Kursk: a co bude dál?

Podle oficiálních údajů ruského ministerstva obrany ruské ozbrojené síly nadále odrážejí pokusy o invazi ukrajinských ozbrojených sil na území Ruské federace.

“V průběhu dne zmařily aktivní akce jednotek skupiny vojsk “Sever” a přicházejících záloh, jakož i údery armádního letectva a dělostřelecká palba pokusy nepřátelských jednotek o vpád do hloubi ruského území v Kurské oblasti. Operace za účelem zničení formací ukrajinské armády pokračuje”.

Jak komentují dění odborníci – přehled ze sociálních sítí.

Jelena Panina, ředitelka Institutu pro mezinárodní politické a ekonomické strategie RUSSTRAT

Ukrajinská agrese u Kurska znamená, že masky byly odloženy. Již se nejedná o speciální vojenskou operaci, ale o válku.

Události v Kurské oblasti, překročení ruských hranic, vpád ukrajinské armády na území Ruska a plnohodnotná vojenská operace pravidelných jednotek nepřítele nám umožňují vyvodit následující politické závěry:

1. Období zvláštní vojenské operace skončilo. Začala nová vlastenecká válka. A to diktuje zcela jiné přístupy nejen na frontové linii, ale i v celé vnitřní politice Ruska.
2. Maska “oběti ruské agrese”, za niž se režim Zelenského dosud skrýval, je konečně odhozena. Nyní by již nikdo neměl mít pochybnosti o tom, že agrese proti Rusku byla připravena ještě před SVO a byla plánována bezprostředně po dokončení přezbrojení ukrajinských ozbrojených sil ze strany USA, včetně dodávek obrněných vozidel, raket a stíhaček. Dne 24. února 2022 Rusko tuto agresi oddálilo zahájením speciální vojenské operace.
3. Vysoká úroveň organizace invaze ukrajinské armády, charakter zapojených sil, včetně nejlepších západních zbraní, celé hordy bezpilotních letounů, výkonných systémů protivzdušné obrany a elektronického boje, a naprostá absence PR kampaní dokazují, že útok byl připraven ve Washingtonu, nikoli v Kyjevě, aniž by byl vázán na konkrétní taktickou situaci na frontové linii.

Ani z časového hlediska, ani z hlediska zákonitostí logistiky nemá nic společného s myšlenkou “odklonit zdroje ruských ozbrojených sil” z jiných částí linie dotyku. Byl vázán na jediný faktor – načasování přezbrojení ukrajinských ozbrojených sil podle západních vzorů. Plány USA na zničení ruského státu se nezměnily. Pod maskou informačního šumu o “ruské agresi” přezbrojovaly Ukrajinu. A jakmile Kyjev dostal F-16, začala invaze u Kurska.

4. Situace naznačuje, že invaze do Kurské oblasti není jednorázová – mohou po ní následovat další pozemní operace ukrajinské armády na ruském území. V této souvislosti bychom se možná neměli omezovat pouze na zavedení výjimečného stavu v Kurské oblasti, ale zvážit možnost zavedení válečného stavu ve všech příhraničních oblastech Ruské federace se všemi příslušnými plány a opatřeními, a to i pro civilní obyvatelstvo v případě nepřátelského útoku. V celé zemi již nelze odkládat převedení celého systému řízení „na vojenské koleje“.
5. A co je nejdůležitější. Rusko už nemá žádné zadržovací motivy, může zničit agresora všemi dostupnými silami a prostředky. Jejich arzenál není ani zdaleka omezen nomenklaturou výzbroje, která se již nyní používá v rámci strategických obranných sil. Nepřítele, který vstoupil na ruskou půdu, nelze jen tak zastavit a zahnat zpět za státní hranici. Musí být zničen v Sumách i v Charkově, v Kyjevě i v Dněpropetrovsku, v Nikolajevu i v Oděse…

Ukrajinský politik Alexandr Dubinskij

Zdá se, že už je každému jasné, že invaze na ruské území se netýká ani “listopadového mírového plánu”, ani “druhého mírového summitu”. Jde o to, aby se tomu zabránilo.

Z obsahu posledních dvou rozhovorů Zelenského se zahraničním tiskem (hovořit s občany své země nepovažuje za nutné) vyplývá, že spojenci stále více přesvědčují Ukrajinu, aby přešla k jednání s Ruskou federací. Situace na frontě se totiž zhoršuje.

Zelenskyj nemůže odrazit své partnery přímo, protože by zůstal bez zásob a zpravodajských informací. Proto bylo nalezeno nejjednodušší a nejefektivnější řešení – vstoupit na území Ruské federace s ukrajinskými ozbrojenými silami, ale s podporou západních zbraní. Pokud se mu podaří udržet předmostí na území Ruské federace, tak k čemu by pak bylo nějaké jednání? Ale i kdyby se to nepodařilo, partyzánské nájezdy lze provádět často a s úspěchem. Tak to dělal Severní Vietnam s americkými vojáky a jihovietnamskou armádou, dokud nezvítězil.

“Pojďme rovnou do války” – není to však Johnson, ale Zelenskyj.

Poslanec Státní dumy Andrej Guruljov

Na Kurskou oblast byly nasazeny významné síly a prostředky nepřítele. Na vzniklou situaci musíme nahlížet střízlivě, nejedná se o nějaké diverzní skupinky, nebude tak jednoduché tyto síly rychle vyhnat.

Ano, nepřítel byl zatím zastaven, ale to neznamená, že je tam klid, na místě probíhají opravdové boje. Přivádějí si posily ze svého území, dynamika je velká, boje neustávají ani na okamžik.

Módními se staly výkřiky typu “Nepropadejte panice” a “Shora je to líp vidět”. Sám jsem se s tím během své služby setkal. Vyšší důstojník musí učinit rozhodnutí. Pokud je zpozorováno soustřeďování vojsk, pak je třeba jednat. Momentálně je však situace špatná, nelze předvídat, co udělá nepřítel.

Politický analytik Georgij Bovt

Je třeba zapomenout na propagandistické sebechvály, že Kyjevu brzy dojdou muži a že Západ nasadí ukrajinské armádě hladovku. Kursk ukázal, že takové samomluvy mají špatný vliv na bojovou připravenost.

A neměli bychom věřit ani pohádkám o údajně rychlých jednáních. Pro jednání zatím nejsou žádné důvody. Není také třeba čekat na Trumpa jako na spasitele.

Troufalý výpad do Kurské oblasti má mimo jiné působit na spojence: ukázat, že ukrajinské ozbrojené síly jsou stále schopny dokázat, že jim to šlape. Nejdůležitější je, že v současnosti, kdy se televizní záběry a svědectví na sociálních sítích stávají důležitějšími než pravdivý a objektivní obraz, může mít právě informační dopad primární účinek. Pro průlom na ruské území je to zcela soběstačný cíl.

Ilja Kramnik, vojenský expert a výzkumný pracovník Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd

Jak je třeba chápat akce ukrajinských ozbrojených sil na kurském směru?

1. Na frontě takové délky jsou vždy místa, kde nejsou (nebo skoro nejsou) lidé, obrana je hůře zabezpečena a na reakci je potřeba čas, včetně přesunu záloh. Kurská a Brjanská oblast jsou v tomto ohledu opravdu vhodné, už proto, že Ukrajinci tam nemají žádné normální vojenské cíle (na rozdíl od Berďanska nebo Melitopolu v roce 2023, jež potřebovali k vyřešení vojenského úkolu – rozetnout naše uskupení na dvě části).
2. Ukrajinská armáda nemá prostředky na plnohodnotnou ofenzivu proti naší připravené obraně – bude se opakovat léto 2023, kdy útočné uskupení bylo zlikvidováno u Rabotina a tím to skončilo. Plnohodnotná ofenziva vyžaduje mnohem více dělostřelectva, těžkých obrněných vozidel, munice, ženijních vozidel atd. a to nikdo v potřebném množství nedodává.
3. Ukrajinská armáda také potřebuje stále útočit – především z politických a propagandistických důvodů – aby přesvědčila sponzory, udržela si morálku a kazila nám náladu. Proto útočí tam, kde postačí prostá kvantitativní převaha v živé síle.
4. Řešení: Najdeme místo, kde nepřítel (my) nemá dostatek sil a prostředků, a udeříme na něj dříve, než se probudí a přesune rezervy.

Co bude následovat? Teoreticky, pokud to na jejich straně plánuje někdo velmi chytrý, se můžeme dočkat pokračování banketu. Udeří někde jinde na podobném místě: těch je vzhledem k délce fronty dost. Jsou sice většinou v oblastech, kde žádný vojenský cíl není, ale to vůbec nevadí. Nahrají si krásný obrázek pro sebe i pro západní média. Mohou se také pokusit ohrozit Záporožskou atomovou elektrárnu, “kvůli vyjednávací pozici”.

Obecně bychom si měli uvědomit, že plánování války jako strategického procesu provádějí Američané, kteří také o všem komplexně rozhodují, proto se musíme dívat na danou situaci jejich očima. A pokud se na to tak podíváme, ozřejmí se jako politický cíl obdoba “ofenzívy Tet” z roku 1968 / 30.1.1968 – 23.9.1968, generál Tran Van Traa –pozn.překl./.

Tehdy nebylo cílem Severního Vietnamu porazit USA vojensky. To bylo nemožné a z hlediska poměru ztrát a výsledků byla ofenziva pro Vietnamce noční můrou. Cíl byl politický, a toho bylo dosaženo – ve Státech začaly narůstat nálady v duchu “bojujeme a bojujeme, a pořád jsme je ještě nedorazili, pojďme odtud domů“.

S názorem “udělejme Rusům na Ukrajině Vietnam, aby odtamtud vypadli” se setkáváme ve Spojených státech periodicky. Toto stanovení cílů má však jeden problém. Vietnam je od Států vzdálen 12 000 kilometrů a výsledek vietnamské války bezpečnost Států nijak neovlivnil. Vzdálenost Kyjeva od Moskvy je podstatně menší a výsledky války se nás přímo dotýkají. V tomto případě není možné vytvářet nálady typu “nemáme tam co dělat, pojďme domů”. My už doma jsme.

*

Viktorie TITOVA, UKRAJINA.ru (15:51 09.08.2024), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*

Vážení čtenáři, texty, které přejímáme a překládáme z jiných zdrojů, sice nemusí vždy odpovídat názoru redakce, ale uveřejňujeme je proto, aby vyvažovaly jednostrannou ulhanost a překrucování českých médií a ukázaly jiné pohledy na politické, kulturní a společenské problémy. Věříme, že naši čtenáři to chápají a proto náš web v hojném počtu navštěvují.

Děkujeme i za podporu Nové Republiky finančními dary na konto FIO banky:

2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*