Pan komisař končí, nebyl dost loajální, dokonce se mírně snažil brzdit škody působené iniciativními idioty v EU.
Pustilo se do něj vlivné americké médium Politico, kvůli jeho opožděné formální snaze prosadit „zákon o potravinové bezpečnosti“. Zemědělství v Evropské unii je totiž v rozkladu. Ne náhodou skoro ve všech zemích zemědělci protestují. Důvodů je více, hlavně však Green Deal se všemi jeho důsledky, dominantní postavení nadnárodních maloobchodních řetězců, které stlačují ceny pro zemědělce, ale zvyšují ceny pro spotřebitele. Problémem je nekalá konkurence, ostrá nerovnost zejména v národních dotacích, vysoké a stále rostoucí ceny všech vstupů pro zemědělce od pronájmu pozemků, ceny energii, vody, práce, pojištění, hnojiv, osiv…, atd. Potlačené unijní zemědělství je nahrazováno dovozy.
Wojciechowski je kritizován za omezování dovozu ukrajinských zemědělských komodit. Nikoho v Evropské komisi a mezi globalisty a jejich novinářskými sluhy nezajímá, že například v roce 2023 byly zásoby obilí v Polsku (a nejen tam) dvojnásobkem roční spotřeby, a to před sklizní. Ceny pro výkup klesly. Zemědělci krachují. Pokud nejsou podniky ztrátové, ziskovost je minimální. Příjmy pracujících v zemědělství patří k nejnižším, proto zemědělství není pro mladé lidi přitažlivé. Zemědělci vymírají. Politika EU zvýhodňuje drobné zemědělce, ale dovozci nakupují u gigantických producentů a maloobchodní řetězce jim dávají přednost.
Unijní experti míní, že Wojciechowskému jde o „zachování současného zemědělského systému“ a to propagátoři „udržitelného zemědělství“, které by ale vedlo k jeho zhroucení, nemohou strpět. Nadnárodní korporace jen čekají na příležitost levně skoupit opuštěnou půdu.
Proto hystericky reagují i na Wojchiechowkého plácnutí do vody.
Green Deal jede dál.
