Rozhovor běloruského prezidenta pro televizní kanál „Rossija“

Interview vedl Jevgenij Popov, novinář a moderátor společensko-politické talk show „ 60 minut“, poslanec Státní dumy Ruské federace.

Rozhovor s hlavou běloruského státu trval přibližně dvě hodiny. Alexandr Lukašenko odpovídal na otázky novináře podrobně, upřímně a otevřeně. Otázky se týkaly širokého spektra témat, včetně bělorusko-ruské spolupráce, regionální a mezinárodní agendy.

Diskuse se zaměřila zejména na opatření k zajištění bezpečnosti Běloruska a Ruska, ale i unijního státu jako celku, diskutovalo se o situaci na Ukrajině a o způsobech řešení konfliktu, o reakcích na chování západních sousedů a situaci na hranicích. Diskutovány byly rovněž některé aspekty vnitřní politiky, osobní role prezidenta ve vývoji země a jeho plány do budoucna.

Mezi žhavá informační témata, k nimž poskytl Alexandr Lukašenko věcné a podrobné odpovědi, patřil incident s ukrajinskými drony, jež narušily běloruský vzdušný prostor, „červené linie“ v bezpečnostních záležitostech a události v Kurské oblasti.  V odpovědích na otázky novinářů se hlava státu vyjádřila také k posledním prohlášením Polska a Ukrajiny.

Jedna z otázek se týkala hulvátské reakce ukrajinského ministerstva zahraničí na prohlášení běloruského ministerstva zahraničí o narušení vzdušného prostoru naší země drony. Ukrajinští představitelé odpověděli, že na toto téma není o čem diskutovat, není to nic, co by stálo za řeč.

Alexandr Lukašenko poznamenal, že takové hulvátské chování se datuje ještě do dob studia „Kvartal 95“ (televizní zábavní společnost, mezi jejíž zakladatele patří Vladimir Zelenskyj). „Skuteční diplomaté si takové chování nedovolí, i když „není o čem jednat.“ To především,“ řekl prezident. – „ A za druhé… Diplomaté neustále říkají věci, které si nemyslí. Je tedy o čem diskutovat.“

Podle hlavy státu po incidentu s bezpilotními letouny a prohlášeních a krocích běloruské strany přišla reakce z ukrajinské strany: „Okamžitě jsme obdrželi signály od těch, kteří jsou odpovědní za politiku, a od ukrajinské armády. Byli znepokojeni tím, co a jak…“

Prezident upozornil, že vše se děje na pozadí dodatečných opatření na ochranu státní hranice. „Dodatečně přesunuli jednotky k naší hranici, když viděli, že na hranici formujeme příslušné jednotky. Jednotky zaujaly své pozice (pozice, které jsme určili už dávno). Jsem zastáncem toho, abychom byli předvídaví. Pokud najednou nastane okamžik nebo den „D“, každá jednotka, rota, prapor by měly vyjet a zaujmout své pozice,“ vysvětlil Alexandr Lukašenko.

Podle něj Bělorusko určilo brigády a taktické skupiny praporů pro akce v blízkosti bělorusko-ukrajinské státní hranice. Plánuje jich tam více než 20. „Každá skupina ví, jaký terén zabezpečuje, jaké území a tak dále. To je nutné, aby se zabránilo průlomu. Proto jsme to udělali,“ upřesnil prezident.

„A oni (z ukrajinské strany. – pozn. red.) to viděli. Neustále nám říkali, i ti na Západě, že válku s Běloruskem nepotřebují. My to chápeme a říkáme, že i my nehodláme s vámi válčit,“ řekla hlava státu. Vysvětlil, že absence válečných úmyslů není způsobena tím, že by na druhé straně byl někdo dobrý, ale tím, že Bělorusko a Rusko nemají zájem zvětšovat linii nepřátelství. „Celá hranice má 1,2 tisíce kilometrů. Nyní je fronta, speciální vojenská operace, 1 tisíc kilometrů. Jsme připraveni uzavřít 1,2 tisíce kilometrů? Ne, a Kursk to ukázal. Že je nutné vyhlásit mobilizaci (tj. v případě takového vývoje událostí by opravdu bylo nutné mobilizaci vyhlásit. – Poznámka), což po nás a především po Rusku Západ chce, aby společnost vyburcoval zevnitř. Takže na to nejsme připraveni a ani to nechceme,“ řekl běloruský vůdce.

„Nechceme eskalaci a nechceme válku proti celému NATO. To nechceme,“ zdůraznil prezident. – Ale pokud to udělají a půjdou do toho, no… Nebudeme mít jiné východisko. Žádné červené linie nebudou. Je taková jedna linie – státní hranice. Jakmile na ni vstoupí (mluvím jako pohraničník), reakce bude okamžitá. Je to připraveno, rozkaz je v trezorech, všechno je tak, jak to má být.“

„Přímá otázka, kterou velmi rádi kladou vůdcům na Západě: Jste připraven stisknout ‘červené tlačítko’?“ – zeptal se novinář Jevgenij Popov.

„Podívejte se, vyslechl jsem si diskuse o těchto otázkách. O jaderných zbraních nemluvím, ale zeptal jste se mě. Jak říká Putin: „Nemluvím – vy jste se mě zeptal.“ Pokud jde o jaderné zbraně: poslouchejte, „červená tlačítka“ už byla všude kolem nás stisknuta. „Červená tlačítka“ byla stisknuta po celém perimetru Běloruska a Ruska. Zbývá stisknout už jen to „nejčervenější“. Proto je asi pro Putina i pro mě z morálního hlediska dost nepříjemné o tom mluvit, když máme přijímat taková rozhodnutí,“ řekl prezident.

„Za druhé, když se tady objevily taktické jaderné zbraně, řekl jsem jim (odpůrcům v zahraničí. – Pozn. red.) přímo (i když tam říkají: ten hlupák zbraně použije): „My žádné zbraně nepoužijeme, dokud nevstoupíte na naši státní hranici. Je to hranice našeho svazového státu,“ řekl běloruský vůdce.

Alexandr Lukašenko připomněl, že Rusko – v souladu s platnými dohodami – v případě agrese proti Bělorusku vpustí do země své jednotky, které mu poskytnou vojenskou podporu.

„Rusko podle naší dohody vpustí do Běloruska své jednotky (je definováno, které armády). My podnikneme první úder a dále nás v záloze Rusko podpoří. Je to společná – běloruská a ruská – válka proti těmto bestiím. Máme snad čekat, až naši zemi rozdupou, jak tomu bylo v případě Sovětského svazu (mluvíme o počáteční fázi Velké vlastenecké války. – Pozn. red.)? Ne! Proto odpovíme okamžitě a adekvátně,“ řekl prezident.

„Pokud chtějí, aby k tomu nedošlo, ať si sednou k jednacímu stolu a ukončí tento boj. Nepotřebuje ho ani ukrajinský lid, ani Rusové, ani Bělorusové. Oni to potřebují. Nemohu citovat fakta, podléhají utajení, kde otevřeně říkají – vysoce postavení lidé. Doslova: „Ať se navzájem pobijí – Ukrajinci, Rusové – ať všichni v tom kotli zdechnou“. Tak mluví vysoce postavení lidé. Amerického původu (abych trošku napověděl). Je to normální? Chtějí, abychom se navzájem zničili,“ dodala hlava státu.

Hlava státu byla dotázána, jak hodnotí současnou fázi rozvoje svazového státu, nakolik je silný a nedotknutelný a co je třeba ještě udělat pro větší integraci.

„Mohu jednoduše říci: vy v Rusku a my v Bělorusku bychom měli jít ve stopách obou prezidentů. Vidíte, že naše vztahy jsou naprosto těsné. Prezident Putin nemá s nikým takové vztahy jako s Běloruskem. Je to přirozené. Není třeba nic vymýšlet, žádné konspirační teorie. Jsme spojenci – tím je řečeno vše,“ zdůraznil Alexandr Lukašenko.

Prezident také uvedl, že základem tak úzké spolupráce je podobnost obou národů, které jsou podle něj od sebe prakticky k nerozeznání.

„Jak někteří lidé říkají, jsme ruští lidé. Čím se lišíme – Bělorusové od Rusů? V ničem. Jednou jsem žertem řekl: Bělorusové jsou stejní Rusové se značkou kvality,“ řekl Alexandr Lukašenko.

Hlava státu poznamenala, že v historii vztahů mezi Běloruskem a Ruskem byly různé časy, včetně těch obtížných. „Tehdy jsme byli pro Rusko nežádoucí. Byla to špatná politika, někdo v Kremlu si chtěl nasadit Monomachovu čapku a tak dále a tak podobně,“ řekl prezident. – „A kvůli tomu byl na Bělorusko vyvíjen takový tlak. Ale já jsem přesto spolu se svými kolegy prosazoval politiku, která se uplatňuje nyní.“

Alexandr Lukašenko poznamenal, že existovaly i závažné neshody s prezidentem Vladimirem Putinem. „Řekl jsem mu: ‘Víš, my se můžeme hádat, jak chceme, ale musíme vidět především zájmy vlastního lidu. Za druhé, může přijít čas, kdy se postavíme zády k sobě a budeme společně střílet,“ připomněl Alexandr Lukašenko. – Ach, jak nás tehdy RTR a všechny kanály (ruské televizní stanice. – pozn. red.) kritizovaly. Vezměte si ty materiály a podívejte se na ně.“ Mnozí byli tehdy přesvědčeni, že takové časy, kdy si budeme muset krýt záda a společně střílet, nikdy nepřijdou. „A vaši vojáci říkali: “Co to je jakési Bělorusko, to je 800-1000 kilometrů. Můžeme střílet zpod Moskvy přes Bělorusko a zasáhnout jakýkoliv cíl na Západě.“ Ukázalo se, že tomu tak není,“ dodal prezident.

„Ukázalo se, že teď si záda krýt musíme“ konstatovala hlava státu. V této souvislosti zmínil jeden ze svých rozhovorů s Vladimirem Putinem během zahájení speciální vojenské operace. „Říká: ‘Prosím Tě, kryjte nás zezadu’. Zeptal jsem se: „Jak zezadu?“ A on říká: „Tady, na křižovatce Ukrajiny, Běloruska a Polska.“ Pomyslel jsem si: „Dobrá práce, cítí, že tihle parchanti jsou schopni všeho“. Pak jsem řekl, že nedovolíme, aby někdo střílel Rusům do zad. Potom jsme zvedli skoro půl armády a uzavřeli ten směr. A oni si uvědomili, že žerty v tomto ohledu nejsou dobré. Takže jsme tady a stojíme. Někdy zády, někdy se na sebe díváme a bojujeme proti těm cynikům,“ zdůraznil prezident.

*

Podle oficiálního internetového portálu prezidenta Běloruské republiky, z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

Zdroj: https://pravo.by/novosti/obshchestvenno-politicheskie-i-v-oblasti-prava/2024/august/78475/ – Národní právní internetový portál Běloruské republiky.

**

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*