Co z toho asi vznikne?

Obvykle okurková o prázdninách se letos nekoná. Poté, co v USA konečně přišli na to, že prezident Biden už do prvního klání o Bílý dům šel bez formy, kterou míval o 10 až 20 let dříve a vyhrál jen proto, že díky podvodům s korespondenčními lístky mohla vzniknout Bidenova křivka, která se stala okamžitě proslulou, našli jiné řešení. Místo něj se tak Trumpovi postaví Kamal Harrisová, o které se s despektem hovořilo již při první nominaci po bok Bidena. Demokraté ve své zločinecké organizaci nemají možná kam sáhnout, nebo si Pelosi vybrala poslušného ratlíka a opět zkusí hrát na žensko-černošskou notu. Přitom na zvolení či nezvolení Trumpa může záviset vývoj situace na celé zeměkouli (pro plochozemce to platí také).

Za ohniska možných dalších válek už neoznačujeme pouze Ukrajinu, Taiwan či společnou hranici obou Koreí, ale nejžhavějším kandidátem na skutečný průšvih zadělává Izrael. Nejde o nic nového, židovský stát má potřebu se rozšiřovat na úkor Palestinců již od svého vzniku a muslimský svět s tím není zrovna smířen. Nicméně současná izraelská vláda vůbec nepočítá s tím, že by Palestince přestala zabíjet bez ohledu na to, kde se nachází, a má podporu právě v USA. Navíc provokuje kolem sebe na všechny strany a je otázkou, kdy se všichni muslimové spojí a udeří najednou. A protože jsou do konfliktu zatahováni Íránci a Syřané, kteří zároveň vcelku dobře vychází s Rusy, jde o velmi třaskavou oblast. Může se to zvrhnout v cokoliv, jen těžko v něco dobrého.

Na Ukrajině jim pomalu dochází, že Západ proti Rusům nezasáhne. Všechny ty převody zbraní jsou především čištěním skladů a zbrojaři si mnou ruce kvůli jejich dalšímu doplňování. Viz nákup předražených F-35 českou vládou. Naši bezmozci neschopní si spočítat, co podpisem kupní smlouvy způsobili, udělali přesně to, co po nich USA chtěli. Nejtragičtější vláda v historii samostatného Československa a později České republiky vedená Petrem Fialou neschopným dodržet jediný předvolební slib je ukázkou toho, jak snadno se politici dokážou zpronevěřit svým prezentacím v době před volbami a po nich. Česká republika i díky Ukrajině připomíná snědený krám a dá se konstatovat, že vpuštěním Pětikoalice do Strakovky jsme si podepsali ortel. Ne, že by předešlé vlády byly mnohem lepší, ale ten sešup od roku 1989 bude zakončen tvrdou ránou na zpevněné dno, přičemž těsně před dopadem výrazně zrychlujeme.

Zelenskyj a jeho souputníci zkusí ještě ovlivnit válku darovanými F-16, ale vzhledem k tomu, že Rusové dosud nemuseli používat svou nejlepší techniku, asi to k ničemu nepovede. A tak se Kyjev vrátil k tomu, s čím začal. Opět ostřeluje zbaběle a z dálky civilisty v Luhansku. To už je však nepopíratelně ruským územím a je tedy otázkou, jaká přijde odveta. Rusové zatím zasahují převážně strategické cíle. A když náhodou raketa trefí civilní, jedná se buď o zbloudilou Ukrajinci vyslanou, nebo naopak velmi dobře mířenou do vlastních řad proto, aby světu mohli dodat fotografie zničených budov a lidských osudů. Samozřejmě s tím, že to způsobili Rusové. Uvědomíme-li si, kolik už padlo tamních mužů na frontě, kolik jich je ukryto v zahraničí, je s podivem, že Zelenskyj je ještě u moci. Všechna čest jeho ochrance, protože si koleduje o…

Aby toho nebylo málo, v Anglii možná začíná občanská válka způsobená důsledky proimigrační politiky a ve Venezuele zase Američané organizují Majdan a nerespektují výsledky voleb. Pravdou je, že asi mimo tamní politickou scénu nikdo netuší, kde je pravda a kdo vlastně vyhrál. Maduro je však výrazně protiamerický a je jasné, že každý, kdo jde proti němu, je koněm USA. A protože my už víme, že cokoliv, co podporují Spojené státy, na dálku zapáchá více než leklá ryba, navíc Maduro je otevřen spolupráci se zeměmi sloučenými v organizaci BRICS, myslíme si, že jde jen o další zásek v americké imperialistické zahraniční politice a přejeme Venezuelanům prozření. Bez ohledu na to, co píší naše média, protože pro ně platí to, co pro Spojené státy. Jen samý smrad. Tady jde především o ropu a těžební práva, ne o lidi.

Svět prochází bouřlivým obdobím. Zatímco my jednoznačně padáme na dno bez možnosti vidět světlo na konci tunelu, jinde se ještě bojuje. Jak vše dopadne, to netušíme, ale současnost moc nadějí v lepší budoucnost nedává. A nic na tom nemění ani fakt, že vám je na dovolených možná fajn. Rozhlédněte se tam kolem sebe, srovnejte to s roky předtím. Ceny jsou šílené, lidé se smějí méně a naděje….se vytrácí.

*

Jindřich Kulhavý, iNadhled