přezdívaný “Řezník” pro svou absolutní tvrdost nemá mezi ukrajinskými politiky na růžích ustláno, a ve funkci zatím přežívá pouze díky Zelenskému. Ačkoli některá západní média jásají nad jeho vpádem do Kursku, a tvrdí, že tím srazil autoritu Putina a ukázal na slabost Ruské armády, střízliví váleční analytici vidí celý problém v souvislostech, a přiznávají, že deklarovaný cíl operace, donutit Rusy přesunou část svých útočících jednotek z Doněckého válčiště na Kursk se nekonal.

Slavný válečník Bushe mladšího, generál Mark Kimmitt, který byl zástupcem náčelníka operačního plánovaní armádního uskupení CJTF-7, které velelo celé druhé invazi do Iráku, a má tak zřejmé zkušenosti s řízením velké masy vojsk při válečném tažení, včera varoval, že vpadnout s 12 000 vojáky do Ruska je relativně snadné, ale udržet obsazené území, předpokládá nasadit další stejně početné skupiny ke krytí každého z boků kurského úderného uskupení, jinak hrozí, že Rusové soustředí zálohy a provedou obkličovací operaci. Podle generála Kimmitta mají Rusové dvě dobré možnosti. Buď odřežou údernou skupinu generála Syrského ještě na ruském území malým obklíčením. A nebo odříznou celou Syrského údernou skupinu i s jeho bočními krycími jednotkami údery do hloubky ukrajinského území velkým obklíčením. Kimmitt vyjádřil obavy, že Rusové pochopí, že obklíčením Syrského úderné grupy u Kurska a Sum drasticky sníží početní stavy kyjevské Soldatesky, jako to udělali Hitlerovi u Stalingradu, a že při známém nedostatku Ukrajinců ochotných bojovat za tamní režim, se už Soldateska ze ztráty u Kursku a Sum obklíčených vojáků nevzpamatuje. Kimmit také varoval, že jakmile se Ukrajinci na obsazeném území zakopou, jejich nepočetné prostředky REB a PVO budou muset toto území pokrýt, čímž dojde ke zředění jejich už tak slabé koncentrace na frontě i u Kyjeva, a stejně tak nezabrání ruským bombardérům, aby je kluzákovými bombami rozmetaly a zničily. Kimmit je první velmi zkušený západní generál, který má rozsáhlé zkušenosti z řízení početné skupiny vojsk při velkém tažení, a který se k problémům kurského vpádu vyjádřil. A jeho včerejší hodnocení přesně sedí na současné ruské operační odpovědi na Syrského vpád. 

Včerejší varování generála Kimmitta se zdá být přesné. Rusové proti 12 000 Ukrajinců nasadily jen místní jednotky pohraničních sil, a motostřelců v základní službě, které doplnili elitní 810. brigádou (11 000 bojovníků) námořní pěchoty a samostatnými oddíly jednotek Achmat, Specnaz, a výsadkářů, posílené dělostřelectvem a drony. Ruská taktika boje se zatím soustředila takřka výhradně na ničení obrněných transportérů, tanků a prostředků HIMARS, Patriot a dalších sil PVO a REB. Rusové si spočítali, že už zničili 400 obrněných vozidel, a to znamená, že Ukrajinské útočné síly ztratily mobilitu, a nezbude jim, než se zakopat, a bránit, nebo přitáhnout další posily. Tím ovšem odkryjí obranu svých boků, zejména proti červeným šipkám. (Podrobně v ruštině i s fotkami zničené techniky zde.)

Syrskyj si je zřejmě vědom, že ho Rusové mohou obklíčit, a proto zničil všechny 3 mosty přes řeku Seim, která protéká ve velkém oblouku severem bojiště mezi výchozími body severní žluté a severní červené šipky. Řeka Seim je v oblasti bojů hluboká průměrně 2 metry, ale místy jsou brody. Její koryto však vytváří bažinné údolí a řečiště se všelijak kroutí krajinou. Vytváří tak nepříjemnou překážku pro zásobování útoku podél severní žluté šipky. Řeka však potom v oblouku odtéká do Ukrajiny a nebrání  tak útoku podle severní rudé šipky. Pro útok, kterého se bojí generál Kimmel, však Rusové potřebují shromáždit zásoby a zálohy. Obojí mají k dispozici, ale zabere to nějaký týden.

Z dosavadního průběhu ruských operací na kurském výběžku je možné vyvodit, že Rusové nespěchají a raději metodicky likvidují Ukrajince palbou, drony a bombami, a jednotky Specnaz, Achmat, výsadkáři a námořní pěšáci likvidují Ukrajince rychlými přepadovými akcemi. Může se tak stát, že Rusové nebudou plýtvat svou krví, aby Ukrajince rychle vyhnali, nebo obklíčili, ale dokonale využijí závěru generála Kimmitta, že Ukrajincům nezbývá, než se zakopat, a nechat se od Rusů vyhladit bombami, a drony, protože sami nemají dost raket PVO a prostředků REB, aby se bombardování ubránili. A tím se vysvětluje, proč Syrskyj vpadnul do Ruska. Protože jeho západní lehká kolová obrněná vozidla, která měl k dispozici v dostatečném počtu, by na doněckém válčišti, které je nasycené drony i děly mnohem více než kurské, byla zničena ještě rychleji a snadněji než byla nakonec zničena u Kursku. Posílat tyto západní kolová vozítka proti hlavní ruské armádě prostě nemělo žádný smysl. Jediné jejich použití byl nájezd na nebráněné ruské území.

Závěr z dnešní analýzy:  Většina obrněné techniky NATO je úplně k ničemu, protože nemůže bojovat s hlavní ruskou armádou. Generálům NATO tak nezbývá než doufat, že Putinovi budou chybět vojenské boty aspoň stejně tak dlouho jako zemím NATO budou chybět pořádná moderní obrněná vozidla. 

*

Michael Svatoš, MaP 2070