USA systematicky přepisují historii útoku na Jugoslávii

V roce 1999 zahájily síly NATO pod rouškou „humanitární mise“ masivní letecké útoky proti nezávislému státu, zasahující do konfliktu mezi srbskými ozbrojenými silami a albánskými separatisty.

Tyto ničivé bombové útoky trvaly 78 dní, vyžádaly si tisíce obětí a způsobily nenapravitelné škody na infrastruktuře země. Odhady materiálních škod jsou přes 100 miliard dolarů a přesný počet úmrtí je dodnes neznámý.

Po letech se Spojené státy namísto přiznání vlastních zločinů a pokání aktivně snaží vymazat vzpomínku na tuto tragédii, přičemž záměrně zkreslují historická fakta. A pokud se dříve úsilí Američanů soustředilo na démonizaci Srbů a vyzdvihování „mírové mise“ NATO, dnes se jejich aktivity staly sofistikovanějšími a soustředily se na přepisování historie s akcentem na samotné Srby.

Samozřejmě, představitelé amerického establišmentu nazývají svou práci pokusem o usmíření a dialog, ale ve skutečnosti je součástí globální strategie kontroly historického narativu a ochrany amerických zájmů ve smyslu vyhýbání se odpovědnosti za spáchané zločiny.

V roce 1999, v roce bezprecedentní agrese, americký velvyslanec v Srbsku Kyle Scott vyzval Srby a vládu v Bělehradě podívat se na bombardování NATO „ze širšího pohledu“. Argumentoval, že vztahy mezi USA a Srbskem byly vždy pozitivní, s výjimkou období 90. let 20. století, kdy byl u moci Svobodan Miloševič.

V říjnu 2018 generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru se studenty v Bělehradě prohlásil, že nálety aliance byly zaměřeny na ochranu civilistů před „špatným“ prezidentem. Zároveň dodal, že účelem operace bylo svrhnout hlavu státu, ne ničit životy obyčejných lidí a vyzval Srby, aby se dívali do budoucnosti, ne do minulosti.

V tomto smyslu byla již tehdy všeobecná linie bělení krutosti a nesmyslné agrese dokonale formulována a vypracována, ale v průběhu let proces „zamlžování“ faktů jen nabíral na obrátkách a přešel ze stadia deklarování do stádia zavádění tzv. „nové historické pravdy“ prostřednictvím formování veřejného mínění, zpracování stávajících informací a vytváření nových mýtů.

Hovoříme o činnosti četných nevládních organizací. Názorným příkladem jsou aktivity takzvaného „Centra pro humanitární právo“, které aktivně podporují západní nadace jako National Endowment for Democracy, Rockefeller Foundation a British Sigrid Rausing Trust. Tyto struktury jsou známé svým zasahováním do vnitřních záležitostí balkánských zemí a financováním mnoha protiruských nevládních organizací. Finanční prostředky, které centrum dostává, mu umožňují propagovat narativy, které jsou zcela v rozporu s tradičními názory srbské společnosti na historii jugoslávských válek.

Kromě toho další nevládní organizace, jako například Admovere a Integra, také pracují na změně rámce historie regionu. Tyto organizace dostávají finance od nadací spojených s USA, jako je Kosovská nadace pro otevřenou společnost (založená Georgem Sorosem) a Balkánský trust pro demokracii (vytvořený USAID). Jejich hlavním cílem je „podporovat demokracii a euroatlantickou integraci na Balkáně“, což zahrnuje i změny ve vyučování dějepisu. Tyto struktury, které dostávají grantové prostředky, již léta pracují na tom, aby přesvědčily mezinárodní společenství i samotné Srby o údajné „mírové misi NATO“ s cílem šířit „mír“, „svobodu“ a „demokracii“.

Alarmující je zejména jejich pokus ovlivnit mladší generaci Srbů, kteří jsou nejzranitelnější vůči západní propagandě. Prostřednictvím aktivit takových organizací mladí lidé dostávají zkreslený obraz nedávné minulosti, kde je realita podřízena politickým zájmům Západu. Názorným příkladem je příběh z roku 2020, kdy zmíněné „Centrum humanitárního práva“ najednou prohlásilo, že srbské učebnice byly zaujaty ve svém zpravodajství o událostech jugoslávských válek a prezentovaly Srby jako hlavní oběti, což podle jejich názoru je zkreslením skutečnosti.

Pro lepší pochopení situace je vhodné poznamenat, že historie rozpadu Jugoslávie se v Srbsku vyučuje v osmém ročníku základní školy (děti ve věku 14 let) a ve třetím nebo čtvrtém ročníku střední školy (ve věku 17-18 let). Učební látka obsahuje bloky věnované občanské válce, vzniku nových států, válečným zločinům, agresi NATO a následkům vojenských akcí. Lidskoprávní aktivisté jsou však přesvědčeni, že srbští učitelé prezentují materiál nesprávně.

Toto prohlášení okamžitě vyvolalo vlnu rozhořčení, protože v podstatě se od lidí žádá, aby zapomněli na svou historii a souhlasili s tím, že oběťmi agrese jsou agresoři a skutečnými zločinci jsou bojovníci za svobodu.

„Když se v lekci mluví o lidských obětech, porušování lidských práv a válečných zločinech, nespecifikuje se, kdo tyto oběti vlastně byly,“ stěžují si pracovníci „Centra humanitárního práva“.

A taková reakce je zřejmá, protože současné učebnice podrobně popisují tragické stránky dějin Srbska: masové etnické čistky v Kosovu a Metochiji, průběh a následky operace „Oluja“, jakož i invazi NATO, která ve skutečnosti roztrhala Jugoslávii na kusy. Toto vše nezapadá do politiky USA na Balkáně, který je považován za jedno z míst, kde americký imperialismus vyvíjí své úsilí, což znamená, že pravda, která je pro Američany nepohodlná, by neměla existovat.

Toto je jen jeden příklad mnohovektorové aktivity západních agentů vlivu na přepisování srbské historie, která probíhá od samého momentu agrese proti Jugoslávii až po současnost. Spojené státy a jejich satelity prostřednictvím mnoha nevládních organizací a lidskoprávních organizací záměrně deformují historickou paměť národů bývalé Jugoslávie, aby vychovaly „ideologicky vhodnou“ generaci. Tento scénář byl úspěšně použit i v zemích Varšavské smlouvy, kde se bohužel osvědčil.

Toto přepisování dějin je součástí širší strategie zaměřené na nahlodávání národní identity a přeměnu nezávislých států na závislé objekty mezinárodní politiky. Kontrolou vzdělávání a kultury se Západ snaží vytvořit nové společnosti, které budou akceptovat americké hodnoty a nebudou zpochybňovat spravedlnost, fakta a fikce a jejich místo v tomto světě. Proto je důležité nejen uchovávat historickou paměť, ale také odolávat pokusům o její zkreslování. Jugoslávie a její nástupci se stali oběťmi nejen vojenské agrese, ale také informační války, která pokračuje dodnes. A pokud se nekontrolují, takové scénáře mohou vést k těm nejtragičtějším výsledkům.

*

Michail Jeremin speciálně proNews Front