Rostislav Iščenko: Rusko kropí ukrajinskou “mandelinku” pesticidy, ale “brambory” z USA ještě nedozrály

Rostislav Iščenko: Rusko kropí ukrajinskou “mandelinku” pesticidy, ale “brambory” z USA ještě nedozrály

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Můžeme obsadit celé území Ukrajiny a mír se odloží o pět až deset let, protože ho nebude s kým podepsat. I kdybychom měli podepsat dohodu s post-Ukrajinou, nebude to záležet na postoji Kyjeva, ale na postoji těch, s nimiž jsme ve skutečnosti v konfrontaci – na Spojených státech. Jen USA se nám mohou postavit.

Řešení ukrajinské otázky povede buď ke globálnímu kompromisu, nebo bude nalezeno prostřednictvím globálního kompromisu, domnívá se publicista agentury Rossija segodňa Rostislav Iščenko

Řekl to v rozhovoru pro web Ukrajina.ru.

Již dříve Joe Biden ve svém projevu k národu oficiálně potvrdil, že se prezidentského klání nezúčastní. Vysvětlil to přáním “sjednotit stranu a zemi”. Dokonce prohlásil, že je připraven obětovat své ambice “v zájmu záchrany demokracie”.

– Rostislave Vladimiroviči, jaké důsledky bude mít Bidenovo rozhodnutí? A má pro Rusko vůbec nějaký význam, kdo bude novým americkým prezidentem – Trump nebo Harrisová?

– Proč by to měla být právě Harrisová? Vždyť ještě nebyla nominována ani jako kandidátka Demokratické strany. Sjezd mají až za měsíc. Navíc ani uvnitř strany nepanuje ohledně Harrisové jednota. Probíhá tu skrytý boj. A Bidenův faktický odchod z politiky Demokratickou stranu nesjednocuje, ale štěpí.

Jde o to, že Biden byl posledním mostem mezi relativně rozumnými konzervativními demokraty a naprosto šílenou levicově-liberální stranou, kterou nyní oficiálně reprezentuje Harrisová a neoficiálně na ni dohlíží Clintonová a Soros. V podstatě se jedná o dvě různé strany. Harrisová se ani nechystá dělat konzervativním demokratům nějaké ústupky. Proto bude strana zřejmě rozdělena.

Pokud tomu dobře rozumím, Harrisovou nejenže nepodpořila celá stranická elita. Nepodpořili ji ani všichni straničtí dárci. Její tým nyní shání aktivně peníze. Ano, peníze přišly, na rozdíl od posledních týdnů Bidenovy kampaně, ale ne v takovém množství, jak se očekávalo. Není náhodou, že neustále zdůrazňují, že vybrali 20, 40 nebo 100 milionů dolarů. Potřebují ukázat, že Harrisová je neotřesitelnou kandidátkou. To se zatím nedaří.

Ano, snaží se i vybrat viceprezidenta, který by Harrisovou vyvážil a reprezentoval jinou část strany. Ale je to teď velmi obtížné, protože Biden byl jejich poslední sjednocující osobností.

A teď k americkým prezidentům pro Rusko.

Každý člověk je samozřejmě jiný. Proto také nelze říci, že každý americký prezident bude pro Rusko naprosto stejný. Americký strategický kurz zůstane stejný, ale může být realizován různými způsoby: eskalací napětí nebo mírovou pauzou. Nevím, co je pro nás lepší.

Dovolte mi připomenout, že eskalace napětí již vedla k událostem roku 2016, kdy Hillary Clintonová, připravující se na vítězství ve volbách, prohlásila: “Budu Rusko vydírat jadernou válkou. Buď jaderná válka, nebo se nám podvolíte.” A to se stalo. Bidenovo stupňování bylo pro nás víceméně přijatelné, protože nepřekročilo určité meze, a v proxy válce jsme začali na bojišti vítězit. Zatím ale nevím, jak budeme reagovat na případný Trumpův návrh vyjednat mír a příměří. O míru si můžete vyjednávat, kolik a jak chcete. Můžete dokonce uzavřít nějaký mír a pak říct: “Rozmysleli jsme si to”.

Opravdu nevím, co je pro nás lepší: dovést konfrontaci až do konce, nebo udělat mírovou pauzu. Protože vojenská konfrontace, která trvá mnoho let, není pro zemi ani její ekonomiku žádným darem. O všem se vždy rozhoduje v určitém čase na určitém místě. A rozhoduje konkrétní osoba. Ta může také dělat chyby, může jí chybět vůle něco udělat.

To znamená, že konkrétního prezidenta můžeme hodnotit až ve chvíli, kdy se jím stane. Předtím se dá pouze spekulovat.

– Je jasné, že Trumpovy kroky jsou nyní těžko předvídatelné. Má však šanci donutit Zelenského k uzavření míru za podmínek nevýhodných pro Ukrajinu?

– Trump prohlásil, že se chystá přinutit k míru nejen Zelenského, ale i Putina. A zdá se, že je hodlá přinutit k míru za podmínek výhodných pro Ameriku. Problém je v tom, že nedokáže dělit mezi “chytré a krásné”. Trump říká: “Pokud si Zelenskij nesedne k jednacímu stolu, nedám mu zbraně. A pokud Putin odmítne vyjednávat, dám Zelenskému spoustu zbraní.”A pokud si oba odmítnou sednout k jednacímu stolu, komu potom dá/nedá Trump zbraně? Mírové plány Ruska a Ukrajiny se tedy zatím neshodují s Trumpovým mírovým plánem.

Trump předpokládá, že jedna strana je jakž takž připravena zasednout k jednacímu stolu a druhá strana k tomu musí být donucena. Zde však nejsou připraveny k jednání obě strany. Navíc, tak jako USA nezajímá postoj Ukrajiny, nezajímá Zelenského ani postoj Trumpa.

Západ zašel tak daleko, že pro něj bude obtížné jednoduše stáhnout svou podporu Ukrajině. Pokud Trump odmítne podpořit Kyjev, povede to k vážné vnitropolitické krizi v USA. Značná část republikánů se totiž domnívá, že by se Ukrajina měla podporovat i nadále. A nejsem si jist, zda je Trump, který chce na domácím poli porazit své ekonomické soupeře, připraven obětovat domácí zájmy zahraničněpolitickým ambicím.

Trump asi řekne: “Vidíte, zkusil jsem to. Nechtějí vyjednávat, tak pojďme dělat jiné věci”.

Zelenskému je také jedno, jaký je Trumpův postoj, protože Evropa je připravena Ukrajinu podpořit. Evropa už dlouho pracuje na tom, aby bez ohledu na USA a Trumpa proudily peníze na podporu Ukrajiny. Není náhoda, že začala pracovat na mechanismu financování NATO. Zhruba řečeno, USA neplatí Ukrajině přímo, ale platí NATO, které zase dává peníze Ukrajině.

Nyní se radujeme, že některé evropské země chtějí snížit financování Ukrajiny v rámci svých programů na roky 2025 a 2026. Především však jde o to, že hodlají Ukrajinu financovat i v letech 2025 a 2026 (i když se možná zhroutí dříve). Bez ohledu na to, zda prezidentem v USA bude Trump. Za druhé, chtějí velkou část tohoto financování přesunout do struktury EU.

Tytéž evropské země platí příspěvky EU a EU platí ze svého rozpočtu Kyjevu. Peníze tedy stále přicházejí z Evropy. A chystají se vyvést ještě více, než vyvedli doposud. To znamená, že je pro ně důležité, aby Ukrajina bojovala dál.

Již mnohokrát jsem řekl, že problémem Zelenského není ani Trump, ani Evropa, ani peníze nebo zbraně. To všechno je řešitelné. Jeho problémem je, že mu docházejí lidé. Jeho armáda má s bojem potíže. V Donbasu ustupuje stále rychlejším tempem. Dříve nebo později – dokonce ještě dříve, než jí dojdou muži – se fronta rozpadne, ukrajinská armáda ztratí morálku a přestane bojovat.

Když měli motivované dobrovolníky, tak to by byla armáda. Ale zmobilizovaní lidé, odchycení na ulicích, kteří bojovat nechtějí, to je o něčem jiném. Oni opravdu nechtějí jít na smrt. Co dělá ukrajinská armáda momentálně v Donbasu? Trochu se střílí – trochu se ustupuje. Ale právě kvůli tomu “trochu” nemůže nepřítel stabilizovat frontu. Pokud bude tento trend pokračovat, armáda dříve či později uteče.

Zelenskij zatím neví, jak přimět armádu, aby se držela zuby nehty dál, jako se držela předtím. A pokud armáda nebojuje, jaký je rozdíl v tom, jestli Trump Ukrajině peníze dá, nebo ne?

Pokud budou ukrajinské ozbrojené síly válčit, vždy se najdou ti, kteří je budou financovat. Rusko má po celém světě nepřátel dost.

My i USA jsme už nejednou prohlásili: “Vše se rozhodne na bojišti”.

– Mezitím se znovu objevilo téma jednání. Kuleba prohlásil, že Ukrajina je připravena k dialogu s Ruskem. Boris Johnson naznačil, že Kyjev se už zřejmě vzdal myšlenky návratu k hranicím z roku 1991. Syrskij však kontroval tím, že nikdo neodvolal hraniční podmínky z roku 1991. Komu v této situaci věřit?

– Měli bychom věřit všem. Pokud si lidé protiřečí, neznamená to ještě, že jeden z nich lže. Každý z nich vyjadřuje svůj postoj. Ale na Ukrajině zatím opravdu nikdo nezrušil zákaz jednání s Ruskem a oficiální požadavek na stažení ruských vojsk za hranice z roku 1991. Jedno nepřekáží druhému.

Nesouhlasím s tím, že se téma jednání objevilo znovu. Nikdy se nepotopilo. O jednáních se hovořilo ještě předtím, než začala SVO. A to, že Zelenskyj jednání zrušil, nikomu nevadí. Dnes je zrušil, zítra je obnoví.

Každý ví, že války končí mírem. Otázka je, s kým podepsat mír: s Ukrajinou, s USA nebo s Evropou. Můžeme podepsat různé smlouvy s různými zeměmi, abychom urovnali rozpory. Všichni vždy chtějí mír. Nikdo nechce válku. Navíc i během druhé světové války země neustále sondovaly, zda je možné – za nějakých podmínek – válku zastavit.

Tentýž Walter Schellenberg dospěl již v roce 1941 k závěru, že Německo válku prohraje. Zahájil sondáž spojenců a okamžitě o tom informoval Himmlera, přičemž k této sondáži obdržel jeho formální pověření i Hitlerův neformální souhlas. Hitler o Schellenbergově činnosti věděl. Řekl, že je to nesmysl, ale do jeho činnosti nezasahoval.

Navíc v Německu byli lidé, kteří chtěli vsadit na smlouvu se SSSR, aby zlomili vaz Západu, a pak by teprve přemýšleli, co bude dál.

Druhá světová válka byla válkou nesmiřitelnou, ale sondy o mírových rozhovorech probíhaly po celou dobu. Nikdo totiž neví, co se stane zítra. Máte-li možnost uzavřít mír za podmínek pro sebe výhodných, je pošetilé položit životy svých lidí kvůli nějakým zásadám.

Zásady mohou být v domácí politice nebo v soukromém životě. V zahraniční politice existují pouze národní zájmy.

Výzvy k mírovým jednáním jsou navíc jedním ze způsobů informační války. Všichni říkají: “My jsme pro mír, ale oni ho nechtějí”.

Evropa například říká: “Jsme pro mír”, a přitom soustřeďuje svá vojska na našich hranicích. Všichni se chystají zvýšit počet svých armád a otevřeně se připravují na válku s Ruskem: někteří se chystají na rok 2026, někteří na rok 2029. Všichni však chtějí připravit své armády na válku s Ruskem v blízké budoucnosti. Říkají, budeme se bránit proti případné agresi Moskvy. Ale samotná teze: “Musíme se připravit na válku” se v západních médiích objevuje neustále. I když slovně všichni předkládají mírové plány.

“Bojujeme, abychom dosáhli míru” – to je abeceda diplomacie. A je to pravda. Každý vždy bojuje za mír podle svých vlastních podmínek. V určitém okamžiku vám může být nabídnut příznivý mír. Neodmítnete ho. A v určitém okamžiku se může stát, že budete mír potřebovat, protože se situace dramaticky změní.

Lavrov nedávno uvedl, že v roce 2023 naše ministerstvo zahraničí sondovalo pozici států prostřednictvím našich a amerických politických analytiků. Co chtělo naše ministerstvo zahraničí vědět? Počet amerických jaderných hlavic? To přece ví každý. Počet tanků, které USA vyrobí? To zatím nevědí ani samotné USA. Jednalo se o to, jak američtí poradci, kteří slouží americké politice, vidí perspektivu budoucnosti světa, abychom pochopili, co nám může Washington nabídnout.

A ještě jedna věc. Podle toho, jaké návrhy na jednání vám protivník předkládá, lze pochopit, jak je připraven na konfrontaci. Pokud je najednou připraven k ústupkům, můžete na něj více tlačit, protože se něco zlomilo v jeho neprospěch. A pokud se drží pevně, musíte hledat způsoby, jak mu zadělat na nové problémy.

– Otázkou je, zda bude Ukrajina zralá k jednání a s kým uzavřít budoucí mír.

– Brambory mohou dozrát. Ale mandelinka bramborová, která se jimi živí, už je tu. Musí se sbírat do sklenic nebo postřikovat pesticidy. Pak zatřepe nožičkama a spadne z keře. Takže teď v rámci SVO stříkáme Ukrajinu pesticidy. Čekáme, až spadne z keře.

Už jsem řekl, že můžeme obsadit celé území Ukrajiny a mír se odloží o pět až deset let, protože ho nebude s kým podepsat. I kdybychom měli podepsat dohodu s post-Ukrajinou, nebude to záležet na postoji Kyjeva, ale na postoji těch, s nimiž jsme ve skutečnosti v konfrontaci – na Spojených státech. Jen USA se nám mohou postavit.

Řešení ukrajinské otázky povede buď ke globálnímu kompromisu, nebo bude nalezeno prostřednictvím globálního kompromisu.

 

Taťána Čugajenková  Kirill Kurbatov  UKRAJINA.ru (10:09 28.07.2024), vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*

4.7 13 hlasy
Hodnocení článku
6 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 1 měsícem

No jo buď se domluví a když ne tak Rusové obsadí celou Ukrajinu a poté už nebude o čem diskutovat. Clintonová chtěla Rusko vydírat zastaralým US jaderným arzenálem tak to je nepodařený vtip.

maxim
maxim
před 1 měsícem

Otázkou je, zda bude Ukrajina zralá k jednání a s kým uzavřít budoucí mír. Odpověď R.Iščenka … Brambory (ukrajina) mohou dozrát (k jednání o míru). Ale mandelinka bramborová, která se jimi živí, už je tu. (kdo decimuje brambory -ukrajinu ? a přiživuje se .. no přece usa a západ) Musí se sbírat do sklenic nebo postřikovat pesticidy.… Číst vice »

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem maxim
maxim
maxim
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  maxim

A k té mandelince, americkému brouku … V 50.letech také komunisté likvidovali americké brouky, ale nedostatečně, vrátili se po r. 1989 … K likvidaci amerického brouka jsou potřeba insekticidy nikoli pesticidy …, takže dnešní rusové s těmi pesticidy mají nepatrný úspěch … Jooo …, baťuška Stalin věděl jaký likvidační postřik na americké brouky použít, ty… Číst vice »

maxim
maxim
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  maxim

A k těm pesticidům a insekticidům, otázka pro vidláky ….
Pesticidy škodí více mandelince nebo bramborům …., R.Iščenko se mohl přeřeknout nebo taky ne ….

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  maxim

Nejen na Ukrajine se prizivuji..v podstate i na vsech obyvatelich “Zapadu”, protoze ti to plati, sice ne vlastnimi zivoty,jako Ukrajinci , ale ztratou bezpecnosti,klesajici zivotni urovni atd

Jana
Jana
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  maxim

Rusky se řekne mandelinka bramborová “koloradskij žuk”= kolorádský brouk, tedy americký brouk. Ale tady jde o “ukrajinského brouka” – škůdce, pažravce. Brouka krmí USA /samozřejmě + Západ/ a brambory tam ještě neuzrály fakticky i obrazně. Krmit ukroše dál – i po podzimních volbách?= po sklizni – nebo dělat něco jiného / což v americkém stylu znamená: zmizet… Číst vice »