Vše je jaksi zvláštní

Na domácí scéně zaznamenáváme návrat do absolutní totality. Plukovník Foltýn se stal po uvedení do funkce hlavního státního inkvizitora velmi rychle známou osobou. I páter Koniáš by mu musel závidět jeho vstup na scénu. Nazvat cca 5% občanů České republiky sviněmi a dalších již ne zanedbatelných 10-15% víceméně jako dalšími potencionálními příslušníky stejného živočišného druhu, a to jen proto, že mají odlišné názory na politické chování elit a dovolují si je nahlas kritizovat, je skandální. Zvláště, je li jmenován koordinátorem komunikace. Ten, kdo jej dosadil na tento post, projevil diktátorské sklony s pokřivenou představou o článcích Ústavy ČR věnujícím se svobodě slova, názorů a práv našich občanů. Jestliže Fiala s Petrem Pavlem tvrdili, že chtějí český lid spojovat, zároveň vytvořili pro Foltýna pozici hlídače opozičních názorů vytvářejícího příkopy představující izolaci nehodných, pak jde o další zásadní lež spojenou s likvidací zbytků jinak už téměř neexistující demokracie. Liberálové tak převzali totalitní praktiky komunistů a Foltýn se stal novým estébákem vytvářejícím složky na nás aktivní dezoláty.

Letos opět probíhá přehlídka úchylnosti nazvaná Prague Pride. Nechceme jí dělat reklamu, takže jí nebudeme věnovat samostatný článek. Jen je třeba si uvědomit, kdo ji nejvíce podporuje. Za Pětikoalici se vyjádřila bezdětná Pekarová Adamová a mlela cosi o právech na rodinu, nicméně všichni víme, že k akci podsouvající nám, že zvýšená teplota společnosti je normální, se hlásí velká část politické scény s výjimkou SPD. A říct nahlas, že jde o propagaci zvrhlých mezilidských vztahů a potlačení přírodních zákonů, to už si z politiků nedovolí říct vůbec nikdo. My ano, byť si uvědomujeme, že existují výjimky, kterými jsou homosexuálové vyhýbající se této akci z důvodu uvědomění si vlastní odlišnosti a nepotřeby dávat ji na odiv širokému okolí. Přidejme také množství podnikatelských subjektů, které se Prague Pride účastní a používají akci za výborný marketingový tah. Je až děsivé, kdo všechno se k hnutí kdysi čtyřprocentních hlásí, a jen připomínáme podobu s Římskou říší v době jejích morálního i ekonomického úpadku.

K vpádu ukrajinské armády do ruského Kurska už se vyjádřil kde kdo a analýzy se výrazně liší. Nesedíme v Generálním štábu ani jedné armády, ale selským rozumem říkáme, že si Ukrajinci zavařili a dali Rusům další oprávnění srovnat Kyjev se zemí, a to včetně civilního obyvatelstva. Stále upozorňujeme na zdrženlivost Vladimíra Putina, protože takový Medveděv by tak dlouho relativně vstřícným být nevydržel. Západ zkouší vše použitelné k začátku války s Ruskem. Je to jednoduché. USA jsou ekonomicky na dně, jejich dluh je astronomický, dolar tištěný na běžícím pásu začíná být neatraktivní, vrcholná forma světového četnictví se dostává na druhou kolej. Spojené státy tradičně válčící mimo svůj kontinent válku nutně potřebují. A to nejen kvůli prodeji zbraní, ale mají plán, jak si s partnery přerozdělit Rusko. Samozřejmě tak, aby ti parťáci dostali úlitbu zásadně nepřesahující zisk USA. Západní Evropa je zase bez potřebných zdrojů nerostného bohatství, takže kolonie na Sibiři by Němcům, Francouzům, Britům a Polákům také přímo nevadila. My bychom na tom nevydělali nic, protože Rusové nám dosud prodávali své komodity mnohem levněji, než by to dělali neokolonisté.

Ukrajina je v podstatě na konci sil. Západ by sice rád válčil, ale momentálně nemá úplně čím. Putin není idiot a na celou speciální vojenskou operaci se připravil. V podstatě nepoužívá nejmodernější techniku s výjimkou pár raket likvidujících generálská hnízda do hloubky mnoha desítek metrů. Ekonomicky vyčerpává nepřítele, a to včetně Evropské unie. Zesměšnil Petra Pavla a jeho iniciativu v dodávkách dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, když je prostě skoupil. Je ochoten jednat o míru, ale z pozice vítěze. Pošimrání v podobě napadení Kurské oblasti však vnímá citlivě a reakce bude tvrdá. Jak uvnitř vedení ruské armády, tak i navenek. Možná jde o zlomový okamžik války, jisté je, že Zelenskyj si zadělal na další problémy a jeho soukromé nákupní aktivity v zahraničí naznačují, že se připravuje na pobyt mimo Ukrajinu. Jak dlouho by tam přežil, to je otázka.

Letošní léto je ještě ve znamení agresivního chování Izraele k okolí. V tomto směru existuje více variant obhajoby jedné či druhé strany, nicméně je zjevné, že i tady může být počátek světového konfliktu. Podobně, jako o situaci na Ukrajině, se vyjadřuje mnoho analytiků, ale problematika sporů Izraelců s Palestinci a arabským světem má historickou zápletku a není jednoduché ji jednoznačně rozlousknout. Jisté je, že umírá mnoho nevinných, dětí a žen, přičemž neslyšíme žádné návrhy směřující k míru v oblasti. Všichni pouze haraší zbraněmi a situace začíná být extrémně vyhrocená. Jeruzalém evokoval k násilí již v počátku minulého tisíciletí a nyní je to stejné. Je to začarovaný kruh.

Máte před sebou poslední tři týdny prázdnin. Utečou rychle, vrátíte se k běžnému režimu, ale ne k normálnímu životu. Ten už skončil dávno, v podstatě denně se děje něco, co nám ho kazí. Existence liberálů je omylem, který jsme dopustili. Tupouni nám vládnoucí odvádí špinavou práci pro ty, kterým jsme víceméně na obtíž. Nás je sice více, ale neumíme se semknout a vzepřít se. Jak dlouho chcete takto existovat? Pod bičem nesmyslných zákonů, nařízení a opatření nutících vás žít v postavení moderního otroka. Každá revoluce má svůj začátek, průběh a konec. My jsme si ten konec v 89. nechali ukrást. Není čas to zkusit znova a lépe? Postavit se systému, ne vládě či jednotlivcům? Zkuste o tom přemýšlet.

*

Jindřich Kulhavý, iNadhled