Vzkaz vlády vlastencům do Příčov: Budiž tma!

Na snímku Jarek Nohavica – básník a písničkář – kterému v Příčoveh nepřátelé vlasti odpojili proud, aby nemohl pokračovat v dialogu písní.

*

Již po šesté přijeli do středočeské obce Příčovy vlastenci ze všech koutů Čech a Moravy. Jak se později ukázalo, nejen oni. Teď nemyslím těch několik „bezprizorných“ postav, které tu byly již v minulých letech. Není těžké je od ostatních rozeznat. I když od Haškova Bretschneidera, jenž si Švejkovy a Palivcovy „protistátní výroky“ psal na manžetu, se i fízlové trochu modernizovali.

Tihle neprovokují. Neptají se „Pane hostinský, kam zmizel portrét císaře pána?“ Naopak. Identifikují se tím, že mezi spoustou diskutujících lidí s nikým nemluví, jen neustále osaměle krouží po prostranství, natáčejí na mobily a mají prázdné oči (zapojeny jsou totiž především uši).

V jámě sviní

Jen jich možná přijelo letos víc než v minulých letech. Bylo by to logické. Jednak na setkání přibývá stále více lidí, takže by to nestihli. Především však žijeme už přece ve světě vrchního vládního cenzora, vojenského policejního plukovníka Foltýna, který v úzké součinnosti s generálem Koudelkou (BIS) a Rakušanovou politickou policií nepochybně vyslal do Příčov také své lidi.

Do té jámy – nikoli „lvové“, jak se říkalo v dobách křesťanských – ale nenapravitelných „sviní“, kolem kterých je nutno natáhnout ostnatý drát. Poeticky tomu plukovník říká „vyhloubit příkopy“. Jsou prý nutné, aby se k nim nikdo nedostal. A nenakazil se tou vlasteneckou infekcí a svobodně projevovanými názory, jež hrozí přerůst v „pandemii“. Tihle kyjevským režimem inspirovaní moderní náckové si přece fialovou (ukradenou) republiku rozvracet nedají.

Nejen proto, abychom jim tu těžkou fízláckou rachotu usnadnili, ale především pro nepodvolené Protiproudaře, kteří se na setkání z různých příčin nedostali, jali jsme se činiti, od čeho nás mají: Natočili jsme s kolegy pár „nebezpečných výroků“ alespoň některých z mnoha pozoruhodných osobností, jež do Příčov letos přijely.

Možná stojí za to, pustit si nyní těch pár minut k lepšímu pochopení toho, co se odehrálo pak. O premiéře „nové kvality“, která se týká nikoli švejkovských „Bretscheiderů“, ale těch „jiných“ – kteří přijeli obohatit diskusi o naší nemocné době vskutku příznačně: Prvním zahřměním teroru.

Protiproud TV byla na místě. Podívejte se na reportáž z akce.

Slovo a panely

Svět zatím ještě je. Ale ti „jiní“ nám tam předvedli, jak do něj vnést zničující prvky počínající občanské války, které se nám zatím vyhýbaly. Vše v rámci „narativu“, jak zní oblíbené slovo (bez)příkladně tupého Pávkova (107) plukovníka (byl to prezident Pavel, kdo poskytl vládě svého vyškoleného vojenského policajta), o „hloubení příkopu kolem sviní“.

Ostatně ta zvěř dala hned přesvědčivě najevo, co je zač. Začala (pro Kristu věrné) den katolickou mší. Aby jim to církevní „plukovnická vrstva“ trochu opepřila, zakázala otci Přibylovi sloužit „tridentský (tradiční latinský) ritus“. Museli jsme se spokojit se mší „novou“.

Tedy ne úplně tou nejnovější podobou, jakou naopak povolila sloužit při nedávném festivalu homosexualismu, kdy vyzdobili oltář duhovou vlajkou, aby Pána (jenž je na oltáři) co nejvíce ponížili a urazili. Ale aspoň tak. V Přibylově „podání“ byla jímavá.

A pak už následovala jednotlivá témata. Nevím, proč se jim říká dosti absurdně „panely“, protože o žádnou výstavbu bytů zde nešlo. Ona ta náprava věcí veřejných opravdu začíná od pojmů a slov (o Slově nemluvě). A mnohé lze říci dokonce ještě účinněji – jak dokladoval svými písněmi Roman Horký (nedávný rozhovor s ním zde) či Jarek Nohavica.

A právě když končil Jarkův „panel“ a schylovalo se k jeho improvizovanému závěrečnému koncertu, zaúřadovali plukovníkovi „jiní“.

Budiž tma!

Vloupali se do obecního transformátoru a demolovali. Odpojili od elektřiny nejen zámek a vše, co se kolem něj dělo, ale také půlku Příčov (a následovala i další obec). V policejní mluvě se tomu říká „obecné ohrožení“. Policie také přijela, začala vyšetřovat. Zda útočníky najde a jak jejich „práci“ ohodnotí, budeme samozřejmě se zájmem sledovat. Nejpřesnější kvalifikace by však byl prostě „teror“.

No jasně, že to zkoušejí. Zpitomělí nenávistnou agresívní rétorikou fialové vlády. Ministryní války Černochovou, která míní učinit z vojenských policistů (kterým předtím Foltýn velel) další pravidelný policejní sbor, jenž nám bude moci zabouchat v noci na dveře a vlítnout do bytu. Generálem Koudelkou a jeho Bretscheidery. Rakušanem s jeho pytli na mrtvoly vyvěšenými na zdi ministerstva vnitra. Fialou s jeho „Jsme ve válce“. Řehkou s vykřikováním, že třetí světová je za dveřmi (jak by si přál Zelenský a jeho zdejší koryfejové).

Z téhož „kadlubu“ se na Slovensku zrodil atentát na premiéra Fica (pozadí atentátu na Trumpa, jak ukazují poslední zjištění a zametání stop v podání FBI bude ještě hlubší).

Teroristé, kteří si to vyzkoušeli v Příčovech, jsou zatím ještě primitivnější. A útok na velkou skupinu lidí teprve předstírají. A čekají, co na to moc, která je k tomu nepřímo vyzývá. Na noc moci (před svítáním bývá nejhlubší).

Budeme čekat i my. Jejich Budiž tma! na závěr příčovického setkávání a rokování o tom, jak opět vnést do naší země světlo normálního světa, je příznačné. A přízračné.

Příčovy budou samozřejmě jedním z témat i naší pondělní porady tvrdého jádra nepodvolených. Těch krásných chvil a setkání, stisku rukou a objetí bylo tolik, že je nezbytné se o to podělit. Ale také se poradit, jak na teroristy – pokud se ukáže, že policie se tím nebude příliš zabývat.

Protože my všichni, kteří – obrazně řečeno – žijeme v Příčovech po celé České republice, chceme pro naši krásnou zemi a její historické národy opět zažehnout světlo naděje. A příkopy hloubené vládními plukovníky, generály a hradním rozvědčíkem NATO zasypávat svobodným projevem a nepodlehnutím Strachu. Musí to přijít odspoda. Od počátku.

Budiž světlo!

*

Petr Hájek, Protiproud