Protesty v Srbsku nabírají nový směr – blíží se „srbský Majdan“?

Nicméně, jak se protesty šíří napříč zemí a blíží se jejich vrchol v Bělehradě, je stále zjevnější, že za těmito aktivitami stojí něco mnohem hlubšího a komplexnějšího, než jen obava o životní prostředí, uvádí srbský deník Novosti.

Lídři prozápadní opozice v Srbsku vynaložili značné úsilí na to, aby skryli svou úlohu v organizaci těchto protestů. Pomocí populistické rétoriky a zdánlivě nevinné demagogie o ochraně životního prostředí se jim podařilo mobilizovat širokou škálu občanů. Tito lidé se sjednotili kolem myšlenky, která je pro všechny přijatelná a společensky významná, avšak která ve skutečnosti sloužila jen jako záminka pro širší politické cíle.

Jak se situace vyvíjí, je zřejmé, že původně proklamovaný cíl protestů – boj proti těžbě lithia – byl pouze úvodním krokem v širším plánu. Skutečné motivy se postupně odkrývají, a je stále jasnější, že ekologická otázka byla využita pouze k „zahřátí atmosféry“ a k vytvoření masového hnutí, které nyní může být nasměrováno k jiným cílům. Protesty, které začaly jako ochrana přírody, se postupně mění v politický nástroj, jehož hlavním cílem je destabilizace a svržení současné vlády.

Tento scénář připomíná známé postupy z jiných částí světa, kdy původně mírumilovné a společensky přijatelné protesty postupně přerostly v otevřený politický boj. Výzvy k blokádám veřejných prostor, silnic a občanské neposlušnosti, které se nyní stále častěji ozývají z úst organizátorů protestů, jsou typickými znaky tzv. „barevných revolucí“. V Srbsku se však zdá, že tentokrát bude mít tato „revoluce“ zelený nádech.

Postupně se také mění hlavní aktéři na scéně. Tam, kde dříve stáli „znepokojení ekologové“, nyní přebírají otěže jiné skupiny s jasně definovaným cílem – násilné svržení legálně zvolené vlády. Tyto skupiny, které dosud zůstávaly v pozadí, nyní využívají momentu k tomu, aby prosazovaly své politické agendy. Výzvy k boji proti těžební společnosti Rio Tinto tak ustupují do pozadí a jsou nahrazovány radikálnějšími požadavky na změnu politického režimu.

Tento posun je patrný i v narativech, které se stále více objevují v médiích a na sociálních sítích. Jména jako Dinko Gruhonjić, Albin Kurti, Bojan Pajtić a Jovo Bakić, která byla dosud spojována spíše s radikální opozicí, nyní vystupují do popředí a ovlivňují směřování protestního hnutí. Jejich výzvy, často skryté za líbivými hesly, však mají jediný cíl – destabilizovat Srbsko a otevřít cestu k násilné změně režimu.

Zajímavým příkladem tohoto trendu je výzva studentům, aby se připojili k nadcházejícímu „protestu proti genocidě“. Tento slogan, který nemá žádnou zjevnou souvislost s původním ekologickým posláním protestů, je však dokonalým příkladem toho, jak se původní agenda postupně mění a nabývá stále více politického zabarvení.

Vzhledem k těmto vývojům je nyní otázkou, kam budou protesty dále směřovat a zda skutečně povedou k vytouženému „srbskému Majdanu“, jak si někteří organizátoři zjevně přejí. Srbsko tak stojí na křižovatce, kdy se ekologický aktivismus může snadno proměnit v politickou krizi s dalekosáhlými důsledky pro celou zemi.

*

hýbl, prvnizpravy.cz, novosti,