Politikaření a umění

Na Slovensku ministryně kultury začala vymetat s podporou celé vlády liberální chlév. Došlo ke změnám kolem veřejnoprávních médií, tedy hlásné trouby eurohujerismu, mění se někteří vedoucí pracovníci v kultuře placení státem. Pokud se něco podobného děje ve státních úřadech a firmách, většinou po volbách, je to považováno za vcelku běžné. Managment státu si vybírá nové spolupracovníky nespojené s bývalým režimem. Ale pokud se to stane v kulturní či mediální sféře, ve které se liberálové uhnízdili, slyšíme kvikot.

Je třeba si říct, ře až na světlé výjimky je i u nás tato oblast hnízdem liberalismu. Česká televize není dávno nestranná, v podstatě nás vychovává k tomu, k čemu současná politická klika potřebuje. A je s podivem, jak se jí to daří. Dokonce až tak, že vznikla iniciativa Nekrm hydru připravující se vzepřít placení zvýšených koncesionářských poplatků. Aférka kolem ukončení štvavého pořadu 168 hodin a kopání Nory Fridrichové kolem sebe je ukázkou toho, jak s někteří vlivní moderátoři přivlastnili vysílací čas a drží se svého koryta za každou cenu. Přitom naprosto manipulativní a neobjektivní vysílání, jehož jsou představiteli, rozděluje společnost na konzumenty a odpůrce mající vlastní názor. A je neuvěřitelné, kolik těch konzumentů je a jak omezené vnímání mají.

Herci a další umělci jsou frontou podporující současný režim. Hra na svobodu u nich platí jen do chvíle, dokud jim kdokoliv nedá najevo, že se názorově přimkli sice ke štědrému, ale také ideologicky velmi jednostrannému sponzorovi. Liberálové vědí velmi dobře, že svou politikou vedou po stránce ekonomické i společenské země do propasti. Ožebračování občanů ve jménu nenávisti k Rusku a podpory ukronacistů, vylhaného Green Dealu či dalšího kola světové vakcinace potřebuje podporu od těch, kteří oslovují populaci. Což mohou jak média, tak i sportovci a samozřejmě kulturně činí a viditelní. Ve světě jde o hollywoodské hvězdy, u nás i na Slovensku o herce, zpěváky a další oblíbené star. Ve sportu se toho chytil Dominik Hašek, jehož agresivní liberalismus úplně zastínil bývalé čarování v hokejové brance. A politika se dotýká sportu mnohem více než kdysi, důkazů k tomu je mnoho. Například nemožnost startovat na světových soutěžích pro ruské sportovce nebo naše hráče z KHL.

Na Slovensku už je po volbách, kdy skončilo Šimečkovo Pregresívné Slovensko v opozici, a kovaní liberálové mají na kahánku. Současní posluhovači bývalé vlády jdoucí jim na ruku tak prošli šokem. Najednou nemohou nahlas podporovat tu politickou stranu, která otevřela dveře jak Sorosovi, tak i Bruselu s tím, že zájmy cizí jsou nad zájmy domácích. Slováci si zvolili Fica a dali najevo, že se chtějí vrátit k hrdému slovenskému státu. A nový premiér bojuje. Sice ho zkusili zabít, vyhrožují stejným i dalšímu členovi vlády, ale ti se nezaleknuli. Ostatně i tady vnímáme agresivitu liberalismu v gardu, kdy mu dochází dech a chce se udržet za každou cenu. Připomíná to Zelenského prohrávajícího na všech frontách a na truc útočícího v jednom bodě na ruskou svrchovanost. Liberálové budou oponovat vpádem ruských vojsk na Donbas a odebrání Krymu, ovšem klasicky ignorují důvody a historickou posloupnost této akce. Dělají to tak všude a i nyní při změnách na Slovensku.

Herci a novináři velmi jasně volají nyní po svobodě slova, ale zkuste jim dát příměr v cenzuře chcimírů, dezolátů, antivaxerů a tzv. ruských švábů všude včetně sociálních sítí. Zatímco jedni zabrali veřejný prostor, druzí jsou vládními zmocněnci nazýváni jako svině. A ve chvíli, kdy chce dát někdo možnost prezentace i druhé straně, ta první začala bojovat za svobodu. Pod rozhovorem slovenské herečky Pauhofové na DVTV v diskuzi na Facebooku se sešla sestava. Stačilo se zmínit o jednostrannosti kulturní a mediální fronty a byli jste ukamenování právě konzumenty pořadů Fridrichové či Moravce, obdivovateli Zelenského a EU, fanoušky Harrisové i svrhnutého Bidena. Ti lidé jsou velmi útoční, připomínají vosy, když likvidujete jejich hnízdo. Jsou zlí a schopní se okamžitě houfovat. Jiný než jejich názor není přípustný a ihned z Vás dělají hlupáky, imbecily, ruské šváby. A jste-li aktivnější, opakují mantru vládních činitelů, tedy že jste placeni z Kremlu.

Je to samozřejmě nesmysl. Je vcelku jedno, jaký máte skutečně vztah k Rusku, ale už jen to, že přemýšlíte, jim vadí. Momentálně je dění ve světě úplně šílené. Připravuje se válka, další očkování, Green Deal likviduje zbytek dobrého. Ekonomika je v háji, vzdělání svou úrovní mizerné, přemalovává se historie. Za upozornění na zvrhlost doby včetně genderu, pedofilie a dalších průvodních jevů liberalismu není třeba dostávat rubly. Stačí mít mozek, odvahu a důstojnost. Bohužel stojíme proti skutečným hydrám. ČT je jen jednou z nich. Na Slovensku s tím nová vláda začala něco dělat a je zle. Stane li se někdy podobného u nás, poteče možná také krev. Jenže naše opozice v podobě ANO je stejně liberální jako Pětikoalice, Babiš svou šanci vyčistit chlév na Kavčích Horách prováhal a nikdo jiný tak silný tu zatím není. Turek a Motoristé s Přísahou budou menší partneři ve vleku silné strany, bohužel, těžko ve volbách zvítězí. Takže naši komedianti mohou být v klidu a dále tepat slovenskou vládu. A média s nimi. To vše za potlesku konzumentů nechápajících, že svoboda slova i názorů má dvě strany. Nestačí vnímat jen jednu. To se dělo v socialismu.

*

Jindřich Kulhavý, iNadhled