Die Welt:Temná  ukrajinská  realita, podle  NATO insiderů,  kteří  hovoří jen se zárukou anonymity

Onehdá jsem jel po delší době autem. Takže poslouchal ČRo Plus, Jak mám ve zvyku. Asi ten zvyk budu muset změnit. Protože Ukrajina dominovala celému dopolednímu programu. Střídali se redaktoři, pardon, redaktorky, střídali se samozřejmě i hosté. Ale kdyby náhodou ne, nic by se nestalo. Znělo pořád jedno a totéž – Rus je jen už už kousek od porážky, neví kudy kam, dělá zoufalé věci – ukrajinští herojové, i když bojují s přechodnými potížemi Rusa drtí, nedostatek vojáků na ukrajinské straně je pouze dočasný, protože zahraniční Ukrajinci pochopili, že vlast je volá, zatímco Rus už jaksi neví, kde vzít další vojáky i když dává čím dál větší peníze. To se mu ovšem mstí, protože ti, co se nechali naverbovat za méně, závidí těm novým a dávají jim to pořádně sežrat! Fakt s tou svou úchylkou, luxovat i české zdroje ohledně války na Ukrajině je nutné něco udělat. Protože pak přijdu domů, pustím počítač a jako na potvoru mi vyjede okamžitě článek z Weltu s názvem

Die düstere Ukraine-Realität, über die Nato-Insider nur anonym sprechen wollen

Temná ukrajinská realita, podle NATO insiderů, kteří hovoří jen se zárukou anonymity

Koukám jako vrána řeším, jestli nestydatě lžou na ČRoPlus nebo renomovaný Welt….

Bohužel originál je pod paywallem, který nepřekonám, ale existují stránky, které pořizují v těch největších špeků minimálně výtahy a často celé překlady. Takže vám ten materiál mohu nabídnout.. Tady je.

O chmurné budoucnosti země se veřejně nemluví, aby nedošlo k demotivaci vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Ale pod podmínkou anonymity všichni partneři v publikaci jednomyslně tvrdí: Ukrajina nebude moci vyhrát.

Christoph B. Schiltz (Christoph B.Schiltz)

V Bruselu téměř nikdo nepočítá s tím, že by se Ukrajině podařilo znovu dobýt oblasti okupované Ruskem. Nikdo o tom však otevřeně – alespoň oficiálně – mluvit nechce. WELT hovořil s řadou zasvěcených, kteří ve svých chmurných předpovědí obviňují Evropu.

Další špatný víkend pro Kyjev. Téměř dva a půl roku po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině se situace pro Kyjev vyvíjí hůře, než se často prezentuje ve veřejném diskurzu. Rusové v posledních dnech opět ovládli dvě osady v Doněcké oblasti: vesnice Progress a Jevgenievka. <…> A situace tzv. 31., 47. a 110. ukrajinské mechanizované brigády u Očeretina se každým dnem zhoršuje.

Na východě země, v Donbasu, Rusové berou jednu osadu za druhou. S největší pravděpodobností je jen otázkou času, kdy padne druhá obranná linie Ukrajinců a Rusové ji prorazí. Moskvě se podařilo donutit Ukrajinu, aby tam vyslala vojáky k Charkovu, kde vznikla nová bojová fronta. „Ukrajinci spolkli návnadu,“ komentuje plukovník Markus Reisner z rakouského ministerstva obrany. Situaci komplikují stále častější výpadky proudu, miliony ukrajinských domácností často zůstávají na několik hodin bez vody a elektřiny.

Vojenští představitelé a diplomaté z Evropské unie a NATO již několik měsíců sledují vývoj na Ukrajině s rostoucím znepokojením. O tom, co se děje, se veřejně nediskutuje, aby se neoslabila podpora obyvatel západních zemí a nedemotivovali ukrajinští vojáci na frontě.

WELT vedl mnoho rozhovorů o dalším vývoji na Ukrajině. Všichni jeho partneři hovořili pod podmínkou anonymity. Nikdo z diplomatů ani vojenských představitelů neočekává, že se Kyjevu podaří dosáhnout cíle, který si stanovil: vrátit Krym, který se v roce 2014 stal součástí Ruska. Většina účastníků rozhovoru poznamenává, že „Ukrajina nebude schopna vyhrát“, jak to velmi jednoduše formuloval jeden z vojáků. Ve skutečnosti to znamená, že Kyjev ztratí nejen Krym, ale i další území, která připadla Rusům, zejména na východě země. Ztracená území tvoří téměř pětinu celkové rozlohy Ukrajiny.

Vysoký diplomat z jedné ze středoevropských zemí podle vlastních slov, který toto téma opakovaně nastoloval v rozhovorech s kolegy, řekl: „Cílem Západu je, aby si Ukrajina udržela svou pozici i v letošním roce. Do roku 2025 bude Moskvě postupně docházet dech, rychlost ruské ofenzívy se zpomalí a Ukrajina zase dosáhne úspěchu na frontě.“ Tento názor však sdílí menšina expertů.

Pro většinu se zdá mnohem pravděpodobnější, že příměří je za rohem a může být dohodnuto v příštích šesti až devíti měsících, bez ohledu na výsledek amerických prezidentských voleb. „Vzhledem k současným okolnostem nevidím jiné východisko než brzké příměří. V tomto případě by se konflikt mohl táhnout roky a k místnímu porušování příměří bude docházet znovu a znovu,“ řekl vysoký diplomat, když mluvil s Weltem.

V odpovědi na otázku, zda ruský prezident Vladimir Putin využije čas získaný příměřím ke konsolidaci svých jednotek k novému útoku, mluvčí zdůraznil: „Západ by měl také využít danou pauzu ke zvýšení své obranyschopnosti. Pak bude moci držet Kreml před novou ofenzívou.“

Proč se víra Západu ve vítězství Ukrajiny do značné míry vytratila? A proč západní vojenští představitelé a diplomaté považují příměří za stále realističtější? Brusel věří, že Západ v budoucnu nezvýší vojenskou podporu Kyjevu na úroveň, která by mu umožnila zahájit úspěšnou rozsáhlou protiofenzívu.

Washington a Berlín se prostě příliš bojí eskalace konfliktu a Putinovy ​​nepředvídatelnosti, je obecným názorem ve vojenských kruzích. V praxi tato pozice znamená, že podle vojenských expertů se klíčoví západní politici – americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz – obávají, že by pod přílišným tlakem mohl Putin použít taktické jaderné zbraně. Nebo že by mohlo dojít ke kolapsu Ruské federace, to znamená, že kontrola nad více než šesti tisíci ruskými jadernými hlavicemi by se mohla dostat do rukou teroristů nebo autoritativních šéfů regionů, jako je šéf Čečenska Ramzan Kadyrov.

Podle expertů bude Západ kvůli takovým obavám nadále opatrně přistupovat k otázce dodávek zbraní „bez ztráty smyslu pro proporce“. Na druhou stranu i Brusel uznává, že Rusko je na rozdíl od Ukrajiny schopno pokračovat v mobilizaci a povolávat nové záložníky. Podle ukrajinských úřadů je v zemi aktuálně 520 tisíc ruských vojáků a podle ukrajinského vrchního velitele Alexandra Syrského by se jejich počet mohl do konce roku zvýšit na 690 tisíc (v současnosti je téměř 700 tisíc ruských vojenského personálu v zóně SVO, řekl v červnu ruský prezident Vladimir Putin – podle ruských zdrojů).

Dalším pozitivním faktorem pro Kreml jsou plynoucí mnohamiliardové příjmy z prodeje ropy, plynu a uhlí, které západní sankce vůbec nepoškodily. Podle finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) Rusko od zahájení speciální vojenské operace vydělalo 700 miliard eur. Tato částka je více než dostatečná na financování rostoucích nákladů vojenských operací. V plném proudu je i výroba zbraní. Podle vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě Christophera Cavoliho může nyní Rusko vyrobit tři miliony dělostřeleckých granátů ročně. Toto číslo je „více než trojnásobkem projekcí kapacit Washingtonu při vypuknutí nepřátelství a představuje výrobu více munici než ve všech 32 členských států NATO dohromady,“ řekl Cavoli ve vystoupení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly.

Nedávno Vladimir Zelenskij poprvé naznačil svou připravenost vést přímá jednání s Ruskem v případě mírové konference v listopadu tohoto roku. Před pár dny také řekl: „Myslím, že všichni musíme pochopit, že konflikt musí skončit co nejdříve.“

O víkendu se zdálo, že ukrajinský vůdce zařadil zpátečku: v rozhovoru pro japonskou televizní stanici NHK řekl, že nemůže souhlasit s požadavky na příměří, dokud Rusko bude ovládat ukrajinská území. Zelenskij váhá – zároveň podle průzkumů provedených think-tankem Razumkov 44 % ukrajinské populace věří, že nastal čas k jednání. Brusel se však obává, že by nastolení příměří mohlo ukončit politický život ukrajinského vůdce.

**

Takže takhle to vidí Welt. Úplně jinak než ČRoPlus a jeho tutoví, stále vítězící experti.
K obsahu. Jedna věc je ochota, dodávám – údajná ochota, Zelenského jednat s Ruskem. I kdyby byla, o čemž si momentálně dovolím upřímně pochybovat, pak na jednání musí být dva. Tedy Rusko. A tady to zrovna moc nevidím! Proč?

– protože proč by mělo jednat, když neustále postupuje. Žádné spektakulární průlomy, pravda. Ale když si přečtete Sun- ceho, konkrétně kapitolu o tisíci malých řezech a postupném vykrvácení, pak dostanete představu o ruské strategii. Jak kdysi napsal Daniel Kaiser – peníze lze natisknout, za natištěné bankovky koupit zbraně, ale vojáky si nikdo natisknout nemůže.

– Položme si otázku, proč Zelenský náhle změnil rétoriku? Že by náhle dostal rozum? Vážně? Nebo se bavíme o tom, že ze 70% zničený energetický sektor a zima na krku ho k lecčemus nutí a nutit budou?

– proč by Rusko asi tak souhlasilo teď s příměřím? Aby nechalo Ukrajinu a Západ nadechnout, přeskupit síly, nastartovat válečnou výrobu? Proč?

– a je tu i obrovská technická překážka! S kým vlastně s ukrajinské strany nominálně jednat? Zelenského mandát skončil 20. května. Že ho Západ uznává za prezidenta? De jure jím není. A co hůře – jestli se nepletu, tak co nevidět skončí i mandát poslanců parlamentu. O nějakých volbách ani vidu ani slechu. Snadno si představím situaci, kdy až se to bude Ukrajině hodit, pak v budoucnu nové z nějakých voleb vzešlé ukrajinské vedení jakékoliv podpisy pod smlouvami odvolá. S poukazem, že ti, co je podepsali k tomu neměli žádný mandát, protože už vlastně funkce nedrželi!

– říká někdo, že nemožné? Pak si vzpomeňte na Merkelovou a Hollanda a Minské dohody! Které byly dle nich uzavřeny jen na oko, aby Ukrajina získala čas na vyzbrojení se a výcvik svých jednotek!!!!

Rusko bude nanejvýš opatrné a do nějakých smluv, pokud nebudou podle jeho zájmů, se rozhodne nepohrne.

Ale základním sdělením je, že v NATO a EU už vědí, že Ukrajina prohrála. Jen to plebsu nehodlají říci. Asi čekají na chvíli, kdy to BEZ nich pochopí i obecní antoušek!

*
Petr Vlk, Kosa Zostra