Tuto mapu jsem zveřejnil 3. května 2024 v analýze MAP 1981, ve které jsem popisoval nadcházející ofenzívu generála Mordvičeva na Pokrovsk. A přesně jak jsem popsal – viz oranžová šipka – proběhl celý ústup elitních sil Ukrajiny, které jsou jediné vyzbrojené tanky Abrams a vozidly Bradley, a které se marně pokoušely celé dva měsíce generála Mordvičeva zastavit. A včera už opustili i na mapu nově domalovaný žlutý hexagon, a začali se stahovat dále na západ. Na mapě krásně vidíte, že za 4 měsíce Rusové urazili více jak polovinu cesty z Avdijivky na Pokrovsk (černý pentagon).
Hlavní ukrajinská bojová síla, která čelí hlavnímu ruskému náporu na Pokrovsk, (viz. horní červená šipka na mapě), je elitní 47. brigáda Magura. Ta je jako jediná ukrajinská jednotka kompletně vyzbrojena tanky M1 Abrams, obrněnými vozidly M2 Bradley, a samohybnými houfnicemi ráže 155mm M109A6 Paladin. Brigáda Magura dostala nejprve loni v létě za úkol prolomit ruskou obranu u vesnice Rabotino, kde totálně selhala, a byla s velkými ztrátami rozprášena. Po znovuvyzbrojení a doplnění byla na podzim vržena proti severnímu křídlu ruského postupu na Avdijivku, a od té doby neustále pomalu ustupuje na západ. Už tři její velitelé byli pro neschopnost odvoláni. Proti 47. brigádě vrhnul generál Mordvičev hned na počátku bojů u Avdijivky ruskou pravidelnou pěchotu 27. motostřeleckou divizi, a ta bez nesnází nad nejelitnější ukrajinskou jednotkou, postavenou a vybavenou podle regulí NATO, už několik měsíců dominuje.
Podle včerejšího přiznání nižších válečníků brigády Magura pro kyjevská a US média je situace brigády kritická. Jestli ještě minulý měsíc dokázali její bojovníci s vozidly Bradley aspoň několik málo minut proti Rusům bojovat, než museli prchnout, aby nebyli zničeni drony, tento měsíc už mají vážné potíže. Podle včerejšího přiznání válečníků brigády Magura generál Mordvičev tento měsíc posílil ruskou 27. divizi o několik stovek “velmi zkušených” operátorů “velkých i malých” zabijáckých dronů, a ti divizi nemilosrdně čistí cestu vpřed. Rusové navíc začali používat drony odolné elektronickému rušení, a ničí s nimi všechna vozidla, která se pohybují mezi frontou a městem Pokrovsk. Válečnice Dzwinka přiznala, že tanky M1Abrams jsou úplně k ničemu, a ruské drony je nemilosrdně a rychle ničí. Naopak vozidla M2Bradley jsou pro vojáky brigády “zázrak”. Rusové je drony sice také rychle ničí, a vyřazují z boje, takže mohou bojovat jen pár minut, a pak musí zmizet do bezpečí. Ale M2Bradley je dobře pancéřovaný, a jeho osádka zničení vozidla skoro vždy přežije. Bradley, které řídila bojovnice Dzwinka, bylo za poslední měsíc zasaženo dvakrát dronem Lancet, třikrát nějakým menším dronem FPV, a jednou minometem. Při posledním zásahu byl bohužel pancíř Bradley proražen, ve vozidle vypukl požár, a Dzwinka utrpěla otřes mozku, má roztrženou ruku a zlomenou nohu. Ve vozidle málem uhořela, ale nakonec poklopem dokázala smrti uniknout. Vozidla Bradley jsou dobrá, jsou jediná, která Vám na bojišti umožní přežít, přiznali i další válečníci Magura. Rusové už zničili nejméně 96 ze 300 Bradley, se kterými na ně 47. brigáda loni na podzim vyrazila. Sami ruští vojáci se ovšem začali po Gosudarovi dožadovat také nějakého ruského Bradley. Ruská bojová vozidla pěchoty jsou podle nich sice ve všech ukazatelích lepší než Bradley, ale pro současné bojiště plné dronů, jsou málo pancéřovaná, tvrdí. Ukrajinští bojovníci Magura včera přiznali, že mají strach, až jim Bradley jednoho dne dojdou. Západ je prý už nechce Ukrajincům posílat, protože jsou drahá, a je jich málo. Ukrajinci navíc dostávají jen stará vozidla bez moderní optiky, termovizí, a spojovacích prostředků. Jejich řidiči tak prý často musí vystrčit hlavu z vozidla, aby se rozhlédli. A to je okamžik, na který ruské drony čekají. Podle válečníka Chause ze 47. brigády Rusové doslova pořádají na vozidla Bradley hony drony. Neustále slídí na cestách, po kterých se mohou Bradley k bojišti přiblížit, a jakmile nějaké zahlédnou, začnou se slétat a nedají pokoj, dokud ho nezničí. Situace prý dospěla už tak daleko, že obyčejní ukrajinští pěšáci odmítají, aby k nim Bradley jezdila, protože to přitahuje pozornost ruských dronů, a bojí se být v Bradley převáženi, protože vědí, že se stanou terčem nemilosrdného pronásledování drony. Naopak posádky Bradley se bojí pobývat mimo jeho vnitřní prostor, protože vědí, že jedině uvnitř mají aspoň nějakou šanci na přežití.
Ukrajinská válečnice, seržantka Dzwinka Rimar, řidička M2 Bradley, účastnice krutých ústupových bojů 47. brigády Magura, která se marně snaží zastavit postup 27. ruské motostřelecké divize z uskupení generála Mordvičeva na město Pokrovsk. Podle seržantky začali nyní Rusové pořádat na vozidla Bradley hony drony, a její vozidlo bylo zasaženo 2 krát Lancetem, a 3 krát FPV dronem, a zničeno. Sama seržantka v něm málem zraněná uhořela.
Velitel mechanizovaného batalionu 47. brigády Magura major Alexandr Šršin včera tvrdil, že brigáda byla nucena v posledních dnech opustit řadu vesnic směrem na Pokrovsk. Ale jen proto, že Rusové neustále útočí vlnami pěchoty, a i proti malému ukrajinskému zákopu neváhají vyslat sebevražednou vlnu 30 vojáků. Nižší bojovníci 47. brigády byli včera značně kritičtější než jejich velitel Širšin, a přiznávali, že hlavní ruskou výhodu představují stovky zabijáckých dronů se zkušenými operátory, které vše před ruskou pěchotou nemilosrdně čistí. Ukazuje se tak, že mezi velením Soldatesky a obyčejnými vojáky roste stále větší propast v pohledu na válečnou realitu. Nižší válečníci elitní brigády Magura (seržanti a poddůstojníci) také médiím přiznali, že jejich brigáda vyzbrojená americkými zbraněmi je jako jediná schopná na bojišti držet s Rusy krok. Ale další brigády domobrany a mobilizovaných vojáků, které bojují na bocích 47. brigády, jsou slabě vyzbrojené a demoralizované, a Rusům nejsou schopny klást žádný trvalý odpor. 47. brigáda tak musí sama ustupovat, aby nepadla do obklíčení. Rusové jsou navíc podle nižších válečníků Magura velmi chytří, a útočí vždy jen na předem vybraném úseku fronty, který brání nejslabší ukrajinské jednotky. Podle všeho by Ukrajině nejvíce prospělo vyházet generály a důstojníky Soldatesky, a na jejich místa dosadit nižší velitele, kteří se nerozpakují si přiznat pravdu o skutečném zoufalém stavu ukrajinské armády.
Tempo ruského postupu od Avdijivky na Pokrovsk je od dobytí Očeretina 24. dubna 6 km za měsíc. Předtím bylo 5 km za měsíc. Do Pokrovsku nyní Rusům zbývá 18 km. Koncem října by tak měli stát bezprostředně před městem. Většina hlavních, několik let budovaných obranných postavení je už překonána. Rusové tak nebudou muset prolamovat důkladná opevnění, ale jen narychlo zbudované polní opěrné body. Jejich postup by tak mohl ještě více zrychlit. O nižší intenzitě bojů svědčí i skutečnost, že vesnice Progress, (ukr. Prohres), (400 obyvatel), už nebyla při bojích významně zničena. Proti rychlosti ruského postupu budou ale působit stále delší ruská křídla. Výhoda “protažených ruských křídel” ovšem nemusí mít žádný efekt, protože Ukrajinci nyní postrádají mechanizované jednotky i záložní pěchotu, které by na křídla útočily. Pokrovsk měl před válkou 60 000 obyvatel. Je tedy srovnatelný více s Bachmutem (77 000), než s Avdijivkou (22 000). Jeho dobývání nemusí tak být nijak snadná záležitost a bude ho třeba důkladně připravit. Pokud se ukrajinská armáda nerozpadne, a některé signály tomu už nasvědčují. Nebude město letos Rusy dobyto. Jeho neutralizace ovšem vytvoří tlak na uskupení Kyjevských vojsk severně od Pokrovsku, a ta se pravděpodobně stáhnou až k dvojměstí Slavjansk – Kramatorsk.
Rusové včera večer průlom fronty směrem na Pokrovsk oslavovali. Vzácně se shodli s Ukrajinci, že směrem na Pokrovsk nemá Ukrajina žádné bojeschopné jednotky, než 47. brigádu, ale ta není sama schopná zastavit postup ruské 27.msd. Jednotky teritoriální obrany a pěší jednotky ukrajinské armády jsou podle Rusů demoralizované, a prchají už po pár výstřelech. Hlavní překážkou dalšího postupu vpřed tak není ukrajinská armáda, ale stále roztaženější křídla. Generál Mordvičev však už v několika letošních bitvách, i při bitvě o Mariupol ukázal, že se roztažených křídel nebojí, a že naopak velmi rád postupuje vpřed v úzkém paprsku.
Ruští analytici včera výsledek průlomu ukrajinské obrany směrem na Pokrovsk hodnotili jako důsledek rostoucí ruské převahy na bojišti. Citovali přitom krásné vysvětlení spisovatele Lva Tolstého, (mimochodem také důstojník dělostřelectva, a účastník obrany Sevastopolu): Když má nepřítel 16 šavlí a já 14, má nepřítel převahu 8 ku 7. Když ale dopustím výměnu 13 šavlí za 13 šavlí, má nepřítel rázem převahu 3 ku 1. Podle ruských analytiků se na bojišti právě začíná projevovat tento Tolstého výměnný efekt, který zná z literatury každý Rus. (Viz zde: Lev Tolstoj, Válka a Mír, díl III, část II, kapitola XIX. V textu překladu jsem změnil dámy na šavle.)
Pravděpodobně poslední fotografie provozovatele telegramového kanálu GreyZone. Tento významný Wágnerovec padl v léčce Tuaregů v Mali tento víkend společně s desítkami dalších malijských a ruských vojáků.
Jestli Rusové včera slavili úspěchy na ukrajinské frontě, z Mali přišla studená sprcha. Významný člen Prigožinových kuchařů, známý také jako majitel a provozovatel telegramového kanálu Grey Zone padl včera v léčce, kterou na Wágnerovce přichystali Tuaregové. Podle všeho padlo několik desítek Wágnerovců i malijských vojáků. Z polohy jejich těl lze usuzovat, že byli spíš postříleni po té, co se vzdali. Nebo přepadeni ze zálohy a rychle postříleni. Tuaregové sestřelili i jeden ruský vrtulník. Ruští blogeři spustili včera v noci svůj tradiční povyk, že po odstranění Prigožina není Putin schopen udržet muslimské rebely v Africe na uzdě, a jako obvykle větřili další zradu Kremlu vůči ruskému národu. (Videa z útoku zde. Kanál Grey Zone zde).
Michael Svatoš, MAP2051
Děkuji všem za informace z fronty.