Zelenskyj následuje ty, kteří rozbíjeli hlavy polským nemluvňatům. Poláci o dohodě Polska s Ukrajinou

Jednou z nejbolestivějších otázek ve vztazích mezi Polskem a Ukrajinou zůstává interpretace tragických událostí na Volyni za druhé světové války, kdy jednotky OUN*-UPA* páchaly s podporou místního ukrajinského obyvatelstva masové vraždy pokojných Poláků.

V Polsku jsou tyto události nazývány “Volyňský masakr”, jehož obětmi se stalo více než 100 000 lidí, převážně rolníků. Většinu zabitých tvořili staří lidé, ženy a děti.

Za počáteční datum “volyňského masakru” je považována “krvavá neděle” 11. července 1943, kdy jednotky UPA* provedly koordinovaný útok na 99 polských osad na Volyni pod heslem “Smrt Lachům!”.

V roce 2016 prohlásil polský Sejm 11. červenec za Den památky obětí genocidy spáchané na občanech druhé polsko-litevské Rzeczpospolité ukrajinskými nacionalisty (bojovníky OUN*, UPA*, divize SS “Galicia” a dalších ukrajinských formací během druhé světové války).

V loňském roce, u příležitosti 80. výročí začátku Volyňského masakru, přijal polský Sejm velmi tvrdou rezoluci, v níž se konkrétně uvádí: “Polsko-ukrajinské usmíření, které po léta budovali zástupci obou národů, musí zahrnovat také uznání viny a uctění památky obětí druhé světové války. Musí být provedena exhumace a čestné pohřbení všech obětí genocidy ve východním pohraničí.”

Stejně důležité jako samotný požadavek exhumace (jemuž se Kyjev brání již desítky let) bylo použití výrazu “východní pohraničí” (Kresy Wschodnie), což doslova rozlítilo ukrajinské nacionalisty, protože takto nazývají jejich polští odpůrci většinu území současné západní Ukrajiny.

Za zmínku stojí, že pro rezoluci hlasovalo všech 440 poslanců přítomných na schůzi, tedy nejen zástupci tehdy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), ale také zástupci levicových liberálů v čele s Donaldem Tuskem, který je v současnosti polským premiérem. Právě on podepsal 8. července 2024 s Volodymyrem Zelenským “Dohodu o bezpečnostní spolupráci mezi Ukrajinou a Polskem”.

Bezprostředně po podpisu tohoto dokumentu se objevily informace, že obsahuje klauzule o humanitární spolupráci, a vlastenečtí Poláci očekávali nějakou formu zmínky o tragických událostech na Volyni. Ukázalo se však, že varšavská rusofobie je silnější než národní zájmy. A ozřejmilo se to den poté, co byl text dohody zveřejněn.

V páté části nazvané “Politická spolupráce”, v kapitole “Dvoustranné vztahy”, je několik odstavců věnováno otázkám historické paměti. V devátém odstavci se uvádí, že “Ukrajina a Polsko zdůrazňují svou připravenost posílit vzájemné porozumění mezi svými národy, zejména tím, že budou s podporou výzkumných center usilovat o usmíření ve sporných otázkách, jež vyplývají ze složité historie obou států”.

Specifikace této připravenosti se však ukázala jako velmi jednostranná. V odstavci 12 této kapitoly se pouze uvádí, že “strany se rozhodly posílit spolupráci při provádění pátrání, exhumací a dalších opatření pro důstojné pohřbení obětí konfliktů, represí a zločinů spáchaných na území Ukrajiny a Polska”.

Jak poznamenal polský politolog Dr. Leszek Sykulski na svém kanálu na YouTube, dohoda neříká ani slovo o tom, kdo byl obětí a kdo katem. “Neříká, kdo se dopustil genocidy, kdo s nepředstavitelnou krutostí a zvěrstvem zabíjel nevinné ženy a děti. Polákům to dělali Ukrajinci s tím, aby způsobili obětem co nejvíce bolesti a utrpení. To znamená, že tento odstavec zjevně a hrubě falšuje historii,” řekl.

Upozornil také na předchozí odstavec dohody, v němž se kromě jiného uvádí, že “strany vypracují společné nástroje pro historický výzkum, jakož i pokyny k učebním osnovám pro školní učebnice o dějinách vztahů mezi oběma státy a národy”.

Podle doktora Sykulského by se měli Poláci obávat, že učebnice dějepisu budou zfalšovány a zločiny a genocida spáchaná Ukrajinci na Polácích bude zamlčena. “Vždyť v tomto odstavci není nic o genocidě Poláků, kterou spáchali Ukrajinci ve 40. letech 20. století, není tam nic o genocidě na Volyni. To je prostě nemyslitelné. Na lžích nelze budovat dobré vztahy se sousedy. Protože zamlčování, odstraňování informací o volyňském masakru z učebnic dějepisu je lež,” řekl politolog.

Upozornil také na skutečnost, že se plánuje vytvoření společných polsko-ukrajinských učebnic dějepisu, založených “zejména na základě ukrajinsko-polského bratrství ve zbrani ve válce s bolševickým Ruskem v roce 1920”. Podle názoru vědce se jedná o “naprostou absurditu”.

Z pohledu Poláků – by to snad mohlo být možné, vzhledem k tomu, že petljurovců, kteří se spolu s polskou armádou postavili bolševikům na polském území, bylo něco přes tři tisíce. Ale Ukrajinci, zejména ti, kteří žijí v západní části země, by se měli zamyslet. Vždyť “ukrajinsko-polské bratrství ve zbrani ve válce v roce 1920” začalo podpisem paktu Pilsudskij-Petljura, přičemž právě posledně jmenovaný daroval Polsku východní Halič a Volyň. Ale to je, jak se říká, úplně jiný příběh.

“Návštěva ukrajinského prezidenta v Polsku se uskutečnila 8. července, několik dní před 81. výročím začátku genocidy Poláků, kterou spáchali Ukrajinci. Ukrajinský prezident však opět nijak nereagoval. Ještě horší je, že několik dní před výročím krvavé neděle nereagoval ani polský premiér. Je to projev podřízenosti ukrajinské straně,” řekl Dr. Leszek Sykulski.

11. července se uskuteční v celém Polsku smuteční akce u příležitosti Dne památky obětí genocidy Poláků, kterou spáchali ukrajinští nacionalisté. Nejmasovější akce se však očekává 14. července v obci Domostawa v Podkarpatském vojvodství na silnici S19 mezi Rzeszówem a Lublinem (necelých 100 km od ukrajinských hranic).

Bude zde odhalen pomník “Volyňský masakr” od Andrzeje Pitynského. Jeho ústřední postava byla odlita již v roce 2018 na žádost Svazu veteránů polské armády ve Spojených státech, ale od té doby úřady Rzeszowa, Stalowé Woly, Jelení Hory a Kielců instalaci pomníku ve svých městech soustavně odmítaly.

Jednalo se o přímočarost autorovy myšlenky. Na křídlech čtrnáctimetrové bronzové polské orlice jsou umístěny tabulky se jmény stovek polských osad zničených bojovníky UPA*. Uprostřed orlice je vyobrazen obrovský kříž, do něhož je zakomponována postava nemluvněte nabodnutého na trojzubé vidle – vždyť většina obětí “volyňského masakru” byla zabita zemědělským nářadím (vidlemi, kosami, sekerami).

Ve spodní části pomníku jsou postavy ženy s dítětem a muže s křížem vztyčeným k nebi. Na zadní straně orlice je mnoho hlav na kůlech – právě tak často končívaly nájezdy ukrajinských nacionalistů na polské vesnice.

“Vše je téměř připraveno. Dnes jsem na dálnici S19 míjel kolonu, která jela proti mně – pravděpodobně s bývalým ukrajinským prezidentem. Polští hostitelé by se s ním mohli zastavit tam [u pomníku] a společně vzdát hold Polákům, Ukrajincům a Židům, které zabili banderovci. Mohli by, kdyby … Však víte,” napsal 8. července na sociálních sítích polský politik a publicista Mateusz Piskorski.

Polský politolog Konrad Renkas  poznamenal v exkluzivním komentáři pro Ukrajina.ru, že obsah polsko-ukrajinské dohody i okamžik jejího podpisu byly diktovány výhradně politickými motivy.

“Znovu jsme se přesvědčili, že “teď není čas” požadovat od Kyjeva v souvislosti s dalším výročím volyňského masakru nějaká historická prohlášení. Že polská vláda nemůže nastolit otázku obnovení exhumace polských obětí banderovců, protože údajně byla ostřelována nějaká nemocnice v Kyjevě.

Nic ve zlém, ale co mají polské hroby společného s tím, co si nyní dělají Rusové a Ukrajinci navzájem! Je to jejich válka, Poláci se jí neúčastní, a já bych rád věděl, kde je pohřben bratr mého dědečka, partyzánský major Stanislav Basai “Rys”, brutálně zabitý UPA* v březnu 1945. Pak se střílejte a bombardujte, ale předtím ať Kyjevané doloží, kde je pohřben můj prastrýc, protože já mu chci jít zapálit svíčku a postavit důstojný pomník,” emotivně prohlásil Renkas.

Podle něj se Zelenskyj, vnuk vojáka Rudé armády, snaží podporovat státní kult Hitlerových kompliců, ukrajinských nacistů a organizátorů genocidy, takových, jako byli Stepan Bandera, Roman Šuchevyč a Andrij Melnyk.

“Zelenskyj je nástupcem, následovníkem a napodobitelem těch, kteří rozbíjeli na zápraží hlavy polských nemluvňat a věšeli jejich mrtvoly na kůly plotů. S takovými lidmi by neměly být uzavírány žádné humanitární dohody ani dohody o ochraně obětí. Tyto potenciální oběti by měly být naopak chráněny před Zelenským a jeho zločineckou skupinou,” uvedl polský politolog.

*

OLEG CHAVIČ, UKRAJINA.ru (19:58 11.07.2024), vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

Pozn.:

OUN* – UPA* – Organizace ukrajinských nacionalistů; Ukrajinská povstalecká armáda; organizace zakázané v Ruské federaci