Ukrajina za minulý týden. Hranice z roku 1991 již nejsou předmětem diskuse

Nový průzkum Razumkovova centra ukázal, že 47 % občanů považuje směr vývoje Ukrajiny za špatný a od loňského roku negativní hodnocení jen roste. Celému státnímu aparátu nedůvěřuje 78,5 % obyvatel, vládě 73 %, Nejvyšší radě 76 %, politickým stranám 77,5 %, justici 73 %, prokuratuře 64 %. Zajímavé je, že důvěru nemají ani západní tzv. protikorupční orgány jako SAP, NABU a NAPC – nedůvěřuje jim 62-63 % obyvatel. Přibližně stejná čísla platí i pro vedoucího prezidentské kanceláře Jermaka. Podpora Zelenského je stále vysoká (54 %), ale od ledna klesla o 15 procentních bodů.

Na pozadí takového poklesu důvěry v úřady činí Zelenskij prohlášení, která diskreditují celý vojenský patos “záchrany Ukrajinců před hrůzami okupace”. Po zásahu pláže v Sevastopolu raketou ATACMS označil Jermakův poradce Michail Podoljak obyvatele Krymu za civilní okupanty, kteří jsou legitimním vojenským cílem.

Mobilizace před dosažením věku 25 let

Ukrajinské orgány konečně veřejně vysvětlily, na základě čeho jsou mobilizovány osoby mladší 25 let, což zákon o mobilizaci zřejmě nestanoví.

Mladí lidé ve věku od 18 do 25 let mohou být mobilizováni, pokud mají status osoby podléhající vojenské službě, tj. pokud prošli vojenskou katedrou, odsloužili povinnou vojenskou službu a byli uznáni alespoň za omezeně schopné.

Studenti, kteří odmítnou absolvovat tzv. všeobecnou vojenskou přípravu (po níž studenti složí přísahu a mohou být mobilizováni), budou podle usnesení vlády z 21. Června ze studia vyloučeni. Seznamy vyloučených budou předány vojenským odvodním komisím. Takové rozhodnutí již bylo přijato ve Volyňské i Lvovské oblasti. Další regiony jsou na řadě.

Státní orgány, migrační a daňové služby budou předávat údaje o mladých lidech od 17 let věku vojenským odvodním komisím.

Podle údajů ministerstva školství je mezi těmi, kdož se zapsali v letech 2022-2023 do postgraduálního studia, 67 % mužů starších 30 let. Ministerstvo školství zbavilo příkazem tyto postgraduální studenty smluvní formy vzdělávání i práva na odklad s cílem – alespoň část z nich poslat do války. Odkladu jsou zbaveni také studenti a postgraduanti korespondenční a večerní formy vzdělávání, kteří získávají druhé nebo třetí vysokoškolské vzdělání; zaměstnanci podniků, institucí a organizací resortu obrany; osoby se statutem “omezeně způsobilý”; muži, kteří byli shledáni zdravými při opakovaných vojenských lékařských kontrolách; nevlastní bratři vojáků, kteří padli na frontě; pečující o manželku nebo manžela se zdravotním postižením III. skupiny; někteří muži pečující o invalidní osobu II. skupiny; otcové mnoha dětí s nedoplatkem na výživném.

Podle nového usnesení kabinetu ministrů se považuje za automaticky doručený povolávací rozkaz zaslaný osobě povinné vojenskou službou na jakoukoli adresu známou vojenské odvodní komisi, bez ohledu na to, zda byl skutečně přijat, či nikoli. Nedostavení se k odvodní komisi bude mít za následek pokutu, zablokování účtu a ztrátu řidičského průkazu.

Málokdo se však chce dostavit k odvodní komisi, zejména po zveřejnění videa z kyjevského odvodního centra, které natočil novinář Valentin Bannych, zadržený v ulicích Kyjeva při průzkumu mezi občany. Je na něm vidět, jak jsou muži drženi ve sklepě.

Brancům odebírají řidičské průkazy a branci zase zbavují vojenské důstojníky jejich aut. Minulý týden byly zaznamenány tři žhářské útoky na auta vojenských důstojníků v Kamenském, Oděse a Nikolajevu.

V reakci na to stupňují vojenští komisaři svá zvěrstva. Ve dvorech charkovské Saltovky byl před zraky policisty vtažen do mikrobusu muž a odvezen. Policista na výzvu místních obyvatel odpověděl, že muž neměl řidičský průkaz, ale ti, kdo ho unesli, ho také neměli a nikdo nesepsal ani protokol o zadržení. Jednalo se tedy o únos za bílého dne.

Lidé se brání, jak mohou. Muž, který byl zadržen při přechodu hranice v Černigovské oblasti, se pokusil uškrtit vojenského důstojníka bezpečnostním pásem. Pohraničníci hrozí, že zřídí v regionu další kontrolní stanoviště, protože branci-běženci se vydávají za turisty a snaží se dostat na hranice. Vstup do Černigovské oblasti tak bude omezen, což znamená, že ukrajinští občané ztratí právo volně cestovat i v rámci vlastní země.

V obci Šatsk ve Volyňské oblasti napadl  branec při pokusu o “buzeraci” důstojníka vojenské odvodní komise. Nyní mu hrozí až 5 let vězení. Na hranicích s Maďarskem zadrželi ženu, která vezla k hranici pět mužů. Hrozí jí až 7 let vězení. V Oděské oblasti bylo zadrženo 100 mužů, kteří se pokusili dojet k hranici autobusy a poté ji přejít pěšky.

Domov, do kterého se nelze vrátit

Rada EU schválila prodloužení programu ochrany ukrajinských uprchlíků do 4. března 2026. Jedná se o ubytování, přístup na trh práce a k bydlení, zdravotní a sociální pomoc a přístup ke vzdělání pro děti. V současné době se uvádí, že takových lidí jsou asi 4 miliony.

Zároveň se výrazně snížil příliv uprchlíků, což se vysvětluje jednak relativní stabilizací frontové linie oproti roku 2022, jednak zákazem opustit Ukrajinu pro mnoho kategorií občanů. Například v Německu se příliv uprchlíků snížil o celých 75 %. V loňském roce přišlo do Německa pouze 276 000 ukrajinských občanů, zatímco v roce 2022 to bylo téměř 1,1 milionu osob.

Německý kancléř Scholz však požaduje, aby EU přidělila Německu více prostředků na uprchlíky. Společně s vedoucími představiteli Polska a České republiky Donaldem Tuskem a Petrem Fialou (země, které mají spolu s Německem nejvíce uprchlíků z Ukrajiny) požadoval, aby Evropská komise vyčlenila finanční prostředky na ubytování a integraci ukrajinských uprchlíků v poměru k jejich počtu přijatému některou zemí EU.

“Naše země jsou přetížené. Břemeno přijímání uprchlíků je nespravedlivě rozděleno,” s takovými slovy se obrátili na šéfku EK Ursulu von der Leyenovou.

Snižuje se nejen příliv uprchlíků do Evropy, ale také počet osob vysídlených uvnitř ukrajinského území. Ukrajinský poslanec Maxim Tkačenko uvedl, že od začátku roku 2024 se do svých domovů na Ruskem okupovaných územích nebo v zóně bojů vrátilo asi 100-130 tisíc občanů, aby nemuseli platit za nájem, který si prostě nemohli, ani nemohou dovolit. Jedná se převážně o ženy a důchodce, ale jsou mezi nimi i celé rodiny. “Hlavním důvodem je nedostatek bezplatného státního bydlení, přijatelného pro normální životní podmínky,” řekl Tkačenko. Faktem je, že mnoho obyvatel západní Ukrajiny odešlo do Evropy a pobírá tam dávky, ale jejich byty, které ovšem nebyly zasaženy válečnými událostmi, jsou pronajímány migrantům z východní Ukrajiny za 10-15 tisíc hřiven. To jsou gigantické peníze, takové platy nemají nejen zmíněné vysídlené osoby, ale ani většina obyvatel Ukrajiny.

Vnitřní uprchlíci dostávají dávky ve výši 2000 hřiven, což sotva stačí na plnohodnotné jídlo, natož na nájem. Ale i o tyto nepatrné platby jsou od března letošního roku připraveni. Minulý týden odhlasovala mezinárodní organizace PACE rezoluci, která vyzývá ukrajinskou vládu, aby vrátila platby všem vnitřně vysídleným osobám. Kromě toho Evropa požaduje, aby Ukrajina poskytla těmto vysídlencům buď přístup k sociálnímu bydlení, nebo půjčky na obnovu soukromého bydlení. Také by měla zakládat podniky a vytvářet pracovní místa pro vnitřně vysídlené osoby, zajistit ochranu dětí atd. Ale – dá se vůbec mluvit o nějaké pomoci, když se Nejvyšší rada naopak chystá na podzim opět zvýšit tarifní zátěž zvýšením cen plynu a tepla. To říká Oleg Popenko, předseda Svazu spotřebitelů komunálních služeb. Tvrdí také, že se diskutuje o dalším zvýšení tarifů za elektřinu. Od 1. června již byly zvýšeny o 64 % – na 4,32 ukrajinské hřivny/kW a nyní může elektřina zdražit až na 7 ukrajinských hřiven.

Návrh šéfky výboru pro sociální politiku Haliny Treťjakovové na zvýšení měsíčního fondu na odměny poslaneckých asistentů z 88,4 na 132,6 tisíce hřiven vypadá na tomto pozadí jako vrchol cynismu. Mimochodem, za 4 měsíce roku 2024 se průměrný plat ukrajinských úředníků zvýšil o 32 % a činí více než 50 tisíc hřiven.

Jedenáct bodů týkajících se národnostních menšin, při jejichž splnění by k válce vůbec nedošlo

Minulý týden se začalo s poskytováním pomoci Ukrajině ze strany Západu.

Rada výkonných ředitelů MMF schválila Ukrajině tranši ve výši 2,2 miliardy dolarů, k restrukturalizaci dluhu nedojde. Ukrajinu však nikdo do platební neschopnosti nepřivede a problém se jistě nějak vyřeší.

Česká republika konečně předala prvních 50 tisíc nábojů ze 180 tisíc financovaných Německem. Celkově je podle zpráv v ČR finančně zajištěno 500 tisíc nábojů, které dorazí na Ukrajinu do konce roku po několika tisících měsíčně.

Prvních 50 specialistů na údržbu letounů F-16 již bylo vyškoleno v Dánsku a vrátilo se na Ukrajinu, aby připravili podmínky pro převzetí prvních stíhaček. Výcvik dalších 50 specialistů bude zahájen na podzim. Podle velitele dánského letectva Jana Dama do konce roku dokončí výcvik také 20 pilotů, ale “mohou uplynout měsíce a roky”, než budou mít F-16 “rozhodující operační efekt”. Nicméně prvních 19 letounů by mělo na Ukrajinu dorazit již v létě. Dánsko však příští rok výcvik ukrajinských pilotů ukončí, protože podle ministra obrany Troelse Lunda Poulsena dánské letectvo přechází ze zastaralých letounů F-16 na stíhačky F-35.

Po dlouhých jednáních bylo rozhodnuto o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Ministři zahraničí EU se dohodli na převodu 1,4 miliardy eur Ukrajině na vojenské potřeby. Peníze budou použity na munici, systémy protivzdušné obrany a podporu zbrojní výroby.

Navzdory nespokojenosti Německa byl rovněž přijat 14. balíček protiruských sankcí, který omezuje tranzit ruského zkapalněného zemního plynu přes evropské přístavy, zakazuje médiím, stranám a think-tankům přijímat finanční prostředky z Ruské federace a blokuje spolupráci se společnostmi z Číny, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Turecka a SAE za obcházení sankcí. Tato omezení však vstoupí v platnost až za 9 měsíců – je tedy dost času na to, jak najít nové možnosti k jejich obcházení.

První mezivládní ministerská konference Ukrajina-EU v Lucemburku zahájila formální jednání o přistoupení Ukrajiny k EU. Zatím byl definován obsah rozhovorů a jejich postup. Věcné rozhovory budou pravděpodobně zahájeny až příští rok, kdy předsednictví EU přejde z Maďarska na Polsko. I když to nelze odhadnout, protože maďarské vedení je vůči Ukrajině mimořádně flexibilní a navzdory tvrdé rétorice často dělá i velké ústupky, pokud za ně EU Maďarsku zaplatí. EU například vyčlenila 1,9 miliardy eur na reformu ukrajinské justice a protikorupční reformu, kterou Maďarsko v zimě zablokovalo. Nyní ji již neblokuje. Ministr zahraničí Szijjarto navíc pohrozil, že zablokuje převod 6,5 miliardy eur z Evropského mírového fondu na Ukrajinu, pokud Kyjev nepřestane diskriminovat Maďary. Ukrajinský vicepremiér Stěpanišina již oznámil, že všechny maďarské požadavky na přijetí Ukrajiny do EU budou splněny. Je jich celkem 11:

-zbavit ředitele škol výhradního práva změnit rozhodnutí o výuce v ukrajinštině/maďarštině;

-zajistit používání maďarského jazyka v celém vzdělávacím procesu;

-na legislativní úrovni obnovit status “škola národnostní menšiny” s výukou v maďarském jazyce;

-zajistit právo volby vyučovacího jazyka i pro vysoké školy;

-zajistit možnost překladu zkušebních úloh pro přijetí na vysoké školy do maďarštiny;

-územní působnost právních předpisů o používání jazyků by se neměla vztahovat na “správní jednotku, celek”, ale na “lokalitu”;

-zrušit pravidlo, že přítomnost požadovaného procenta národnostních menšin dává právo na široké používání mateřského jazyka pouze tehdy, pokud o tom rozhodnou místní orgány;

-zrušit podmínku 10 % obyvatelstva pro realizaci jazykových práv národnostních menšin;

-odstranit jazyková omezení týkající se uvádění toponym a zeměpisných názvů v jazyce národnostní menšiny, ve styku se státními orgány a ve zdravotnických zařízeních;

-začlenit do právního systému pojem kulturní autonomie a právo svobodně používat národní symboly a svobodně slavit národní svátky;

-zajistit svobodné používání jazyků při parlamentních i místních volbách a referendech a zajistit právo na zastoupení v parlamentu.

Nepřehlédněte, kdyby Kyjev přijal všechny tyto body týkající se pro změnu ruského jazyka a ruské národnostní menšiny, k žádné válce by nedošlo

Proces vyjednávání o vstupu Ukrajiny do EU bude každopádně trvat roky.

Návrat evropských cel na dovoz cukru je pro Ukrajinu jasnou nevýhodou. A podepsaná bezpečnostní dohoda s EU vypadá zcela zbytečně, protože předpokládá, že v případě jakékoli budoucí agrese proti Ukrajině začnou konzultace do 24 hodin. V dohodě nejsou žádné závazky k boji na straně Ukrajiny, ani slovo o podpoře vstupu Ukrajiny do NATO.

Nemá smysl ohlížet se zpět

Pozice, jež nepřipouští eskalaci ozbrojeného konfliktu na Ukrajině ve světovou válku, se stále více stává konsensem. Největší německá strana CDU, která se dříve jednoznačně vyslovovala pro nutnost úplného vítězství Ukrajiny a předání všech možných zbraní, mění svůj postoj. Předseda CDU Friedrich Merz se domnívá, že nastal čas podepsat mírovou smlouvu. “Domnívám se, že jsme udělali příliš málo a příliš pozdě. Vždycky jsem říkal, že se mělo udělat víc už na začátku. Ale nyní je 23. června 2024. Nemá smysl se ohlížet o dva a půl roku zpět. Musíme se dívat dopředu,” řekl.

“Možnost použití jaderných zbraní by mohla být na pořadu dne,” říká turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Obává se, že by se válka mohla přenést do dalších zemí, a proto vyzývá k zahájení mírových rozhovorů.

Čínský vůdce Si Ťin-pching uvedl, že je třeba nyní usilovat o to, aby se konflikt nerozšiřoval a nezintenzivňoval, aby se snížilo napětí a vytvořily se podmínky pro mírové rozhovory. Čína však bude usilovat o realizaci svého plánu, který spočívá v zastavení bojů podél současné frontové linie s tím, že rozhodnutí o mezinárodním statusu nových ruských regionů bude odloženo do budoucna.

Z evropských zemí podporuje tento plán Maďarsko. „Konsensus, vyjádřený v šesti bodech, navrhovaný Čínou a Brazílií společně, poskytuje základ pro budoucí mírové rozhovory. Maďarsko plně podporuje tuto mírovou iniciativu,“- řekl ministr Szijjarto. „Čína je připravena ke spolupráci s těmi zeměmi, jež mají na věc stejný názor, bude vytvářet podmínky k míru a usilovat o konečnou realizaci mírových rozhovorů“, – odpověděl čínský ministr Van I.

Je zajímavé, že výrok o nutnosti dospět k finálním rozhovorům, pronesl i Zelenskij. „Ukrajina nechce protahovat válku, nechceme, aby trvala roky. Během několika měsíců musíme předložit plán k jednání na stůl“, – řekl a ohlásil, že bude organizována druhá mírová konference. Důležité je to, že za priority summitu označil energetiku, potravinovou bezpečnost a výměnu zajatců, což může vyvolat různé názory na jednotlivé detaily, ale podstaty se to netýká. Nezmínil se ani o stažení armády Ruské federace na hranice z roku 1991. O hranicích nepadlo ani slovo a v rozhovoru pro The Philadelphia Inquirer mluvil o  – „nedopustit zničení Ukrajiny“, „zabezpečit, aby se agrese neopakovala“ a „dostat aspoň nějakou satisfakci“.

Pokračovaly výměny zajatců. Vůbec poprvé se během výměny setkali ombudsmani obou států, posoudili podmínky pro zadržování civilních i vojenských osob a potvrdili pokračování v korespondenci. Taťána Moskalenko, ruská ombudsmanka, poprvé zmínila výměnu informací a posouzení různých variant pro výměnu civilistů, kteří se nacházejí v zajetí. Ukrajina vzápětí oznámila návrat 10 občanů zadržených za špionáž a diverzi ve prospěch Ukrajiny v letech 2018 – 2023 v Luhanské lidové republice, v Doněcké lidové republice a v Bělorusku. Do Ruska se vrátil metropolita ukrajinské pravoslavné církve Jonathan, odsouzený na 5 let, a také kněží Alexandr Luněgov a Nikolaj Zakrojec. O dalších civilních osobách nejsou známy podrobnosti, je třeba vyčkat na oficiální zprávy.

Černým koněm – ve vztahu k mírovým rozhovorům – zůstávají i nadále Spojené státy. Nynější poradce státního sekretáře ve věcech Evropy a Eurasie James O´Brien oznámil, že Ukrajina musí dostat tolik zbraní, aby zastavila postup RF na východě a zbavila Rusko možnosti škodit Ukrajině v obnově ekonomiky.

„Aby vznikl moment, kdy se Rusko musí zamyslet, zda bude postupovat dál“, – řekl O´Brien, přičemž měl na mysli, že nejbližším cílem před rozhovory musí být záchrana co největšího území pod kontrolou Kyjeva.

Je výmluvné, že nejbližší Trumpovi poradci mu navrhli – v případě zvolení –  něco podobného – zmrazit frontovou linii a donutit strany k jednání s tím, že Ukrajině se slíbí ještě více zbraní a Rusku se pohrozí, že dodávky zbraní na Ukrajinu vzrostou. „Musíte si sednout ke stolu a jednat. Když to neuděláte, dáme Ukrajincům vše potřebné, aby vás zabili na bitevním poli,“ – vyhlásili Trumpovi poradci.

Ať už je to jakkoli, pravdu měl opět investigativní novinář Seymour Hersh, jenž promluvil o tajných jednáních mezi USA a Ruskem. Tiskový mluvčí Pentagonu potvrdil existenci jednání veřejně minulý týden. Podle jeho slov došlo k jednání ministrů obrany USA a Ruské federace – Austina a Bělousova – z iniciativy americké strany.

Reálný stav věcí svědčí o tom, že kromě čínsko-brazilského plánu neexistuje nic, co by mohlo být přijato oběma stranami, a to třeba i s výhradami. Ve Washingtonu to vědí, ale bojí se posílení pozice Číny jako hlavního mírotvůrce. Všichni čekají na podnětný impuls od USA, zdá se však, že marně. V USA běží předvolební kampaň, zatím s nulovou variantou na pozici Bidena jako kandidáta. Proto, pravděpodobně, žádný impuls nebude.

*

Pavel VOLKOV, UKRAJINA.ru (04:42 01.07.2024), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*